Vypalování bezlesí v CHKO Brdy - pilotní experiment

Vojenské prostory patří v podmínkách současné střední Evropy k biologicky mimořádně cenným územím. Je to dáno zvyšujícím se kontrastem mezi stále unifikovanější běžnou krajinou a pestrou mozaikou stanovišť na místech, kde působí armáda. Různé typy narušování vegetace a půdního povrchu (disturbance) působící s proměnlivou intenzitou, frekvencí a umístěním vedou ve vojenských prostorech ke vzniku a udržování heterogenní mozaiky otevřených biotopů. Pestrost podmínek vytváří prostor pro široké spektrum druhů rostlin a živočichů schopných žít pospolu na relativně malém území, včetně mnoha ochranářsky významných taxonů. Dělostřelecký výcvik v Brdech způsoboval neustálé disturbance, které vedly k udržování otevřených biotopů – především vřesovišť. S výbuchy je totiž nedílně spojen klíčový faktor formující vřesovištní biotopy - oheň.
Činnost armády nám tak poskytla naprosto jedinečný a neplánovaný experiment, který nastínil i možnosti dalšího managementu bezlesí v Brdech. Se zánikem VVP došlo na ploše Jordán a Tok (Brda zůstává vojákům a střelba bude prozatím pokračovat) k eliminaci tohoto fenoménu a chyběly i konkrétní zkušenosti spojené s řízeným vypalováním.
Samotnému experimentálnímu vypalování předcházela důkladná teoretická příprava. Důležitost vypalování v Brdech shrnuje studie zadaná AOPK ČR a vypracovaná autory Sedláčkem, Marhoulem a Duškem (2015). Tato studie shrnuje poznatky z období 2006−2015, během kterého hasiči zasahovali na dopadových plochách v Brdech u 153 požárů. Naprostá většina požárů byly drobné ohně do 1 ha. Naopak rozsáhlé požáry s výměrou překračující 10 ha byly celkem vzácné, avšak na každé ploše alespoň k jedné takové události došlo – na Jordánu jednou, na Brdě pětkrát a na Toku šestkrát. Vůbec největší požáry dosahovaly až okolo 100 ha, k nim došlo opakovaně na ploše Tok a Brda. V letech dřívějších byly požáry ještě mnohem častější a intenzivnější.
Obecně tradované je přesvědčení o škodlivém vlivu požárů na rostliny a hlavně živočichy, pokud k nim dochází v průběhu vegetační sezóny, tedy v době hnízdění ptáků, aktivity plazů či hmyzu atd. Ze studie ovšem vyplývá, že většina požárů, včetně plošně rozsáhlých, byla v Brdech zaznamenána od března do května. Nejvíce požárů vznikalo v dubnu (celkem 37) a květnu (47). Během léta (červenec a srpen) pak proběhlo úplné minimum požárů, což je dáno zřejmě útlumem střeleb. Září je čtvrtým nejčastějším měsícem vzniku požárů, vzniklo jich celkem 17 a nechyběly mezi nimi i 3 rozlehlé ohně. V říjnu a listopadu jsou požáry již velmi vzácné a v prosinci a únoru pak nebyl zaznamenán ani jeden požár.
Tato čísla odhalují, že oheň není v Brdech něčím novým a přes omezenou možnost výzkumu během fungování VVP Jince se biologům podařilo pozorovat řadu pozitivních jevů spojených s požáry na bezlesí. Mezi ty hlavní patří bránění postupnému zarůstání ploch a periodická obnova porostů vřesu. Nesporný je i pozitivní vliv na populace bezobratlých živočichů, plazy nebo ptáky. Kromě výskytu vzácných druhů se zde díky udržování ploch v optimálním stavu díky ohni nachází hustoty populací živočichů naprosto neporovnatelné s okolní zemědělskou krajinou. 
Cíle provedeného pilotního vypalování na ploše Jordán byly následující:
- Zapálit dvě prostorově omezené plochy a sledovat průběh hoření vegetace
- Založit zde trvalé plochy pro pozorování vývoje vegetace a společenstev hmyzu a ptáků
- Spojit vypalování se cvičením profesionálních hasičů a sladit jejich zájmy se zájmem ochrany přírody
- Zajistit dostatečnou bezpečnost při vlastním vypalování, získat konkrétní praktické zkušenosti a vyvodit závěry pro další podobné akce
- Vyvrátit mnohdy neopodstatněné nebo přehnané obavy hasičů, ochranářů i veřejnosti
- Vysvětlit veřejnosti důvody, proč je oheň důležitým managementovým opatřením v Brdech
- Sledovat odezvu laické a odborné veřejnosti
- Sledovat zájem a zpracování tématu médii
- Přispět k posunu debaty o využití ohně v ochraně přírody v ČR po legislativní i praktické stránce