Ryby v tocích pražských zvláště chráněných území

Studie ukázala na mnohé prozatím neznámé skutečnosti o biotě vodních toků na území všeobecně prozkoumaného území Prahy. Podobné komplexní vyhodnocení by si zasloužily i části toků, jež nepodléhají územní ochraně, jinak jsou informace pouze fragmenty, z nichž se celkový stav dá sotva zrekonstruovat a návrhy ochranářského managementy nemusí vést k reálnému zlepšení stavu.
Přesto je zřejmé, že z pohledu nápravy aktuálního stavu je významné především odstranění nefunkčních prvků regulace toků, případně jejich zprůchodnění, a to zejména v tocích s přirozenými populacemi původních druhů.
Jediným zásahem, který by mohl vylepšit stávající stav v Rokytce v rámci PR Mýto je případné rozvolnění cca 300m dláždění v horní části PR. Při této revitalizaci by ale muselo být obzvláště dbáno na to, aby nedošlo k žádnému poškození toku a zde žijících živočichů v níže položených pasážích. Z hlediska rybářského hospodaření je možné doporučit utlumení vysazování mníka jednovousého a vyloučení zvažovaného vysazování pstruha duhového, který by působil především na populaci střevle potoční příliš vysokým predačním tlakem.
Pro zlepšení stavu toků na území PR Údolí Únětického potoka je možné především uvažovat o zrušení dlážděného skluzu v Horoměřickém potoce nad soutokem s Únětickým potokem. Toto opatření by umožnilo podzimní migraci pstruhů, kteří by se zde mohli přirozeně rozmnožovat.
Dalejský potok v PR Prokopské údolí je poškozen především silnou fragmentací. Uvažovat o dílčích úpravách vedoucích k zprůchodnění malé části toku je proto bezpředmětné, doporučujeme se tokem zabývat komplexně v celé jeho délce. Priorita migračního kontinua je odvislá také od způsobu rybářského hospodaření. Aktuální stav je nastaven na maximalizaci produkce za vhodně uváženého potenciálu toku a tato strategie je zde z hospodářského hlediska velice úspěšná. Současně je ale nutné rezignovat na možnost obnovy přirozeného společenstva nebo zvážit (v součinnosti s ČRS!) ponechání (alespoň části) toku přirozené reprodukci. Při druhé variantě by měl Dalejský potok přibližně řádově nižší početní produkci, ale byly by v něm zastoupeny všechny věkové kategorie pstruha obecného (část starších ryb by bylo možné odlovovat) a byl by možný rozvoj populací dalších druhů (mřenek, hrouzků, jelců ad.). V Prokopském potoce je v návaznosti na rozhodnutí řešení situace na Dalejském potoce možné zvážit odstranění nefunkčních zbytků regulace pro zlepšení celoroční migrační průchodnosti a odstranění (především esteticky rušivé) regulace v části toku nad koupalištěm.
Ochrana Říčanského potoka na území PP Obora v Uhříněvsi je závislá na zlepšení kvality vody, doporučena je kontrola především odběrem vzorků u odpadu ČOV v horní části PP. Podobně v případě Kunratického potoka v PP Údolí Kunratického potoka a Blatovského potoka na území PR Klánovický les – Cyrilov je hlavním ochranářským nástrojem kontrola kvality vody, především odběrem vzorků u odpadu ČOV.
Také část Libušského potoka v rámci PP Modřanská rokle nad retenční nádrží silně trpí znečištěním vody a je velice vhodné tuto problematiku urychleně řešit. Následovat by měla revitalizace regulovaného úseku narušením (odstraněním) dláždění toku.