Návrhy rybářského hospodaření na pražských rybnících

Autoři: 

Petr Suvorov, Jan Dušek, Milič Solský, Jiří Koptík

Lokalita: 

Praha

Období sledování: 

2012

Souhrn: 

Rybniční hospodaření má v České republice několikasetletou tradici. Udržení ekosystému rybníka v rovnováze ale vždy vyžaduje pečlivé naplánování managementu jednotlivých lokalit. V rámci projektu optimalizace rybničního hospodaření bylo ve spolupráci se zadavatelem (Magistrátem hl.m. Prahy) vybráno celkem 18 pražských rybníků, na kterých je zapotřebí upravit management tak, aby nedocházelo ke střetu zájmů rybničního hospodářství, ochrany přírody a potenciálního turistického ruchu. Výstupem projektu je koncepce, zahrnující popis lokality včetně zjištěných zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, konfrontaci stavu rybníka očima biologů vs. rybářů a závěrečné doporučení Daphne ČR, zahrnující údaje o doporučené struktuře rybí populace pro daný rybník s ohledem na potřeby ochrany přírody. Tento příspěvek shrnuje doporučení hospodaření pro jednotlivé plochy. Realizace doporučení dopomůže stabilizovat rybniční ekosystémy a harmonizovat tak jejich dlouhodobý chod s potřebami člověka.

Metodika: 

Jedním ze základních nosných kamenů studie byl výtah z již existujících literárních pramenů. Dále byly osloveny jednotlivé rybářské subjekty, které mají na lokalitách povolení hospodařit.
V rámci terénních průzkumů byl proveden průzkum batrachologický a botanický.
Průzkum batrachofauny byl prováděn v období od poloviny dubna do poloviny června 2012. Všechny sledované lokality byly během průzkumu navštíveny dvakrát. Pro zjišťování přítomnosti obojživelníků byly používány neinvazivní metody. První návštěvy probíhaly během dne za vhodného (teplého a vlhkého) počasí, druhé návštěvy byly prováděny v noci s cílem sledovat především vokalizaci obojživelníků.
Terénní botanický průzkum byl realizován dne 15. 9. 2012. Na každé z lokalit byl zapsán charakter a druhové složení společenstev vodních makrofyt a litorální vegetace. Zároveň byla pohledově zhodnocena aktuální kvalita vody. V odůvodněných případech, kdy byla zjevná souvislost s charakterem rybniční vegetace, byly zaznamenány též vlastnosti nejbližšího okolí (břehové porosty stromů apod.).
Navrhovaná opatření se vedle potřeb vegetace a fauny snaží v maximální míře zohlednit i hospodářské hledisko, tj. aby byl management ekonomicky realistický a tedy i dlouhodobě udržitelný. Tento princip je aplikován na dvou úrovních: Na úrovni jednotlivých lokalit je navrhován takový model hospodaření, který adekvátním způsobem zlepší podmínky pro rostliny, avšak zároveň zachová co největší část ekonomických přínosů managementu (typickým příkladem může být využití rybníka jako plůdkového, což nebývá v konfliktu s potřebami vegetace submerzních ani emerzních makrofyt). Na úrovni celého hodnoceného souboru lokalit pak bylo u každé lokality zvažováno, nakolik je při aktuálním stavu biotopů a krajinném kontextu nádrže cílená ochranářská péče efektivní, tj. jaké prostředky by bylo nutné vynaložit, abychom dosáhli uspokojivého biologického stavu. Lokality silně degradované, kde by uvedení do příznivého stavu vyžadovalo neúměrně velké vstupy peněz a energie, jsou proto doporučeny k ponechání v režimu neomezeného nebo jen mírně korigovaného hospodaření a uvolněné managementové kapacity investovat do menšího souboru perspektivnějších lokalit, kde bude primárním cílem péče o biotopy.

Výsledky: 

