Přechodně chráněná plocha Pískovna Lžín

Autoři: 

Jiří Řehounek (Calla – Sdružení pro záchranu prostředí)

Lokalita: 

Pískovna Lžín

Období sledování: 

2009 - 2014

Souhrn: 

Pískovna Lžín leží 1 km západně od obce Lžín na Soběslavsku, její vjezd se nachází u silnice Lžín – Přehořov. V pískovně se nacházejí nepříliš kvalitní žlutohnědé až rezavohnědé písky miocénního stáří, místy proložené vrstvami štěrkopísků. V současné době probíhá pouze občasná těžba pro potřeby místních průmyslových podniků. Lokalita byla již delší dobu známa jako významné hnízdiště břehule říční (Riparia riparia) v jižních Čechách (Heneberg 2009). Od roku 2009 provádí Calla po dohodě s majitelem managementové zásahy pro ochranu břehulí a dalších ochranářsky důležitých druhů. Biologický průzkum lokality ukazuje totiž daleko větší význam pro ochranu biodiverzity, především organismů vázaných na písčiny a mokřady. V roce 2011 byla pískovna Lžín vyhlášena přechodně chráněnou plochou.

Metodika: 

Jedná se o mělkou pískovnu s malou rozlohou (cca 0,5 ha), která je na dně z větší části porostlá náletem borovice lesní (Pinus sylvestris). V mladších částech pískovny se dosud sporadicky těží písek pro slévárenské účely a nachází se zde jedna větší tůň, která ovšem v letních měsících často vysychá. Právě tyto otevřenější partie pískovny hostí zajímavá společenstva písčin a oligotrofních mokřadů. Systematický botanický (ale zejména mykologický) průzkum dosud nebyl v pískovně proveden. Z ochranářsky zajímavějších taxonů je z průzkumů z minulých let znám výskyt bělolistu nejmenšího (Filago minima), který je zařazen do červeného seznamu rostlin v kategorii C4a. Rostlinám vázaným na živinami chudé půdy s nezapojenou vegetací prospívá obnova hnízdní stěny, při které dochází k narušování vegetace v pískovně.
Pískovna je tradičním hnízdištěm břehule říční (Riparia riparia), která zde má jednu z největších jihočeských kolonií (Heneberg 2009). V roce 2009 vyhrabaly břehule v hnízdní stěně 129 nor, v roce 2010 297 nor, v roce 2011 360 nor, v roce 2012 181 nor, v roce 2013 238 nor a konečně v roce 2014 197 nor. Díky hnízdišti břehulí byla lokalita v roce 2011 rozhodnutím Městského úřadu Soběslav vyhlášena přechodně chráněnou plochou. Od roku 2009 do roku 2014 se každoročně podařilo obnovit hnízdní stěnu pro břehule a blanokřídlý hmyz. Obnova spočívá vždy ve stržení vrstvy písku se starými norami a odstranění osypového kuželu pod stěnou. Tato opatření jsou nezbytná především kvůli tvrdnutí materiálu ve stěně (ten se pak stává příliš tvrdým pro hrabání nor) a také eliminaci hnízdních parazitů břehulí. Problém s parazity na původních lokalitách odpadal, protože říční břehy každoročně strhávaly jarní povodně i se starými norami. V roce 2014 byl ve střední části stěny vyřezán porost náletových dřevin, který stěnu stínil a bez zásahu by mohl způsobit i zánik hnízdní kolonie.
Z dalších zvláště chráněných druhů živočichů zde byl do roku 2014 znám výskyt svižníka polního (Cicindela campestris), zelených skokanů (Pelophylax esculentus synkl.) a ještěrky obecné (Lacerta agilis). Lokalita se stala také vhodným refugiem pro živočichy a rostliny, kteří v okolní zemědělské krajině obtížně nalézají vhodné biotopy. V roce 2011 došlo k úpravě a mírnému prohloubení tůněk v západní části pískovny, v nichž se začali poté začali úspěšně rozmnožovat čolci obecní (Lissotriton vulgaris).
Podrobnější faunisticko-ekologické průzkumy lokality zatím byly provedeny pro žahadlové blanokřídlé (Heneberg 2010) a pavoukovce (Heneberg 2011). Díky těmto průzkumům, jejichž motivací byla krom faunistiky také práce na širším ekologickém výzkumu postindustriálních lokalit v ČR, víme o výskytu zranitelných druhů blanokřídlých – ploskočelky Halictus sexcinctus a kutilky Nysson maculosus. Odborný článek o blanokřídlých v pískovnách (Heneberg, Bogusch & Řehounek 2013) obsahuje tedy také data získaná ve Lžíně. Výzkum blanokřídlých odhalil také skutečnost, že obnova břehulí stěny jejich společenstvu prospívá. Ukázalo se, že zhruba třetina druhů z této skupiny dává přednost kolmým písčitým stěnám, které by bez ochranářského managementu v pískovně rychle zanikly. Vzhledem k rozdílným biotopovým nárokům zjištěných druhů blanokřídlých však byly okrajové části hnízdní stěny od roku 2011 upravovány v mírnějším sklonu a z materiálu zbylého po obnově stěny jsou vytvářeny pozvolné kopečky.
Protože dosavadní biologické průzkumy naznačovaly větší význam pískovny Lžín pro ochranu ohrožených druhů, přistoupili jsme v roce 2014 k podrobnějšímu průzkumu zaměřenému především na rostliny, hmyz a obratlovce. Kromě individuálního sběru a fotodokumentace lokality i pozorovaných druhů byly využity též zemní pasti a žluté misky pro odchyt hmyzu.

