Stížnost ve věci doplnění národního seznamu evropsky významných lokalit podaná k Evropské komisi Koalicí NNO pro Naturu 2000
Koalice NNO pro Naturu 2000
celá ČR
2009 - 2010
V roce 2010 předložila Koalice NNO pro Naturu 2000 stížnost k Evropské komisi. Vyjádřila v ní nespokojenost s doplněním soustavy Natura 2000 v České republice, které proběhlo v roce 2009 a mělo respektovat závěry biogeografického semináře pro kontinentální oblast z roku 2006. Předložila také několik dílčích připomínek k doplnění národního seznamu pro panonskou oblast na základě výstupů z biogeografického semináře konaného v roce 2005.
Na základě provedené analýzy novelizovaného národního seznamu došla Koalice k závěru, že požadavky na doplnění nebyly splněny dostatečně a během doplňování došlo k porušení principů Směrnice Rady 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (dále Směrnice).
Objektivní zhodnocení, zda jsou výskyty typů evropských stanovišť v ČR dostatečně pokryté lokalitami soustavy Natura 2000, bylo provedeno na základě tří aspektů. V první řadě bylo bráno v potaz, zda pokrytí typů stanovišť EVL odpovídá pravidlu 20/60. Tedy zda je alespoň 20% neprioritních a 60% prioritních typů stanovišť zahrnuto jako předmět ochrany v územích EVL. Dále bylo zhodnoceno, zda pokrytí geografických variant jednotlivých typů stanovišť je rovnoměrné. Toto zhodnocení vychází z požadavku geografické koherence soustavy Natura 2000. Jako třetí bylo hodnoceno pokrytí typů evropských stanovišť v kontextu celé soustavy v rámci EU 25.
Použitá data
Informace o doplněném seznamu evropsky významných lokalit a zejména o jejich předmětech ochrany byly získány přímo z nařízení vlády ČR 371/2009 Sb. Informace o aktuálním výskytu stanovišť, o aktualizovaném průběhu hranic jednotlivých evropsky významných lokalit a přesném vymezení ploch pro ochranu stanovišť byly na základě žádosti o poskytnutí informací o životním prostředí poskytnuty AOPK v elektronické verzi v prosinci 2009.
Analýza celkového pokrytí
Jednoduchou prostorovou analýzou, prolnutím geografických datových vrstev s výskytem typů evropských stanovišť, hranic EVL, hranic pro vymezení ploch ochrany typů ES (tzv. vrstva h.shp) a jejich propojením s databází s informacemi o přítomných typech stanovišť a informacemi o předmětech ochrany v EVL, byly získány informace o rozlohách. Tyto informace byly použity pro stanovení procentuálního podílu pokrytí typu stanoviště soustavou Natura 2000 v ČR.
Byla provedena kontrola s informacemi, které publikuje AOPK na informačním serveru a s publikací Härtel et al. 2009. Přestože ve většině případů byla vypočítaná rozloha typů stanovišť v rámci jednotlivých EVL totožná na všechna desetinná místa, bylo identifikováno několik typů stanovišť, kde získané informace významně neodpovídaly kontrolním informačním zdrojů. V takovém případě bylo přistoupeno k analýze po jednotlivých lokalitách. Jednalo se o typy stanovišť: 2330, 3130, 3270, 5130, 6230, 91G0 a 91U0. Analýza po lokalitách a její výsledek jsou uvedeny v přehledu v příloze. S výjimkou stanoviště 91U0, kde byly akceptovány informace od AOPK o reklasifikaci výskytů, a tudíž dosaženo pokrytí 48%, neměly rozdílné výsledky výpočtu vliv na hodnocení dostatečnosti. V případě typů stanovišť 5130 a 6230* by došlo při korekci na hodnoty uváděné v literatuře k prohloubení nedostatečnosti pokrytí daného typu stanoviště lokalitami soustavy Natura 2000. Toto pokrytí je u těchto typů stanovišť i bez korekce hodnoceno jako nedostatečné.
