Pískovna Cep II
Jiří Řehounek (Calla – Sdružení pro záchranu prostředí)
DP Cep II, rekultivace z roku 1998
2012
Dobývací prostor Cep II je součástí soustavy pískoven u Suchdola nad Lužnicí v CHKO Třeboňsko. Probíhala zde těžba štěrkopísku pod hladinu podzemní vody. V roce 1998 byla provedena rekultivace nejstarší části pískovny, při níž byla poprvé využita přírodě blízké obnova pobřežních partií těžebního jezera. V roce 2012 pracoval v pískovně tým převážně jihočeských biologů, který se zaměřil na porovnání přírodě blízké obnovy s lesnickými rekultivacemi technického typu. Výsledky jeho projektu (Řehounková et al. 2012) byly poté promítnuty do dalších rekultivačních etap.
V roce 1998 iniciovala Správa CHKO Třeboňsko první realizaci přírodě blízké obnovy pískoven v ČR. S pomocí těžké techniky a ve spolupráci se zaměstnanci správy byla během úpravy terénu vytvořena členitá pobřežní linie s mělkým litorálem a několik samostatných tůní. V takto upravené části pobřeží se již následně nijak nezasahovalo, byla tedy ponechána spontánní sukcesi. Podobně bez zásahu zůstal také protější břeh, zatímco na většině území proběhla lesnická rekultivace na borovou monokulturu. Na malé podmáčené ploše došlo také k vytvoření tůní a poněkud citlivějšímu osázení olšemi.
V roce 2012 byl dobývací prostor Cep II zařazen jako jedna z lokalit do mezinárodní soutěže Quarry Life Award (QLA), kterou vyhlašuje společnost HeidelbergCement. Pískovnu si pro svůj projekt vybral tým převážně jihočeských biologů vedený Klárou Řehounkovou. Na terénním výzkumu se podíleli odborníci z Přírodovědecké fakulty JU, Biologického centra AV ČR, Cally a České společnosti entomologické.
Cílem projektu QLA bylo dokumentovat biodiverzitu pískovny a porovnat plochy lesnické rekultivace s přírodě blízkou obnovou. V rámci přírodě blízké obnovy byly ještě rozlišeny plochy se spontánní sukcesí a plochy sloužící extenzivní rekreaci, tedy více či méně narušované. Celkem jsme takto sledovali 18 ploch, tedy po šesti v každém typu rekultivace. Botanická část týmu pracovala kromě soupisu druhů vyšších rostlin především s fytocenologickými snímky. V entomologické části projektu byly využity metody zemních pastí, žlutých misek a smýkání vegetace. Původně byly vybrány čtyři modelové skupiny hmyzu – brouci, pavouci, rovnokřídlí a žahadloví blanokřídlí, během projektu však došlo k přehodnocení situace kromě zmíněných skupin se projekt zaměřili na vybrané skupiny dvoukřídlých a některé menší hmyzí řády. Orientačně jsme pořizovali také soupis obratlovců a hub.
Během roku 2012 bylo na rekultivované části pískovny Cep II nalezeno a určeno 187 druhů vyšších rostlin, 51 druhů hub, 462 druhů bezobratlých a 40 druhů obratlovců, tedy celkem 734 druhů organismů. Nutno podotknout, že nejde o celkový počet, protože nebyly studovány všechny skupiny, zejména mezi bezobratlými.
Ještě zajímavější je, když se podíváme na strukturu těchto druhů z hlediska ohrožení. V červených seznamech pro Českou republiku najdeme z uvedeného počtu 10 druhů vyšších rostlin, 2 druhy hub, 36 druhů bezobratlých a 17 druhů obratlovců. Převážná většina ohrožených organismů v pískovně Cep II patří k druhům psamofilním či mokřadním nebo alespoň k druhům otevřených stanovišť.
Z významných ohrožených druhů rostlin můžeme jmenovat např. úpor trojmužný (Elatine triandra), nahoprutku písečnou (Teesdalia nudicaulis) nebo třezalku rozprostřenou (Hypericum humifusum).
Mezi bezobratlými vynikají s patnácti druhy červeného seznamu žahadloví blanokřídlí, především ohrožené druhy kutilek Crabro scutellatus, Nysson niger a Oxybelus argentatus. Dvanáct druhů červeného seznamu patří mezi brouky, např. majka fialová (Meloe violaceus), krasec osmiskvrnný (Buprestis octoguttata), rákosníček Donaciella cinerea nebo vyklenulec Morychus aeneus. Pro střevlíka Bembidion testaceum jde o druhou objevenou lokalitu v Čechách. Ostatní hmyzí řády zastupují např. kriticky ohrožený roupec Rhadinus variabilis či vážka jasnoskvrnná (Leucorhinia pectoralis). Ze čtyř ohrožených druhů pavouků jmenujme alespoň slíďáka břehového (Arctosa cinerea) a skákavou pozemní (Sitticus saltator).