Výsledky: 

Biologický průzkum potvrdil význam lokality pro ochranu ohrožených druhů (Řehounek 2014).
Z botanického pohledu není lokalita tak cenná,jako ze zoologického hlediska. Z druhů červeného seznamu byl potvrzen výskyt bělolistu nejmenšího (Filago minima). Z dalších rostlin typických pro živinami chudá stanoviště byl zjištěn např. výskyt chmerku ročního (Scleranthus annuus), jestřábníku chlupáčku (Hieracium pilosella agg.), šateru zedního (Gypsophila muralis) aj. Ostatní druhy zjištěných rostlin nepatří k ochranářsky významným. S pomocí fotodokumentace bylo určeno také šest druhů hub. Z nich vláknice plsťovitá (Inocybe lacera) a lakovka dvoubarvá (Laccaria bicolor) jsou typické pro narušená stanoviště na kyselém propustném podkladu, tedy právě pro pískovny.
Z bezobratlých živočichů se podle předpokladů stali nejdůležitější skupinou žahadloví blanokřídlí (Hymenoptera: Aculeata). Během sezóny 2014 byl s pomocí zemních pastí, žlutých misek a fotodokumentace zjištěn výskyt 40 druhů z této skupiny. Nejcennějším druhem cejpík Oxybelus mandibularis, který patří mezi kutilky. Další druhy jsou v červeném seznamu bezobratlých zařazeny do kategorie druhů zranitelných. Jde o dvě kutilky - ševčíka Passaleocus clypealis a pískoliba malého (Bembecinus tridens), hrabalku červenonohou (Episyron rufipes), ploskočelku šestipásou (Halictus sexcinctus, jediný druh červeného seznamu, který byl potvrzen z předchozích biologických průzkumů – Heneberg 2010, Heneberg et al. 2013), čalounici Megachile ligniseca a žažíka Miscophus bicolor. Průzkum nepotvrdil výskyt zranitelné kutilky Nysson maculosus (Heneberg et al. 2013), její výskyt v pískovně je však pravděpodobný i nadále
Další významnou skupinou v pískovně jsou brouci (Coleoptera), z nichž jsme během průzkumu zjistili výskyt 55 druhů. Žijí zde dva významné psamofilní druhy střevlíků, konkrétně kvapník žlutý (Amara fulva) a kvapník Harpalus smaragdinus, a kromě nich také tři druhy svižníků, z nichž svižník lesomil (Cicindela sylvicola) a svižník polní (Cicindela campestris) patří mezi zvláště chráněné druhy v kategorii druhů ohrožených. Ze zvláště chráněných druhů brouků byl v hojném počtu nalézán také zlatohlávek tmavý (Oxythyrea funesta), který je však dnes v ČR již běžným druhem. Z dalších nalezených druhů hmyzu stojí za pozornost např. „naturový“ ohniváček černočárný (Lycaena dispar) nebo v Čechách vzácný šváb Phyllodromica maculata.
Největší překvapení však průzkum přinesl v řádu dvoukřídlých (Diptera). Odhalil totiž výskyt druhu Dasiops hennigi z čeledi hnilenkovitých (Lonchaeidae). Jde teprve o druhý nález druhu v jižních Čechách, přičemž celkově má tento druh asi 15 známých lokalit ve střední s severní Evropě. Celkový počet nalezených exempláře aktuálně příliš nepřesahuje dvacítku. O jeho bionomii toho zatím mnoho nevíme. Zřejmě půjde o fytosaprofága vázaného na postindustriální plochy, respektive mladá sukcesí stadia. Z dvoukřídlých stojí ještě za pozornost masařka Metopia argyrocephala, která je významným druhem písčin vyvíjejícím se v hnízdech kutilek.
Ze zvláště chráněných obratlovců se kromě již známých druhů (břehule, zelení skokani) podařilo prokázat výskyt čolka obecného (Lissotriton vulgaris), ťuhýka obecného (Lanius collurio) a kukačky obecné (Cuculus canorus).

