Podpora žabníčku vzplývavého Luronium natans v Královomlýnském rybníce, CHKO Labské pískovce
AOPK ČR, SCHKO Labské pískovce, Martina Čtvrtlíková, Petr Bauer
Královomlýnský rybník, CHKO Labské pískovce
2006 - 2009
Vzhledem k mohutné expanzi sítiny cibulkaté (Juncus bulbosus) v Královomlýnském rybníku, která v letech 2007 až 2008 náhle gradovala a prokazatelně oslabovala populaci žabníčku vzplývavého Luronium natans, byl proveden v roce 2009 zásahový management v podobě odstranění sítiny v místě původního optima populace žabníčku. K odstranění hustě zapojených porostů sítiny bylo použito pouze lidských sil, nikoliv mechanizace. Použita byla výstroj a výzbroj pro potápění se vzduchem a šnorchlování a kovové hrábě. Kompaktní porost sítiny byl rozvolněn ve třech plochách, v nichž je nejvyšší pravděpodobnost šíření žabníčku. V blízkosti porostů žabníčku nebyla sítina vytrhávána hráběmi, ale pouze ručně potápěčkou u dna. Zásahový management v podobě odstranění sítiny v Královomlýnském rybníku lze vyhodnotit jako neodkladné záchranné opatření, které zachová výskyt kriticky zredukovaného žabníčku v místech jeho původního optima a umožní jeho případné šíření do obnažených ploch. Cílem opatření je přinejmenším stabilizovat populaci žabníčku a zajistit její přežití do doby nutných oprav rybníka, které jsou plánovány v horizontu 3–5 let. Během této doby bude v ošetřeném prostoru s populací žabníčku nadále odstraňována konkurenční vegetace. Současně bude vytvořena životaschopná záchovná populace žabníčku v náhonu, která bude k dispozici pro úspěšný návrat druhu do rybníku po jeho opravě.
Vzhledem k mohutné expanzi sítiny cibulkaté (Juncus bulbosus) v Královomlýnském rybníku, která v letech 2007 až 2008 náhle gradovala a prokazatelně oslabovala populaci žabníčku vzplývavého Luronium natans, byl proveden v roce 2009 zásahový management v podobě odstranění sítiny v místě původního optima populace žabníčku. Šnorchlující osoba na hladině namotává trsy na hrábě a vytrhává namotanou biomasu, kterou předává i s hráběmi druhé osobě na hrázi, která ji vytahuje na břeh. Zaklesnutím hrabí v hloubce 1–2 m lze odstranit i kořenující báze trsů. Touto metodou je docíleno rozvolnění zapojených porostů sítiny. U velmi hustých porostů dosahujících k hladině byly takto odstraněny pouze vzrostlé prýty, přičemž zůstal poměrně hustý podrost jemných prýtů dosahujících výšky 1,5 m. Takový podrost nelze touto metodou dále vytrhat, neboť jemné prýty prokluzují hřebenem hrabí a nelze je namotávat, natož vytrhat s kořeny. U řidších vzrostných porostů metoda fungovala dobře, neboť rostliny v takových porostech jsou pevnější a lze je namotat a vytrhat i s kořeny. Práci provázelo silné zakalení v celém vodním sloupci (vynášení sedimentu na kořenech, víření detritu na listech) a bylo nutné pracovat střídavě na různých místech, aby mohl kal částečně sedimentovat. Potápěč pohybující se těsně nade dnem vytrhává nízké trsy i s kořeny a vynáší je na hladinu u hráze, odtud jsou sbírány hráběmi a vynášeny na hráz. Metoda je vhodná pouze pro dotrhávání nízkého řídkého porostu, rychle dochází ke zkalení. Mokrá a suchá biomasa sítiny (Juncus bulbosus) vytrhaná z třímetrového pásu podél hráze (30m) byla s pomocí reprezentativního vzorku zvážena a přepočítána na celkové množství a plochu (90m2). Pokusný transfer žabníčku z Královomlýnského rybníka do jeho náhonu byl proveden ve dnech 20.–23. července 2009. Cílem transferu bylo vytvořit záchovné porosty žabníčku, které zajistí přežití populace během oprav rybníka plánovaných v blízké budoucnosti. Ze tří hustě zapojených plošek žabníčku u hráze bylo odebráno cca 100 dospělých rostlin žabníčku, některé i se šlahouny s mladými růžicemi a částečně s okolním sedimentem. Rostliny byly potápěčkou sbírány do mikrotenových pytlů se stahovací páskou a vynášeny na břeh do kádě, v ní byly rostliny převezeny autem k náhonu. Pro možnost opětovného vytažení (vrácení do rybníka) byly rostliny vysazovány do tří pórovitých přepravek (40×60cm) zapuštěných způli do dna náhonu a naplněných do 2/3 okolním sedimentem z náhonu. Přepravky byly umístěny mezi dříve (2004) vysazené a dobře prospívající trsy žabníčku na dobře osluněná místa v řadě za sebou. Celkem bylo po vysazení napočítáno 20–25 rostlin v každé přepravce. Pravidelně na podzim bude kontrolováno množství a stav přežívajících rostlin žabníčku.