Při práci s výskyty jednotlivých typů stanovišť nebylo přihlíženo k reprezentativnosti jednotlivých výskytů, neboť se domníváme, že typy stanovišť mají být zahrnuty v celé své variabilitě. Jedině tento přístup umožní zlepšení stavu jednotlivých výskytů prostřednictvím nástrojů ochrany přírody.
Analýza geografické koherence
Toto zhodnocení vychází z požadavku geografické koherence soustavy Natura 2000. Referenčním rámcem pro analýzu pokrytí geografické variability stanovišť v ČR lokalitami soustavy Natura 2000 byl zvolen systém fytogeografických okresů, který je všeobecně používán českou odbornou obcí (Skalický 1988). Fytogeografické okresy byly definovány zejména na základě floristických kritérií, nicméně nám dobře zajistí, že nevynecháme žádnou z geografických variant typů stanovišť, které jsou přítomností druhových kombinací rostlin do značné míry definované. Princip vyhodnocení koherence je potom velmi jednoduchý. Na fytogeografické okresy, které obsahují významné výskyty daných typů stanovišť z hlediska jejich rozlohy, bylo aplikováno opět pravidlo 20/60.
Okresy s významnými výskyty stanovišť byly definovány jako ty, které buď obsahují nadprůměrnou rozlohu daného stanoviště mezi všemi fytogeografickými okresy, nebo je poměr rozlohy daného typu stanoviště ku celkové rozloze okresu nadprůměrný, a proto je jeho výskyt v daném okrese považován za významný z geografického hlediska.
U takto vybraných 859 kombinací okres/stanovitě (kterých je v případě 44 hodnocených stanovišť celkem 4356) bylo stanoveno, zda je splněno v rámci daného okresu pravidlo 20/60.
Dalším krokem bylo sestavení výčtů okresů pro jednotlivá stanoviště, ve kterých není pravidlo 20/60 splněno. Toto může být východiskem pro identifikaci území pro doplnění do národního seznamu.
Analýza pokrytí v kontextu EU25
Byla porovnána procentuální zastoupení jednotlivých typů stanovišť v evropském kontextu soustavy Natura 2000 s procentuálním pokrytím v rámci této sítě v ČR. Zdrojem informací byly pro situaci v EU25 internetové stránky European Environment Agency a konkrétně publikace Coverage of habitats and species by the Natura 2000 network, kterou vydalo ETC/BD (Paris, 2008). Použití relativní míry pro srovnání nám zajišťuje relevantní informaci i přes velmi rozdílnou rozlohu členských států EU.
Vyhodnocení dostatečnosti pokrytí typů evropských stanovišť ochranou
Na základě provedené analýzy byly zjištěny typy ES, u nichž není dostatečně zajištěna ochrana dle orientačního kritéria „20/60“ (20% pokrytí u neprioritních a 60% pokrytí u prioritních předmětů ochrany), popř. bylo zjištěno významně nerovnoměrné pokrytí ochranou v rámci areálu typu ES, tj. není zajištěna dostatečná geografická koherence.
Celkové hodnocení dostatečnosti pokrytí dle provedených analýz bylo zařazeno do následujících kategorií:
- IN MOD – typ stanoviště je nedostatečně pokryt, a to z důvodu: a) nedostatečného procentuálního pokrytí (%) dle pravidla 20/60, b) geografické koherence (G), c) PO značí možnost významně ovlivnit pokrytí přidáním předmětu ochrany ve stávajících EVL,
- IN MIN – je navrhováno doplnění typu stanoviště jako předmětu ochrany do stávajících EVL,
- SUF – typ stanoviště je po novele nařízení vlády již dostatečně pokryt.
Typy evropských stanovišť
Z hlediska geografické koherence bylo identifikováno celkem 609 kombinací okresů a typů stanovišť, kde není splněno pravidlo 20/60. Jedná se o 70% všech hodnocených kombinací. Pro typy stanovišť, které jsou hodnoceny jako dostatečně pokryté soustavou, bylo zjištěno v průměru mezi 50% – 60% kombinací okresů a typů stanovišť, u kterých není splněno pravidlo 20/60. Doplnění lokalit nebo předmětů ochrany pro nedostatečně pokryté typy stanovišť je tedy odůvodněné požadavkem na koherenci soustavy Natura 2000.
