Obnova suchých a vlhkých trávníků v EVL Chlum u Nepřevázky
AOPK ČR, středisko pro Prahu a Střední Čechy
EVL Chlum u Nepřevázky
2012 - 2013
Na evropsky významné lokalitě Chlum u Nepřevázky došlo po ukončení vojenské činnosti v roce 1989 k absenci jakéhokoli způsobu využití a následně k rozvoji křovitých formací na místě suchých širolistých trávníků, které jsou předmětem ochrany EVL. Prvotní zásahy byly proto asanační a směřují k zabránění šíření křovin (vykácení náletových dřevin) a expanzivních druhů trav. Vzhledem k četným terénním depresím a významu lokality pro obojživelníky byly na třech místech vytvořeny neprůtočné tůně do výměry 150 m2. Tůně byly obsazeny kuňkou obecnou a čolkem obecným. Na asanační management by měl v dalších letech návázat regulační management spočívající v udržování uschých širolistých trávníků a bezkolencových luk. Na pozemcích bez náletů dřevin nebo jen s jejich sporadickou přítomností bude zahájeno kosení. Kosení bude prováděno optimálně v červenci (případně v rozmezí od poloviny června do konce září). Pokosená biomasa bude z ploch odstraněna. Kosení bude probíhat
mozaikovitě. Na části pozemků bude zavedena řízená pastva, na dalších částech vyhrabávání stařiny a řízené vypalování. Zvažuje se i využití simulace vojenského výcviku.
na rozsáhlém bezlesí převažují druhově pestré širokolisté suché trávníky (kód biotopu T3.4D), které na vlhčích místech při úpatích svahů přecházejí ve střídavě vlhké bezkolencové louky (biotopu T1.9). Oba tyto biotopu jsou i jedním z hlavních předmětů ochrany EVL. Vzácně jsou vyvinuty i velice bohaté suché bylinné lemy (kód biotopu T4.1).
Na vybraných částech pozemků se silným zápojem náletových dřevin došlo v první fázi
k jejich významné redukci. Jednotlivé vybrané dílčí plochy pro managementový zákrok byly
rozmístěny tak, aby byly podpořeny bezkolencové louky i širokolisté trávníky.
Z dílčích ploch byla odstraněna většina náletu. Ponechány zůstaly
vybraní jedinci vzácnějších a perspektivnějších druhů dřevin (např. hrušeň polnička, růže
galská, duby apod.) a menší skupinky keřů. V případě bezkolencových luk bylo provedeno
i dílčí urovnáním terénu tak, aby byly plochy následně vhodné i pro strojové kosení.
Odstraňování křovin bylo prováděno buď formou vytrhávání celých keřů i s kořeny (což je
velice účinná a osvědčená metoda na likvidaci keřů), nebo vyřezáváním náletu s následnou
aplikací chemických přípravků na pařízky.
Došlo k úpravě a pročištění třech tůní o rozměrech přibližně 10x15m , ploše do 150 m2 a sklonu
břehů od 1:10 do 1:5. Tvar všech tůní je nepravidelný, respektující charakter místa s mírným sklonem svahů a s
rozsáhlým litorálním pásmem přirozeně se zapojujícím do okolní plochy. Maximální hloubka
je cca 1,4 m. Odtěžená zemina byla z části využitá k zasypaní nebezpečných děr a z části rozprostřena
v okolí tůní max. výška 10 cm, kde může sloužit ke kolonizaci druhů vázaných na raná stádia
sukcese vegetace.
Na většině dílších ploch došlo vykácení podstatné části náletových dřevin a k vytvoření otevřených ploch, kde se mohou uplatnit druhy otevřených suchých trávníků a bezkolencových luk.
V těchto biotopech se vyskytuje řada významných druhů rostlin, mj. černohlávek dřípený
(Prunella laciniata), č. velkokvětý (Prunella grandiflora), prorostlík dlouholistý (Bupleurum
longifolium), bílojetel bylinný (Dorycnium herbaceum), ostřice Michellova (Carex michellii),
růže galská (Rosa gallica), černýš rolní (Melampyrum arvense), kamejka modronachová
(Lithospermum purpurocaeruleum), prvosenka vyšší (Primula veris), třemdava bílá
(Dictamnus albus) či vzácně vstavač nachový (Orchis purpurea).
Obnovené tůně se staly hned v následující sezóně reprodukčním biotopem pro několik druhů obojživelníků. Mj. byly ve všech tůních zaznamenány kuňka obecná Bombina bombina a vyskytuje se také čolek obecný Triturus vulgaris.
Vlivem dlouhodobé absence jakýchkoli způsobů hospodaření (vojenské cvičiště bylo opuštěno krátce po roce 1989) zde dochází k postupnému zarůstání přírodovědně hodnotného bezlesí náletem dřevin, především keřů.
V některých místech se již jedná o velmi husté porosty, ve kterých se však prozatím
zachovaly původní druhy stepních trávníků i bezkolencových luk. Místy expandují vysoké
druhy travin jako třtina křovištní (Calamagrostis epigejos), srha říznačka (Dactylis glomerata),
ale i sveřep měkký (Bromus mollis) a válečka prápořitá (Brachypodium pinnatum). Bez
odpovídající péče by vlivem sukcese docházelo k postupné přeměně nelesních biotopů v
křovité formace a následně v lesní porosty, což by vedlo k zániku předmětů ochrany EVL a ke
snížení druhové diverzity území. Z těchto důvodů bylo nutné přistoupit k zahájení
managementu, který mělv první fázi především asanační charakter – odstranění
náletových dřevin. Následně se předpokládá zavedení pravidelného managementu – kosení,
pastva, případně řízené vypalování.
Uvedený management byl realizován na pozemcích ve vlastnictví státu, které jsou ve správě AOPK ČR. O část pozemků požádalo město Mladá Boleslav, což může vnést nejistotu do kontinuity managementu.
Po desetiletích absence managementu resp. hospodaření byla v roce 2012 provedena péče spočívající v odstranění náletových dřevin na většině dílčích ploch. Bylo zabráněno další degradaci a ústupu vegetace teplomilných suchých trávníků a vlhkých bezkolencových luk. Zásahem by měly být rovněž potlačeny expanzivní druhy trav. Na tento asanační management musí v budoucnu navázat pravidelná péče spočívající v kosení a pastvě, alternativně též v řízeném vypalování. Vytvořené tůně byly úspěšně osídleny kuňkou obecnou, která se zde rozmnožuje, a dalšími druhy obojživelníků.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