Kompaktní porost sítiny byl rozvolněn ve třech plochách, v nichž je nejvyšší pravděpodobnost šíření žabníčku. V blízkosti porostů žabníčku nebyla sítina vytrhávána hráběmi, ale pouze ručně potápěčkou u dna. Nejdůkladněji (úplné obnažení dna) byl vyčištěn tři metry široký pás dna podél hráze (v délce 30m), „prostor A“. Do tohoto prostoru se v minulosti soustředila převážná část populace žabníčku a i dnes zde přežívá zbytek populace vytěsněný ke stěně hráze, proto mu přisuzujeme vysoký potenciál pro znovuosídlení žabníčkem. Z prostoru A tj. 3×30 m bylo odstraněno 139 kg mokré, resp. 10,4 kg suché biomasy sítiny cibulkaté (Juncus bulbosus). Po odstranění sítiny byly zejména v prostoru „A“ podél hráze nalezeny přežívající zbytky populace žabníčku, které již v loňském roce nebylo možné pod hustým zápojem sítiny pozorovat. Znovu obnažené porosty žabníčku se vyskytují na stejných místech jako v letech 2006 a 2007 před expanzí sítiny, což svědčí o schopnosti žabníčku alespoň krátkodobě přežívat pod silným tlakem konkurentů jakým je i 100% zápoj vegetace. Během let 2007–2009 došlo prokazatelně k oslabení porostů žabníčku pod tlakem sítiny. Husté porosty žabníčku přerůstané zapojenou sítinou prořídly, ale nevymizely. Solitérní jedinci, kteří dříve plošně vyplňovali celý centrální prostor rybníka, byli nalezeni v mnohem menší míře. Některé okrajové porosty u hráze se naopak mírně zahustily. Ve znovu obnažených porostech celkově převažuje pokryvnost do 5% Braun Blanquetovy stupnice.
Zásahový management v podobě odstranění sítiny v Královomlýnském rybníku lze vyhodnotit jako neodkladné záchranné opatření, které zachová výskyt kriticky zredukovaného žabníčku v místech jeho původního optima a umožní jeho případné šíření do obnažených ploch. Metoda spočívající v namotávání na hrábě a u hustších porostů ruční vytrhávání potápěčem se ukázala jako účinná. Obdobný sběr hráběmi ovšem z lodi nebyl efektivní, neboť trhající osoba nemá přehled o vegetaci pod hladinou, obtížně stabilizuje sebe a loď (např. při sebemenším větru) a zdlouhavě snímá biomasu z hřebene hrabí.
Zásahový management v podobě odstranění sítiny v Královomlýnském rybníku lze vyhodnotit jako neodkladné záchranné opatření, které zachová výskyt kriticky zredukovaného žabníčku v místech jeho původního optima a umožní jeho případné šíření do obnažených ploch. Cílem opatření je přinejmenším stabilizovat populaci žabníčku a zajistit její přežití do doby nutných oprav rybníka, které jsou plánovány v horizontu 3–5 let. Během této doby bude v ošetřeném prostoru s populací žabníčku nadále odstraňována konkurenční vegetace. Současně bude vytvořena životaschopná záchovná populace žabníčku v náhonu, která bude k dispozici pro úspěšný návrat druhu do rybníku po jeho opravě. Při tvorbě projektové dokumentace oprav rybníka bude spolupracováno se stavební firmou, aby plán oprav respektoval požadovanou kvalitu budoucího biotopu žabníčku.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
