Podpora pobřežnice jednokvěté v PP Králek
Hamerský potok o.s., Rybářství Kardašova Řečice
PP Králek (okres Jindřichův Hradec)
1999 - 2013
Populace vzácné a ohrožené pobřežnice jednokvěté Littorella uniflora prodělávala značné populační výkyvy v PP Králek. Ke snížení početnosti populace došlo především z důvodu jednorázově zvýšeného rybničního tlaku. V prvním případě se jednalo o neplánované vytření kaprů v roce 1999, v druhém ke splavení ryb po povodni v roce 2006. V obou případech došlo k vymizení rozsáhlých porostů pobřežnice. V prvním případě bylo nalezeno několik rostlin v terestrické fázi, ve druhém nebyly dokonce žádné rostliny nalezeny. Pro cílenou obnovu pobřežnice byla snížena hladina, vyhrnuta část litorálních porostů, stržen sediment na pokusných plochách a sníženo zastínění (vyřezání pobřežních dřevin). Pobřežnice se úspěšně rozšířila na plochách, které nebyly vyhrnuté, tak i na místech se strženým sedimentem, zjevně ze semenné banky. Příliš úspěšné ale nebylo vykácení pobřežních dřevin. Jednak se je nepodařilo včas vytáhnout, takže ležící dřevo a větve stínily ve vegetační sezóně možná víc než ty rostoucí, jednak i po vytažení se na osvětlených místech spíš než pobřežnice rozšířily vysoké rákosiny a ostřice. V roce 2013 došlo v jarních měsících k částečnému odbahnění kvůli snížení obsahu živin v sedimentu. To bylo umožněno tím, že se ukázalo, že i po vyhrnutí se pobřežnice dobře obnovuje ze semenné banky. Části plochy s pobřežnicí a menší část ostřic byly ponechány bez zásahu. Porost pobřežnice se vcelku rychle obnovuje i po tomto zásahu. Pro dlouhodobý výskyt pobřežnice je nutné eliminovat ohrožující vlivy v celém povodí, tj. zdroje znečištění pocházející z rybničního, zemědělského a patrně i lesnického hospodaření.
V letech 2000 – 2001 byly provedeny drobné managementové zásahy ve prospěch pobřežnice. V okolí jejího výskytu byly odstraněny rostliny, zejména Juncus bulbosus i s vrstvičkou sedimentu. V roce 2007 byla pro obnovu pobřežnice snížena hladina, vyhrnuta část litorálních porostů, stržen sediment na pokusných plochách a sníženo zastínění (vyřezání pobřežních dřevin). V roce 2013 došlo k odbahnění rybníka. To bylo umožněno tím, že se ukázalo, že i po vyhrnutí se pobřežnice dobře obnovuje ze semenné banky. Části plochy s pobřežnicí a menší část ostřic byly ponechány bez zásahu.
Po drobných managementových opatřeních v letech 2000 - 2001 došlo k samovolné obnově pobřežnice. Došlo k namnožení rostliny pomocí výběžků. Po realizaci managementových zásahů v roce 2007 došlo k úspěšnému rozšíření pobřežnice na místa se sníženou hladinou, strženým sedimentem, i na nevyhrnuté plochy. Z hlediska podpory pobřežnice se neosvědčilo prokácení příbřežních porostů. I po částečném odbahnění v roce 2013 dochází k dobré regeneraci porostů pobřežnice.
Bylo zjištěno, že pobřežnice velmi citlivě a rychle reaguje na vytvoření vhodných stanovištních podmínek, především na světelné podmínky. Došlo k rychlému rozšíření na místa se sníženou hladinou, strženým sedimentem i nevyhrnuté plochy. Došlo k rychlé obnově rozsáhlé populace. Důležitá je schopnost obnovy pobřežnice ze semenné banky po vytvoření vhodných podmínek. Úspěšné nebylo odstranění porostů pobřežních dřevin. Vzhledem k tomu, že nebyly pokácené kmeny včas vytaženy, došlo k většímu zástinu než u živých rostlin. Navíc na otevřených plochách se šířily spíše vysoké rákosiny a ostřice. Podstatné zjištění je, že pobřežnice snáší vodu různé kvality a v podstatě i sucho. Celkem lze hodnotit zásah jako velmi úspěšný. Rovněž nemusí znamenat pro obnovu pobřežnice problém odbahnění rybníka, pokud je ponechána část porostu pobřežnice pro budoucí regeneraci. Výskyt pobřežnice je ohrožen nevhodným rybničním hospodařením. Je nutné stanovit a dodržovat extenzivní hospodaření na rybníce. Zásadní je pro ní dostatek světla. Proto už nižší obsádka, pokud začne vířit sediment, ji může zcela potlačit. Samozřejmě, že kvalita vody má vliv i na průhlednost, ale to je až druhotné. Podle dosavadních pozorování ji kupodivu příliš nevadí porosty vláknitých řas, pokud se na ní usadí. Ty asi nestíní tolik jako mechanický zákal.
Kromě vlastního hospodářského využívání rybníka je ale výskyt pobřežnice ovlivněn též hospodařením v celém povodí. Je žádoucí vyloučit hnojení na rybnících v povodí a odstranit bodové zdroje znečištění (hnojiště, krmeliště). Rovněž je žádoucí sledovat potenciálně ohrožující vliv mýtní těžby v lesích v dotčeném povodí. Bylo by velmi prospěšné získat finanční podporu pro šetrné hospodaření všech subjektů v povodí.
Výskyt pobřežnice je citlivý zejména na intenzitu světla dopadajícího na rostliny. Ta je ovlivněna zejména rybničním hospodařením. Vysoká rybí obsádka může zdecimovat i rozsáhlou populaci pobřežnice. Při obnovních opatřeních je nutno soustředit se na dostatek světla pronikajícího k rostlinám pobřežnice. Nejjednodušším opatřením je snížení hladiny a úprava (snížení) rybí obsádky. Další opatření již mohou mít za cíl upravit stav stanoviště a kvalitu vody v nádrži. Taková opatření spočívající ve snížení hladiny,
vyhrnutí části litorálních porostů a stržení sedimentu se ukázala jako úspěšná a umožnila rychlou obnovu populace pobřežnice. Vzhledem ke schopnosti klíčit za vhodných podmínek ze semenné banky, nemusí pro pobřežnici představovat problém ani odbahnění, pokud je citlivě uskutečněno. Pro dlouhodobý výskyt pobřežnice je nutné eliminovat ohrožující vlivy v celém povodí.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
