Ptačí park Josefovské louky

Lokalita
Ptačí park Josefovské louky je tvořen ostrovem nivních luk, které jsou obklopeny vodními toky Staré Metuje, uměle vytvořeného koryta „nové“ Metuje a zregulovaného toku Jasenského potoka. Ten kříží Starou Metuji díky pozoruhodnému aquaduktu, který byl vybudován již před sto lety jako součást celého zavlažovacího systému zdejších luk. Území o rozloze přibližně 70 ha představuje aluviální ekosystém, ovlivněný extenzivním managementem lučního hospodaření.  Řízené zavlažování je alfou a omegou ptačího parku: v souvislostí s úpravou koryta řeky byl vybudován zavlažovací systém luk, který kompenzoval ztrátu přirozených rozlivů,  umožňoval závlahy v době potřeby – a tím i vysokou primární produkci travin - a naopak odváděl rychleji vodu po povodních. V období socialismu závlahový systém nebyl udržován a ztratil funkčnost, takže území zůstalo trvale odvodněné.   
Metodika
Ptačí park Josefovské louky představuje komplexní ochranářskou aktivitu, zacílenou na zásadní změnu managementu aluviálního ekosystému, který by umožnil rozvoj populací zejména na vodu vázaných ptačích druhů, zejména bahňáků, ale i celé řady dalších chráněných druhů hmyzu, obojživelníků apod. Ptačí park je během na dlouhou trať, nicméně již teď je zřejmé, že se jeho budování v zásadě daří. Stěžejními aktivitami, na kterých úspěch ptačího parku spočívá, jsou:
Cílený výkup pozemků v prostoru ptačího parku. Výkup je financován prostřednictvím sbírek (http://www.birdlife.cz/index.php?ID=2590); vykoupené pozemky se stávají majetkem ČSO. V současné době je již ČSO největším vlastníkem pozemků v území (i když zdaleka ne majoritním). V roce 2013 přesáhla rozloha pozemků v majektu ČSO 15 ha. Nákup dalších pozemků je v současné době limitován nedostatkem finančních prostředků, nikoli nabídkou – ta převyšuje poptávku. Vlastnictví pozemků umožňuje ČSO takový plán managementu, který je optimální z hlediska biodiversity a zároveň zohledňuje potřeby zemědělských subjektů na loukách hospodařících.   
Změna vodního režimu aluvia. Podmínkou realizace plošných rozlivů a  sycení nově vybudovaných jezírek a mokřadů byla obnova funkčnosti zavlažovacího systému, sestávajícího z napouštěcího objektu, soustavy hradítek a zavlažovacích kanálů. Bylo nutné opravit stavidla na nápustním objektu a nově postavit betonová hradítka, regulující průtoky v zavlažovacích kanálech. 
Harmonizace vodního režimu s obhospodařováním. Zájmem ČSO je zachování lučního hospodaření v území. Zaplavování území je řízeno uměle zavlažovacím systémem a bude proto potřeba dlouhodobě harmonizovat jeho režim s ohledem na seč, sušení a odvoz sena apod. Plošné rozlivy v době zvýšených průtoků mají i tlumivý účinek na postup povodňových vlna proto území plní i funkci retenčního prostoru a přirozené protipovodňové ochrany.  
Práce s veřejností. Jak se praví na stránkách ČSO: „Nebylo by snadné najít lepší kousek přírody, kde se dá nastupujícím generacím názorně vysvětlit důležitost správného fungování naší krajiny“. Josefovské louky se staly cílem řady exkurzí, her a různorodých aktivit  pro vzdělávací instituce, zejména školy.  Vzbuzení zájmu o přírodu, pozorování ptactva a dalších zajímavých druhů, pomoc při budování speciálních biotopů; to vše je chápáno jako nedílná a důležitá stránka projektu. Návštěvníkům bude sloužit malá terénní stanice a několik pozorovatelen a pozorovacích věží vzájemně propojených chodníky. Samozřejmostí jsou informační tabule, které seznámí s historií území i s jeho živočišnými a rostlinnými obyvateli. Na stránkách ČSO jsou průběžně zveřejňovány aktuality ohledně výkupu pozemků (prostřednictvím stránek lze jednoduše na projekt přispět), budování parku, akcích pro veřejnost, výskytu ptačích druhů a podobně.   
Monitoring. Sčítání druhů ptáků, jak hnízdících, tak i vyskytujících se na tahu, je nezbytnou podmínkou k potvrzení úspěšnosti projektu.