Péče o hvozdík písečný český v NPP Kleneč
AOPK ČR, Správa CHKO Labské pískovce a krajské středisko v Ústí n.L. , Jiří Bělohoubek, Tomáš Dostálek, Zuzana Špalová
NPP Kleneč
1997 - 2013
Cílem opatření v NPP Kleneč je zachování jediné populace kriticky ohroženého endemického hvozdíku písečného českého Dianthus arenaria bohemica. Na konci 80. let byla situace na lokalitě kritická, přežívalo posledních 200 trsů hvozdíku. Realizované zásahy se týkaly jak přímého posilování populace rostlinami vypěstovanými v kultuře (avšak pocházejícími ze semen sebraných na Klenči), tak i přímého rozsevu semen na obnažené plošky. Péče o biotop, tj. zejména odstraňování nepůvodních druhů dřevin, expanzivních trav, stržení drnu a kosení, byla pak prováděna v souladu s plánem péče. V roce 2008 byl přijat Ministerstvem životního prostředí záchranný program pro hvozdík písečný český. Management spočívá v opatřeních na zachování biotopu a v opatřeních podporujících výskyt druhu. Od roku 2008 došlo k zřetelnému nárůstu v početnosti populace hvozdíku. Na základě populačních dat ze stržených ploch v NPP Kleneč byl sestaven model předpokládaného vývoje počtu rostlin hvozdíku i kvetoucích rostlin. Na základě reálných dat oba modely vypadají velmi pozitivně a slibují rozrůstání populací i v následujících letech. Předpokládá se proto pokračování v dosavadních managementových aktivitách.
Cílem péče je zajistit velikost populace 400% ve srovnání se stavem v roce 2005 (830 jedinců), která bude v dlouhodobém horizontu schopná samostatné reprodukce.
Management spočívá v opatřeních na zachování biotopu a v opatřeních podporujících výskyt druhu. Seč je prováděna v červnu/červenci na nestržených plochách bez výskytu bělozářky mozaikovitě ve dvou etapách s časovým posunem 4-6 týdnů, v srpnu na plochách s bělozářkou a ručně v okolí trsů hvozdíku.
Speciální opatření na podporu druhu zahrnují: ruční seč v okolí trsů hvozdíku, ruční narušování drnu a mechového patra a hrabání jehličí, likvidaci konkurenčních expanzivních (invazních) rostlin a likvidaci náletových dřevin.
Na plochách se strženým humusovým horizontem jsou prováděny zásahy zabraňující sukcesi. Patří k nim především mechanické narušování mechového patra a drnu a odstraňování opadu jehličí z borovic.
Narušování mechového patra a drnu je prováděno zejména v ploše stržené v roce 1999 v pokročilejším stádiu sukcese. Toto narušování probíhá mozaikovitě na podzim (září). Odstraňování opadu jehličí z borovic je prováděno v okolí borovice s výskytem starých trsů hvozdíku písečného českého a na části plochy stržené v roce 1999.
Na nově stržených plochách je patrná expanze turanu, starčku a třtiny. Tyto invazní druhy jsou ručně vytrhávány. Rovněž jsou ručně likvidovány semenáčky náletových dřevin, zejména borovice a akátu.
Rovněž jsou sbírány tobolky hvozdíku a vysévány zpět na lokalitě. Semena jsou vysévána na plochy 0,5 x 0,5 m, polovina na podzim a polovina na jaře. Nasbíraná semena jsou zčásti rovněž uskladňována v Genové bance Výzkumného ústavu rostlinné výroby.
V roce 2009 byly aplikovány přípravky Mogeton a Roundup na mechorosty.
V roce 1997 bylo zaznamenáno 200 trsů hvozdíku, v roce 2005 830 trsů, v roce 2008 bylo zaznamenáno 1400 trsů a v roce 2012 bylo zaznamenáno 1873 trsů. V ploše stržené v roce 2009 bylo v roce 2012 zaznamenáno 262 rostlin hvozdíků, což je několikanásobné rozšíření populace oproti roku 2011, kdy zde bylo uváděno jen 45 rostlin. Z monitoringu sledovaných trvalých ploch vyplývá, že se v čase snižuje heterogenita mezi jednotlivými plochami, druhová skladba se postupně přibližuje vegetaci okolních nestržených ploch resp. starším strženým plochám, pro nejmladší plochy (nejpozději stržené) je typický výskyt následujících druhů, které v průběhu sukcese své zastoupení snižují: Trifolium arvense, Senecio viscosus, Corynephorus canescens, Erigeron acris a další. Na starších plochách je výrazněji zastoupena Festuca rupicola. Z analýzy zrnitosti půdy lze vysledovat tendenci, že více vzešlých a zejména přeživších semenáčků se vyskytuje v plochách s vyšším obsahem písečných zrn (oproti prachovým a jílovitým částem), nicméně vzhledem k malému počtu sledovaných ploch není tento vztah průkazný. Zrnitost má průkazný vliv na složení vegetace.
Po roce 2008 se nepodařilo zajistit pastvu lokality, a proto bylo přistoupeno k náhradnímu opatření – seči. Schéma dvou sečí v červnu a červenci na plochách bez výskytu hvozdíku a v srpnu na ostatních plochách včetně ručního kosení okolí hvozdíku se osvědčilo a v něm nadále pokračováno. Kombinace seče a strhávání drnu se osvědčují jako alternativa k pastvě. Proti pastvě zaznívají následující argumenty: Není známo, jak selektivně by zvířata působila na rostliny hvozdíku, nevhodná intenzita pastvy může mít devastující dopad na zjištěnou entomofaunu, dobře fungující pastva je finančně a organizačně náročná. Početnost hvozdíku na ploše stržené v roce 1999 je velmi hustá, vyskytuje se zde většina trsů hvozdíku. Procento semenáčků hvozdíků z jarních výsevů bylo v roce 2011 1,2%, nicméně z letních výsevů bylo v říjnu 2011 pozorováno velké množství vzešlých semenáčků. Z výsledků vyplývá, že díky uskutečněným opatřením (mj. stržení drnů a výsev) dochází k nárůstu počtu semenáčků i k jejich přežívání. Na základě populačních dat ze stržených ploch v NPP Kleneč byl sestaven model předpokládaného vývoje počtu rostlin hvozdíku i kvetoucích rostlin. Na základě reálných dat oba modely vypadají velmi pozitivně a slibují rozrůstání populací i v následujících letech. Otázkou zůstává, kdy dojde k otočení trendu a míra zapojení vegetace začne rozrůstání populace hvozdíku limitovat.
Od roku 1997, kdy bylo zjištěno pouhých 200 trsů hvozdíku, došlo k setrvalému nárůstu početnosti populace hvozdíku v NPP Kleneč, a rovněž po roce 2008, kdy byl přijat záchranný program, došlo k zřetelnému nárůstu v početnosti populace hvozdíku. Tento nárůst je zjevně výsledkem uskutečnění managementových opatření. Uskutečněná managementová opatření se osvědčila a je vhodné v nich pokračovat. Na základě populačních dat ze stržených ploch v NPP Kleneč byl sestaven model předpokládaného vývoje počtu rostlin hvozdíku i kvetoucích rostlin. Na základě reálných dat oba modely vypadají velmi pozitivně a slibují rozrůstání populací i v následujících letech. Další vývoj populace hvozdíku je závislý na pokračování v realizaci potřebných managementových zásahů. Bližší informace lze nalézt na: http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2290&parentId=2259&spec=...
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