ČIMICKÝ RYBNÍK (Čimice)
Jedná se o vodní nádrž ležící v pramenné oblasti. Hlavní hrozbou výskytu nežádoucích druhů ryb tak je neorganizované vypouštění ryb veřejností. Toto riziko je reálné a s největší pravděpodobností nezanedbatelné, jak se ukázalo v letech po rekonstrukci, kdy byly pozorovány nejen barevné aberace ryb, ale i želva bahenní.
Vhodné se jeví kontrolní výlovy po několika sezónách, alternativní obsádka a preventivní nasazení dravců. Omezení rozvoje nežádoucích druhů ryb je významné nejen z pohledu této vodní plochy, ale i jako ochrana níže ležícího Kostoprtského rybníka.
Je doporučeno provádět podzimní výlov po několika letech (3-5) s odstraněním nežádoucích ryb. Při této frekvenci výlovů je v případě potřeby možné rybník vyzimovat za účelem omezení výskytu nežádoucích druhů ryb. Vzhledem k výskytu zelených skokanů načasovat výlov a následné zimování tak, aby k němu došlo s dostatečným předstihem před nástupem mrazíků.
Alternativní obsádka: Druhy, které mohou oživit tuto nádrž, jsou lín obecný, hrouzek obecný, mřenka mramorovaná a perlín ostrobřichý.
Při současném nasazení výše uvedené obsádky je vhodné nasadit juvenilní štiky. Vzhledem k nedávné rekonstrukci je možné nasadit rovněž juvenilní candáty. V následujících sezónách bude nutno reagovat přisazením dravců na zjištěné úhyny, popř. pytláctví, nebo navýšit obsádku v případě masového výskytu nežádoucích ryb. Nasazení dravců bude třeba opakovat po třech sezónách. Návrhové obsádky jsou takto nízké, protože se nepředpokládá žádná řízená exploatace. Předpokladem je přežívání pouze jednotlivců tříletých ryb.
 
KOSTOPRTSKÝ RYBNÍK (Bohnice)
Vzhledem k zjištění čolka velkého před několika lety je rybník v rámci Prahy přírodovědně velmi hodnotný. Doposud nebyl hospodářsky využíván. To může být jeden z důvodů, proč zde tento obojživelník minimálně donedávna přežíval. S ohledem na výskyt čolka i velikost rybníka je vhodné rybochovné hospodaření do budoucna vyloučit. Cílem všech zásahů by mělo primárně být odstraňování nežádoucích druhů ryb. Ty mohou mimo neorganizovaného vysazení pocházet z Čimického rybníku nebo z Čimického potoka. Odtud hrozí potenciální riziko imigrace koljušky tříostné, která byla před rekonstrukcí zjištěna i v předmětném rybníce. Za tímto účelem je vhodné provádět podzimní výlovy s okamžitým napouštěním jednou za 3-5 let, nebo v případě zjištění masového výskytu nežádoucích druhů ryb, zejména karas stříbřitý včetně barevných aberací, střevlička východní, sumeček americký, kapr obecný, okoun říční, sumec velký. Nežádoucí jsou i další hospodářské druhy jako amur, štika, candát ad., rovněž tak druhy vytvářející masové populace v uzavřených vodách, tj. cejn velký, cejnek malý, plotice obecná. Při výše uvedené frekvenci výlovů je za účelem omezení nežádoucích druhů ryb přijatelné i zimování rybníka následující po výlovu. Nutno však zvážit, zda „cílový“ druh nemůže přežívat v potoce po dobu vypuštění.
 
POKORŇÁK (Březiněves)
V případě, že by prvořadým cílem rybníka měla být podpora volně žijících živočichů, nemohly by do rybníka být nasazovány prakticky žádné rybářsky atraktivní druhy ryb. Pro podporu volně žijících živočichů je vzhledem k velikosti rybníka vhodné nenasazovat žádné ryby. Vzhledem k rozvoji vegetace by bylo možno uvažovat o alternativní obsádce lína, hrouzka obecného, perlína ostrobřichého či mřenky mramorované.
V případě masového výskytu nežádoucích druhů ryb se jeví vhodné zimování rybníka. Toto je vhodné načasovat tak, aby předtím nedošlo k zazimování zelených skokanů pod vodou.
Vysazení menších kaprů pro potřeby dětských rybářských závodů v dostatečných obsádkách (minimálně desítky ryb) bude mít na rozvoj vodního prostředí nepříznivý vliv. Je však na zvážení, zda omezovat takovéto společenské akce za účelem podpory zmíněných zvláště chráněných druhů v intravilánu obce. Pokud bude k nasazování kaprů docházet, bylo by z pohledu podpory kvality vodního prostředí vhodné, aby bylo vysazeno co nejméně ryb a ty byly co nejdříve vychytány. I teoretický počet 40 ks kapra, která vychází z velikostí obsádek vhodných pro větší rybníky, však bude mít vzhledem k velikosti rybníka znatelný vliv na kvalitu prostředí. Vzhledem k tomu, že je pro dostatečné rybářské vyžití třeba nasadit spíše násobky tohoto počtu, je bezpředmětné stanovovat kompromisní obsádku přijatelnou z obou pohledů.
 
