Obnova ostřicových litorálů po nepovoleném odbahnění na rybníce Dolní Lovětínský
Hamerský potok o.s.
Dolní Lovětínský rybník (součást EVL Rybníky u Lovětína)
2009 - 2013
Dolní Lovětínský rybník je součástí EVL Rybníky u Lovětína, kde jsou předmětem ochrany vážka jasnoskvrnná a čolek velký. Rybník měl do roku 2009 rozsáhlé litorální porosty, ale byl nasazován poměrně značnou obsádkou a vyskytoval se zde i okoun říční. Cílové druhy živočichů se vyskytovaly, ale spíše jednotlivě. Vlastníkem rybníka je obec, která ale pronajala rybník soukromému nájemci. V roce vyhloubil 2010 Hamerský potok o.s. na podporu obojživelníků a vodních bezobratlých v litorálu rybníka tři tůně. Na přelomu let 2010 a 2011 provedl soukromý nájemce bez jakéhokoliv projednání odstranění větší části ostřicového litorálu rybníka a následně rybník nasadil amurem a kaprem. Orgán ochrany přírody uložil vlastníkovi snížení hladiny a navrácení materiálu zpět do rybníka, na regulaci obsádky netrval. Litorál se v roce 2011 obnovil na nahrnuté části, na mělčinách ho „úspěšně“ potlačila rybí obsádka. Bezobratlí a obojživelníci byli zřejmě také potlačeni obsádkou. V roce 2012 nedošlo k žádoucímu šíření litorálních porostů zřejmě rovněž z důvodu vysoké obsádky (navíc s karasem stříbřitým). Až na podzim roku 2012 došlo k dohodě s nájemcem a slovení obsádky a nasazení nižší obsádky v roce 2013. V roce 2013 již byly potvrzeny cílové druhy – čolek velký (larvy) a vážka jasnoskvrnná (dospělci). Rybník se tak pomalu navrací do původního stavu. Úspěšná obnova rybníka je možná zejména z důvodu blízkého výskytu Horního Lovětínského rybníka s bohatými populacemi obojživelníků a vážek a též díky zbudování tůní.
V roce vyhloubil 2010 Hamerský potok o.s. na podporu obojživelníků a vodních bezobratlých v litorálu rybníka Dolní Lovětínský (7 kmm SSZ od Jindřichova Hradce) tři neprůtočné tůně. Na přelomu let 2010 a 2011 provedl soukromý nájemce bez jakéhokoliv projednání odstranění větší části ostřicového litorálu rybníka a následně rybník nasadil amurem a kaprem. Orgán ochrany přírody uložil vlastníkovi snížení hladiny a navrácení materiálu zpět do rybníka, na regulaci obsádky netrval. Až na podzim roku 2012 došlo k dohodě s nájemcem a slovení obsádky (původně měla být na dvě horka) a nasazení nižší obsádky v roce 2013.
Po nedovoleném zásahu a realizaci nápravného opatření (navrácení vyhrnutého materiálu bez zarovnání do rybníka) došlo v roce 2011 k částečné obnově ostřicových litorálů, ovšem jen ve vyhrnuté části, na mělké vodě byl rozvoj potlačen vysokou rybí obsádkou. V roce 2012 zůstal stav ostřicových litorálů nezměněn, zjevně též z důvodu vysoké rybí obsádky. Po slovení rybí obsádky na podzim 2012 a nasazení nižší obsádky došlo v roce 2013 k potvrzení výskytu čolka velkého a vážky jasnoskvrnné. Ve zbudovaných tůních byl v následujícím roce potvrzen jednotlivý výskyt čolka velkého, čolka obecného, kuňky obecné, a hnědých skokanů Rana sp. a desítky zelených skokanů Pelophylax sp. Problematické je proniknutí ryb do tůně, která je nejblíže výtopě rybníka.
Z výsledků vyplývá, že za určitých podmínek může dojít k relativně rychlé obnově ostřicových litorálů po nevhodném odbahnění a na ně navázaných významných druhů živočichů. Podmínkou je jednak navrácení materiálu do rybníka, jednak omezení tlaku rybí obsádky, tj. snížení její intenzity a omezení býložravých druhů. V tomto případě byla patrně obnova litorálu zpomalena jednak vysokou obsádkou, jednak výskytem býložravého amura. Podstatné je trvání na druhově a početně přiměřené rybí obsádce. Rychlá kolonizace cílovými druhy je dána pravděpodobně zejména blízkostí Horního Lovětínského rybníka, kde neprobíhá rybniční hospodaření a který hostí druhově bohaté společenstvo obojživelníků, vážek a dalších aquatických a amfibických živočichů. Pozitivní roli pro znovuosídlení rybníka mohly sehrát i tůně, které se prokázaly jako vhodné prostředí pro obojživelníky. Žádoucí je pokračování ve sledování bioty. Průběh „kauzy“ rovněž ukazuje, jak důležité je důsledně informovat a šířit osvětu mezi vlastníky a nájemci hospodařících na ochranářsky významných lokalitách.
K případu obnovy ostřicových litorálních porostů po nepovoleném odbahnění nemuselo vůbec dojít při důsledné komunikaci a osvětě ze strany příslušných orgánů ochrany přírody vzhledem k obci a jejím nájemcům. Obnova ostřicových litorálních porostů včetně navrácení cílových druhů obojživelníků a vážek byla nakonec vcelku úspěšná. Návrat byl ztížen příliš vysokou rybí obsádkou s nevhodným složením. Úspěšnost obnovy byla určitě pozitivně ovlivněna blízkostí Horního Lovětínského rybníka, odkud mohlo dojít k rekolonizaci cílových druhů. Rovněž zbudování tůní mělo příznivý dopad na společenstva obojživelníků a mohlo sehrát i svoji roli při obnově společenstev živočichů litorálních porostů Dolního Lovětínského rybníka.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