Obratlovce červeného seznamu zastupuje 6 druhů obojživelníků, 4 druhy plazů a 7 ptačích druhů, např. zmije obecná (Vipera berus) nebo kulík říční (Charadrias dubius), obvykle ovšem v nižších kategoriích ohrožení.
Analýza získaných dat ukázala, že z pohledu ochrany přírody jsou nejcennější plochy přírodě blízké obnovy, které jsou vystavené disturbancím způsobeným převážně rekreací. S trochou nadsázky je můžeme nazvat „plážemi pro biodiverzitu“. Pohyb lidí při extenzivních rekreačních aktivitách přispívá k udržování různorodé mozaiky stanovišť, což se projevuje ve větší druhové diverzitě „plážových“ společenstev. Zároveň rekreanti dlouhodobě udržují plochy iniciálních sukcesích stadií, které slouží jako refugia pro ohrožené druhy písčin a rozvolněných trávníků.
Plochy ponechané spontánní sukcesi bez narušování obvykle časem zarůstají dřevinami a většina ohrožených druhů z nich postupně mizí (ačkoli jistě ne všechny), zatímco přibývá druhů lesních či eurytopních. V jejich prospěch ovšem hovoří především prakticky nulové náklady, což je velice odlišuje od lesnických rekultivací.
U borových monokultur, které se staly nejobvyklejším výsledkem rekultivací pískoven v ČR, je podle očekávání biodiverzita i počet ohrožených druhů nejmenší, pouze s výjimkou několika prvních let, během nichž jsou borovičky ještě malé a nezastiňují okolí. V těchto několika letech jsou mezi vysázenými sazenicemi schopné přežívat i specializované druhy písčin, než je zlikviduje zástin a zvyšující se množství živin v půdě.
Zkušenosti a poznatky získané během projektu QLA byly ve spolupráci s těžební firmou Českomoravský štěrk, a. s. a Správou CHKO Třeboňsko využity při plánování a realizaci dalších etap rekultivace pískovny v letech 2013 a 2014. Vznikly tak unikátní plochy kombinující ochranu přírody a vědecký výzkum v několika oborech.
Projekt QLA na pískovně Cep II potvrdil, že přírodě blízká obnova je reálnou, fungující a finančně výrazně méně náročnou alternativou k technickým rekultivacím (viz též Řehounek, Řehounková & Prach eds. 2010). Rekultivace pískovny Cep II umožnila porovnání různých rekultivačních přístupů z hlediska jejich vlivu na biodiverzitu a ohrožené druhy. Výzkum jasně prokázal, že lesnická rekultivace má (na rozdíl od přírodě blízké obnovy) pro obojí devastující účinky. Potvrdil také pozitivní vliv disturbancí způsobených převážně rekreačními aktivitami (ale i svahovými pochody nebo vodní erozí).
Do budoucna bychom proto měli v případě podobných území podporovat nejen obnovu s pomocí spontánní sukcese, ale také extenzivní využívání podobných míst, které by mohlo pomoci nejen s ochranou přírody, ale i ve zlepšování jejího obrazu na veřejnosti. V tomto ohledu dnes Cep II slouží jako místo, kde můžeme zájemcům o přírodě blízkou obnovu (ale i našim názorovým oponentům) ukázat její fungování v praxi.
Literatura:
Řehounek J., Řehounková K. & Prach K. (2010): Ekologická obnova území narušených těžbou nerostných surovin a průmyslovými deponiemi. Calla, České Budějovice.
Řehounková K., Bogusch P., Boukal D., Boukal M., Čížek L., Grycz F., Hesoun P., Lencová K., Lepšová A., Máca J., Marhoul P., Řehounek J., Schmidtmayerová L. & Tropek R. (2012): Sand Pit for Biodiversity at Cep II Quarry. (ke stažení na http://www.quarrylifeaward.com/project/sand-pit-biodiversity-cep-ii-quarry)
Další informace o projektu:
Webová stránka projektu Sand pit for Biodiversity at Cep II quarry (http://www.quarrylifeaward.com/project/sand-pit-biodiversity-cep-ii-quarry)
Řehounková K. & Řehounek J. (2014): Pískovny pro biologickou rozmanitost aneb Rekreací za lepší ochranu ohrožených druhů. Vesmír 93, 12/2014. (http://casopis.vesmir.cz/clanek/piskovny-pro-biologickou-rozmanitost)
Řehounková K. & Řehounek J. (2013): Pískovna pro biodiverzitu. Veronica 5/2013. (http://www.casopisveronica.cz/clanek.php?id=998)
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