K evropskému kontextu bylo souhrnně konstatováno, že pouze v 11 případech ze 44 hodnocených typů stanovišť dosahuje pokrytí v ČR vyšší hodnoty, než je tomu v rámci celé EU25. V 10 případech je dle názoru Koalice hodnota pokrytí velmi nízká (pod 20%). Požadavek doplnění nových lokalit je tedy opodstatněný i z pohledu EU25. NNO požadovaly i pro čtyři z oněch 11 typů stanovišť (40A0, 7140, 91H0 a 91I0) doplnění na základě analýz rozlohy pokrytí a geografické koherence soustavy. Dodaly přehled jednotlivých typů ES s komentářem k nedostatečnému pokrytí ochranou v aktuálním NS a s návrhy dalších lokalit k doplnění.
Evropsky významné druhy
Na biogeografickém semináři bylo jako nedostatečně pokrytých vyhodnoceno 30 evropsky významných druhů (IN MAJ, IN MOD, IN MIN). Po doplnění nových lokalit do národního seznamu provedly nevládní organizace další hodnocení dostatečnosti pokrytí druhů ochranou. U 9 druhů bylo zjištěno, že ani nový národní seznam nezajišťuje jejich dostatečnou ochranu: Coenagrion ornatum, Maculinea nausithous, Maculinea teleius, Cucujus cinnaberinus, Bombina variegata, Bombina bombina, Triturus cristatus, Drepanocladus vernicosus, Lampetra planeri. Z toho pro 8 evropsky významných druhů je nutné navrhnout další lokality (IN MOD), 1 druh stačí doplnit jako předmět ochrany ve stávajících EVL (IN MIN).
Pro jeden dostatečně pokrytý druh, Adenophora lilifolia, (SUF) byla objevena perspektivní lokalita. Jelikož pro tento druh byly do národního seznamu zahrnuty veškeré výskyty na území ČR, bylo doporučeno doplnění nové lokality do NS.
Nedostatečnou ochranu typů evropských stanovišť a evropsky významných druhů shledala Koalice zejména v následujících ohledech:
- Během přípravy novely národního seznamu byly kromě odborných argumentů zohledňovány i argumenty politické, čímž došlo k porušení základního principu Směrnice (dle čl. 4 odst. 1). Z odborného návrhu tak byla vyřazena řada lokalit, které splňovaly odborné nároky na zařazení do sítě Natura 2000 a bez nichž nebude u některých typů evropských stanovišť a evropsky významných druhů zajištěna dostatečná ochrana.
- U několika typů evropských stanovišť a evropsky významných druhů je i nadále pokryto ochranou nedostatečné procento jejich celkové rozlohy v ČR.
- Během navrhování lokalit k doplnění národního seznamu došlo k odborným systémovým chybám, které nerespektují přirozený charakter výskytu některých typů evropských stanovišť. Jedná se především o vyřazování disjunktních lokalit již v odborné fázi návrhu a dále také o zmenšování rozlohy lokalit až na samé jádro výskytu chráněného fenoménu.
- Pro některé typy ES a druhy nereprezentují navržené EVL dostatečně jejich výskyt v rámci ČR – není zajištěna dostatečná geografická koherence.
Dalším ukazatelem nedostatečnosti národního seznamu ČR je neuspokojivá návaznost na bavorské a saské EVL na státní hranici se Spolkovou republikou Německo. Na nedostatečnou návaznost lokalit bylo opakovaně upozorněno, avšak nedošlo k nápravě.
Koalice předložila seznam lokalit, které nevládní organizace požadují nově doplnit do národního seznamu, popřípadě navrhnout v původním neredukovaném rozsahu. Jedná se v první řadě o lokality, které byly vyřazeny nebo zmenšeny z politických důvodů. Tento postup je v přímém rozporu s článkem 4 odst. 1 Směrnice. Dále se jedná o lokality, které byly nově zjištěny. A konečně jde o vybrané lokality ze stínového seznamu, které by pomohly navýšit nízké procento pokrytí typů stanovišť, která jsou nedostatečně pokryta. Tato část seznamu lokalit byla uvedena pouze příkladmo.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
