Péče o mokřady Pod Ochozem

Současný stav lokality lze charakterizovat tak, že jsou zde stále poměrně kvalitní terestrické biotopy obojživelníků, ale biotopy pro rozmnožování jsou ve špatném a nevyhovujícím stavu. Zejména se pak výrazně zhoršil stav Motyčkova rybníka, ve kterém je nyní vyšší a nevhodná rybí obsádka (okoun) a chybí porosty vodních makrofyt. Tento rybník byl dlouhodobě hlavní rozmnožovací plochou na lokalitě pro většinu obojživelníků. Stav rybníka byl vyhovující cca do roku 2008, poté docházelo k postupnému zhoršování stavu až k letům 2011 a 2012, kdy zde již nebyl zaznamenán výskyt téměř žádných obojživelníků – výjimku představuje čolek obecný a skokan krátkonohý. Kuňka ani čolek velký nebyli aktuálně zaznamenáni nikde na zájmové lokalitě. Stejně tak nikde nebyl prokázán výskyt ani blatnice. Rybník Ochoz i v současné době zřejmě slouží k rozmnožování některých druhů obojživelníků i přesto, že také není v příliš dobrém stavu (vyšší obsádka, málo litorálních porostů). Prokázané zde je aktuální rozmnožování ropuchy obecné, velmi pravděpodobné je rozmnožování skokana ostronosého v menších počtech, dále skokana hnědého a skokana krátkonohého. Stav rybníků Ochoz a Motyčkův je v posledních letech zhoršený, stav Motyčkova rybníka je pak zcela nevyhovující s ohledem na obojživelníky. Je nutné minimálně na Motyčkově rybníku výrazně snížit rybí obsádku alespoň jednou za 2 roky, nebo občas ponechávat rybník celou sezónu zcela bez ryb. Na rybníku Ochoz by bylo vhodné alespoň jednou za 5 let výrazně snížit rybí obsádku, nebo rybník nechat zcela bez ryb. Alespoň jeden z těchto rybníků musí do budoucna mít takové hospodaření, které bude vyhovovat kuňce, čolkovi velkému a skokanu ostronosému. Velkým problémem na lokalitě může být vypouštění polodivokých kachen na sousední rybníky. V roce 2012 jich bylo pozorováno několik set. Je prokázáno, že hejna kachen v průběhu léta přelétávají na všechny vodní plochy od místa vysazení a vyžírají zde drobné vodní živočichy včetně larev obojživelníků. Pokud bude současný trend zvyšování počtu polodivokých kachen pokračovat, může to být pro obojživelníky fatální. Je nutné buď chov polodivokých kachen v této oblasti zcela zakázat, nebo alespoň počet vypouštěných kachen výrazně zredukovat a krmením je udržovat na Netínském rybníku, mimo lokalit Ochoz. V zájmové lokalitě se dále od rybníka Ochoz nacházejí poměrně rozsáhlé degradované luční porosty, místy podmáčené, vesměs nekosené, na nichž by bylo vhodné v blízké budoucnosti zbudovat větší množství neprůtočných tůní. Na lokalitě je nutné v nejbližší době vytvořit nejméně jednu tůň o velikosti řádově ve stovkách m2, která však musí být velmi mělká (opatření pro kuňku) a další tůň podobné velikosti, která naopak bude mít výraznější hlubší partie (opatření pro čolka velkého). Na lokalitě je žádoucí provádět pravidelné prořezávky dřevin. Zejména je to potřebné na mokřadech pod Ochozem a v břehových porostech rybníka Ochoz. Hlavně litorály levého břehu rybníka jsou velmi zastíněny nadměrně rozvinutým a hustým keřovým porostem. Tento porosty by měl být v brzké době téměř kompletně vykácen, aby došlo k podpoře litorální vegetace. Jen malá část stávajících lučních porostů je pravidelně kosených. Jedná se hlavně o louku pod hrází Ochozu, směrem k chatám. Zde je žádoucí pokračovat v kosení, mohlo by však být méně intenzivní (max. 2x ročně, optimálně jen jednou ročně) a mělo by být prováděno postupně, ne kosit celou plochu naráz. Louky na druhé straně údolí pod Ochozem, směrem k lesu, bývají zřejmě koseny jen občas, a to jednou za 2-3 roky. To se zdá být vhodným způsobem hospodaření a mělo by to zde být zachováno i do budoucna. Opět platí, že plocha by neměla být kosena celá naráz, ale postupně po částech, s časovým odstupem nejméně týden. Celkově s ohledem na obojživelníky a plazy je vhodnější kosit jakékoli mokřadní louky jen jednou za 2 roky. Na dalších neudržovaných loukách na lokalitě by bylo vhodné provést občasné pokosení, některé plochy by nemusely být koseny vůbec, jen vyřezávány nálety.