Revitalizace nádrže Plumlov

Projekt je poměrně rozsáhlý a komplexní a bezesporu představuje posun v přístupu správce vodního díla k problematice kvality vody a jejího zlepšení. Je třeba ocenit, že správce toku Povodí Moravy věnuje úspěchu projektu nemalé úsilí, projektové práce probíhají v dobré koordinaci s orgány ochrany přírody (transfer ohrožených živočichů) a správce toku nese i drtivou většinu nákladů.
Snížení trofie v nádrži je samozřejmě motivováno zlepšením rekreačního využití nádrže, což má své finanční dopady, nicméně lze očekávat i přínos pro biodoiversitu jak vodních, tak i mokřadních organismů osidlujících litorální zóny a mokřad, který má vzniknout u přítoku říčky Hloučely.
Celkovou úspěšnost projektu prověří až následující letní sezóny. Je zřejmé, že investotr je pod velkým tlakem podnikatelských subjektů a obcí, které jsou závislé na fungování přehrady jako rekreační nádrže. Původně měla totiž revitalizace probíhat dva roky, ale v důsledku získání dotace na opravu hráze prodloužil investor akci na roky čtyři. Celý projekt byl vysoce sledován médii. Pokud by voda v nádrži neměla očekávané parametry, lze očekávat patřičnou odezvu dotčených subjektů.
Z tohoto důvodu patrně přistoupil investor k (dočasnému) chemickému srážení rozpuštěného fosforu v přítocích přehrady. Tento postup se používá běžně při přípravě pitné vody a vzniklá sraženina by neměla mít na ekosystém toku i nádrže škodlivý vliv. Časová tíseň a naléhavost zajistit kvalitní vodu v nádrži jsou pochopitelnými důvody, proč tento postupinvestor zvolil, nicméně zvolené řešení je nekoncepční a pravděpodobně nedostatečně účinné.  
Zvolené opatření jednoznačně dokládá absenci přirozené schopnosti retence živin v povodí nádrže. Ta je výsledkem vysokého stupně zornění půdy, absentujících komunálních ČOV a nezdravé struktury vodních toků a přilehlých území (nadměrná regulace drobných vodních toků, chybějící mokřady a  nárazníkové zóny podél vodních toků ). Bohužel, řešení této nevhodné struktury povodí se v projektu celkové revitalizace nevěnovala téměř žádná pozornost. Mluví se o budoucích opatřeních, jako je monitoring zaměřený na bilanci živin povodí a dokončení ČOV, nicméně změna v tomto ohledu bude jistě během na dlouhou trať. Správce toku není zatím zvyklý řešit obdobné situace komplexním přístupem k celému povodí.
Je otázkou, zda navržené opatření stačí kompenzovat redukci přísunu fosforu v období zvýšených či extrémních průtoků. Pravděpodobně nikoli. Právě během těchto situací však dochází k realizace významného podílu transportu fosforu ve vodním toku.
Náklady na srážení fosforu nejsou nízké, nicméně v případě úspěchu lze očekávat, že budou kompenzovány zisky z provozované rekreace. Jen spotřeba síranu železitého představuje částku cca 500 tis. ročně; systém byl pořízen z investice Povodí Moravy a je udržován v provozu zaměstnanci této organizace. Z tohoto hlediska jsou náklady zajímavé pro evaluaci ekosystémové služby retence živin – finanční náklady totiž odpovídají na otázku, kolik by stálo uměle nahradit funkci retence živin v ekosystému zdravého povodí, které jí realizuje pomocí  přirozených koryt, mokřadů,  zatravněných pásů podél vodních toků a dalších krajinných struktur.       
Velmi pozitivně lze hodnotit řešení záchytné plochy pro retenci splavenin a živin v budoucím mokřadu. Ponořená hráz je jednoduchým řešením, které omezí transport splavenin na prostor před hrází a umožní jeho periodické odstraňování ben nutnosti vypouštět celou přehradu. Mokřad poslouží jako poslední stupeň záchytu živin, transportovaných tokem.