Diskuze: 

Biologický průzkum potvrdil význam drobných postindustriálních lokalit v krajině jako refugií pro ohrožené i běžné druhy organismů (viz též Řehounek, Řehounková & Prach eds. 2010, Tropek & Řehounek eds. 2011) a prokázal pozitivní efekt ochranářského managementu lokality pro biodiverzitu a zejména ohrožené druhy. Jako klíčové se přitom ukázalo vytvoření a udržování stanovištní mozaiky různě starých sukcesích stadií s různou sklonitostí terénu.
Po celou dobu sledování se podařilo udržet v pískovně početnou kolonii břehulí. Úpravy managementu hnízdní stěny se pozitivně projevují také na společenstvu žahadlových blanokřídlých, kde jsme zaznamenali nárůst počtu druhů červeného seznamu mezi lety 2010 a 2014 (Heneberg 2010, Řehounek 2014). U hnízdní stěny je i do budoucna důležité udržovat její kolmý sklon a minimálně jednou za dva roky provést její obnovu. Také mírnější sklon jejích okrajů a vytváření písčitých kopečků a vyřezávání náletových dřevin před stěnou by mělo pokračovat.
Občasná těžba písku pro slévárenské účely je určitě možná, musí však respektovat podmínky dané při vyhlášení přechodně chráněné plochy. Při dodržení těchto podmínek se však naopak může stát vhodným nástrojem ochranářského managementu, za který nebude nutné platit. Základní podmínkou je samozřejmě těžba mimo hnízdní období břehulí (duben – září) a vytvoření kolmé stěny, na okrajích s mírnějším sklonem (případně odvezení části materiálu z kopečků, aby bylo možné v pískovně deponovat další materiál a udržovat mozaiku raných sukcesích stadií).
Obnova drobných tůní prospěla především populaci čolka obecného a obecně zvýšila heterogenitu prostředí. Přispěla také k vytvoření zóny mělce zaplavovaných písčin v okolí tůněk.
Pískovna je od roku 2011, především jako významné hnízdiště břehulí v rámci jižních Čech, vyhlášena přechodně chráněnou plochou. Institut přechodně chráněné plochy se ukazuje jako nedoceněný a velmi vhodný právě pro postindustriální lokality. Vyhlášení na určitý časový úsek dobře koresponduje se skutečností, že výskyt druhů vázaných na raná sukcesní stadia se v čase mění a bez ochranářského managementu rychle zaniká. Navíc lze pro přechodně chráněné plochy stanovit volnější pravidla péče, něž by tomu bylo u zvláště chráněného území.

Závěr: 

V letech 2009 – 2014 byly na území přechodně chráněné plochy prováděny zásahy na podporu biodiverzity a ohrožených druhů. Každoročně byla obnovena hnízdní stěna pro břehule a žahadlové blanokřídlé, plochy suchých i vlhkých písčin a písčitékopečky s pozvolnými svahy. Jednorázově došlo k obnově drubných tůní (2011) a vyřezání náletových dřevin přes hnízdní stěnou (2014). V roce 2014 navázal na předchozí průzkumy (břehule, žahadloví blanokřídlí, pavoukovi) komplexnější průzkum zahrnující živočichy, rostliny a v malé míře i houby. Tento průzkum potvrdil význam lokality a odhalil celou řadu nových ochranářsky významných druhů – druhy červených seznamů, zvláště chráněné druhy, psamofilní druhy. Kromě břehulí jsou do budoucna významnou cílovou skupinou ochranářského managementu také žahadloví blanokřídlí. Prioritou by mělo být zejména udržení mozaiky různorodých stanovišť s důrazem na raná sukcesní stadia.
Literatura:
     Heneberg P. (2009): Analýza hnízdní populace břehule říční v Jihočeském kraji r. 2009. Calla, České Budějovice.
     Heneberg P. (2010): Analýza vlivu managementu břehule říční na populace blanokřídlého hmyzu skupiny Apocrita. Calla, České Budějovice.
     Heneberg, P. (2011): Výsledky pilotního průzkumu epigeických pavoukovců ve vybraných jihočeských pískovnách. Calla, České Budějovice.
     Heneberg P., Bogusch P. & Řehounek J (2013): Sandpits provide a critical refugee for bees and wasps (Hymenoptera: Apocrita). JICO 17/2013: 147 – 190.
     Řehounek J. (2014): Biologický průzkum přechodně chráněné plochy Pískovna Lžín. Calla, České Budějovice.
     Řehounek J., Řehounková K. & Prach K. (2010): Ekologická obnova území narušených těžbou nerostných surovin a průmyslovými deponiemi. Calla, České Budějovice.
     Tropek R. & Řehounek J. (2011): Bezobratlí postindustriálních stanovišť: Význam, ochrana a management. ENTÚ BC AV ČR & Calla, České Budějovice.

Grafické přílohy: 
Detail stěny - velké nory od břehulí a malé od samotářských včel
Hnízdní stěna břehulí
První obnova hnízdní stěny v roce 2009
Tůně, vlhké písčiny a kopečky
Zadal: 
Jiří Řehounek