Přírodě blízký ořez dubů v PR Vrbenské rybníky

Přírodě blízký ořez dubů v PR Vrbenské rybníky

Autoři: 

Jiří Řehounek (Calla – Sdružení pro záchranu prostředí)

Lokalita: 

Přírodní rezervace Vrbenské rybníky

Období sledování: 

2011

Souhrn: 

Přírodní rezervace Vrbenské rybníky na Českobudějovicku je významnou lokalitou výsktu saproxylických druhů hmyzu. V roce 2011 zde proběhlo správní řízení o kácení biologicky cenných dubů. Výsledkem tohoto řízení bylo rozhodnutí o ořezu stromů přírodě blízkým způsobem.

Metodika: 

Přírodní rezervace Vrbenské rybníky je známa především jako významná ornitologická lokalita, kam míří za pozorováním vodních ptáků i celá řada obyvatel blízkých českobudějovických sídlišť Vltava a Máj.Neméně zajímavou a cennou součástí této rezervace jsou však také hrázové porosty dřevin, především starých dubů. Tyto porosty jsou důležitým stanovištěm řady druhů živočichů vázaných především na stromové dutiny a mrtvé dřevo, zejména ptáků, netopýrů a saproxylického hmyzu. Jedná se např. o tradiční lokalitu výskytu zvláště chráněného páchníka hnědého (Osmoderma barnabita), kterého můžeme označit za deštníkový druh těchto společenstev.
V roce 2011 zahájil Krajský úřad Jihočeského kraje správní řízení, které se týkalo zamýšleného kácení starých dubů na hrázi Nového Vrbenského rybníka. Duby byly kompletně mrtvé. Calla se přihlásila do správního řízení jako jeho účastník a konzultovala situaci s odborníkem na saproxylický hmyz Lukášem Čížkem. Při místním šetření prosazovala Calla jako účastník řízení ořez stromů na bezpečné torzo z důvodu potencionálního výskytu zvláště chráněných či ohrožených druhů hmyzu a nabídla také finanční a odbornou záruku za samotné provedení ořezu. S nabízeným řešením všichni účastníci souhlasili a stalo se také součástí rozhodnutí krajského úřadu.

Výsledky: 

Samotný ořez proběhl v červnu 2011 a ujal se ho arborista Bohdan Chadt. Jeho specialitou je tzv. přírodě blízký ořez stromů, který se hodí právě pro biologicky cenné stromy, případně biologicky a krajinářsky cenná území. Podstatou této metody je nejen vytvoření bezpečného stromového torza s ohledem na případný výskyt zvláště chráněných a ohrožených  druhů živočichů, ale také estetický dojem zásahu. Snahou arboristy při přírodě blízkém ořezu tedy je, aby vzýsledné torzo vypadalo co možná nejpřirozeněji.
Ořez proběhl s pomocí plošiny. Silnější větve byly deponovány na zemi pro případné dokončení vývoje hmyzích larev. Během ořezu byl uvnitř jednoho ze stromů zjištěn výskyt páchníka hnědého, který předtím nebyl potvrzený. Umístění dutiny totiž znemožňovalo její průzkum ze země během správního řízení.

Diskuze: 

Ořez dubů, ačkoli se jednalo o mrtvé stromy, měl zcela jistě význam pro ochranu saproxylických druhů hmyzu. Nejde jen o zjištění výskytu páchníka hnědého v jednom z ořezávaných stromů (přičemž ani v jiných stromech není jeho výskyt vyloučen), ale také o zachování stojících stromů jako biotopů pro další druhy. Mrtvé stromy zajisté nezaručují populacím řady druhů nějakou dlouhodobou perspektivu, ale v realitě dnešní krajiny je jakékoli prodloužení jejich existence pozitivní zprávou.
Pokud by došlo k pokácení stromů, žádná lepší varianta se pro organismy na ně vázané již nenabízí. Vytvoření broukoviště pouze urychlí zánik biotopu (podrobněji k broukovištím viz Boukal et al. 2014). Ačkoli u mrtvých stromů by nešlo o fatální událost, stejně platí, že jakákoli manipulace s kmeny je spíše nežádoucí. Ponechání ležících kmenů na místě urychlí rozkladné procesy na kontaktu s půdou, navíc pak na exponovaných místech hrozí krádeže dřeva na topení.
Přírodě blízký ořez zajisté není nezbytný pro zachování populací zvláště chráněných a ohrožených druhů vázaných na staré stromy a mrtvé dřevo. Vzhledem k tomu, kde se u nás zástupci této skupiny nejčastěji vyskytují, je však zapotřebí brát při rozhodování v úvahu i estetické hledisko. Stromy ořezávané přírodě blízkým způsobem do krajiny bez problémů „zapadnou!

Závěr: 

Výzkum saproxylického hmyzu ukazuje, že kácení stromů (živých i mrtvých) je z pohledu ochrany přírody nežádoucí. Žádné kompenzační opatření nemůže přitom stojící strom plně nahradit. Případ ořezu biologicky cenných stromů na Vrbenských rybnících ukazuje, že kácení není vždy jedinou bezpečnou alternativou, bohužel však zůstává nejlevnější. Obzvláště v územích, jako je PR Vrbenské rybníky, by však cena neměla být jediným nebo rozhodujícím kritériem při rozhodování o osudu ohrožených druhů a jejich biotopů.
Fotogalerie z ořezu dubů:
https://picasaweb.google.com/102294459628196042518/PrirodeBlizkyOrezBiol...
Literatura:
Boukal M., Čížek L., Dedek P., Konvička O., Řehounek J. & Škorpík M. (2014): Nezneužívejme broukoviště proti broukům! (ke stažení na http://www.calla.cz/index.php?path=hl_stranka/tiskovky/2014&php=tz141030...)
Další informace k tématu ochrany saproxylického hmyzu:
http://www.calla.cz/stromyahmyz/ (specializovaný web Stromy a hmyz)

Zadal: 
Jiří Řehounek