VINOŘSKÝ BIOLOGICKÝ RYBNÍK (Vinoř)
Ze sledovaných chemických parametrů vyplývá, že je rybník silně ovlivněn výše položenou ČOV. Snaha o „uložení části živin do produkce ryb“ je opodstatněná. Protože rybník není ani nejeví potenciál (nevhodná geomorfologie, okolní lesní porosty, vysoká trofie) být přírodovědně hodnotný, rybí obsádka tak nemůže významně poškozovat stávající hodnoty nebo omezovat možnost rozvoje hodnotných společenstev v budoucnu, popř. výskyt významných druhů volně žijících živočichů. Proto není důvod velikost a druhové složení rybích obsádek výrazněji omezovat. Intenzifikační zásahy typu vnosu škodlivých látek (krmení, hnojení) jsou ke kvalitě vody nežádoucí.
Návrhy vycházejí ze stávajícího rybářského hospodaření, které není třeba za současné situace radikálně modifikovat. Hlavní změnou je možnost zdvojnásobení obsádky maximálně jednou za dvě sezóny. Cílem je snaha o maximální výtěžnost živin. Aby rybník nepodléhal zvýšenému vyžíracímu tlaku, je obsádka v dalším roce ponechána na stávající velikosti.
Na rybníku by měl být zaveden jednohorkový systém, spojený s podzimním výlovem. Nasazování ryb by mělo probíhat na jaře či na podzim, tj. komorování by mělo být umožněno.
 
RYBNÍK U KAMENNÉHO STOLU (Vinoř)
Jedná se o lesní rybník ležící v pramenné oblasti. Nehrozí zde tedy znečišťování přitékající vody nebo samovolný přísun ryb z výše položených nádrží. Rybník tak má potenciál být v rámci území poměrně hodnotným stanovištěm, a to i přes poměrně velkou hloubku a zastínění. Před odbahněním v roce 2009 se zde ve větší míře nevyskytovala žádná vodní vegetace.
Cílem obhospodařování by měla být podpora přírodě blízkých společenstev. Toho lze za současného stavu dosáhnout především prostřednictvím omezování výskytu většiny druhů ryb.
 
RYBNÍK V PÍSKOVNĚ (Dolní Počernice)
Nad rybníkem leží rybník Martiňák, ze kterého mohou imigrovat ryby. Z minulých sezón je znám výskyt karase stříbřitého. Vodní plocha je centrem přírodní památky. Zároveň je rybářským revírem a do přechodného zákazu po dobu rekonstrukce byl dlouhodobě využíván ke sportovnímu rybolovu. Jelikož nebyl revír zrušen, předpokládá se jeho sportovní využití i v budoucnu.
Podzimní výlov je vhodné provést jednou za 5-10 let s odstraněním nežádoucích druhů ryb. Při této frekvenci výlovů je v případě potřeby možné rybník vyzimovat za účelem omezení výskytu nežádoucích druhů ryb. Vzhledem k výskytu zelených skokanů je třeba načasovat výlov a následné zimování tak, aby k němu došlo s dostatečným předstihem před nástupem mrazů. Zimování ale nemusí být účelné vzhledem k možnosti rekolonizace nežádoucími druhy ryb z výše položených nádrží po napuštění.
Kapra je doporučeno nasazovat tak, aby byl odloven v téže sezóně, v jejím průběhu je možné dosazovat kapra tak, aby byl doplněn úbytek odlovem příp. mortalitou. Nasazovat je vhodné nejlépe dávkově, několikrát za sezónu. První nasazení je doporučeno provádět v druhé polovině dubna. Kapra je vhodné nasazovat o celkové délce jedinců přesahující délku 35 cm, aby nemusely v nádrži dorůstat a mohly být ihned vychytávány. Všechny nevhodné nepůvodní druhy by po případném ulovení při sportovním rybolovu neměly být vráceny do vody (karas stříbřitý, střevlička východní, sumeček americký).
 
Velký Počernický rybník (Dolní Počernice)
Rybník je obdobně jako retenční nádrž Slatina významnou migrační zastávkou ptáků. Proto je vhodné zachování dostatečné průhlednosti vody a nabídky bezobratlých (zooplanktonu a bentos).
Rybník je chovnou vodou. Nad ním leží vodní plochy, ze kterých mohou pronikat nežádoucí druhy ryb. Zdrojem ryb může být i vlastní Rokytka s přítoky, jež rybník napájí. Obranou proti přemnožení nežádoucích druhů ryb včetně nepůvodních druhů je prakticky možná pouze prevencí, a to nasazením dostatečného množství dravců. Přesazení kaprem je nevhodné vzhledem k zachování dostatečné kvality pro vodní ptáky.
Výlov by bylo ideální realizovat na podzim s okamžitým napouštěním. Jednohorkový způsob hospodaření se jeví jako ideální.
V rámci rybářského hospodaření by bylo vhodné omezovat také výskyt ryb v tůních vytvořených v mokřadních porostech nad rybníkem.
Vzhledem k charakteru lokality z hlediska biodiverzity není vhodné přikrmování ryb.
 
RETENČNÍ NÁDRŽ SLATINA (Dubeč)
Rybník svou polohou v otevřené krajině, hydromorfologií a poměrně rozvinutým litorálním pásmem nabízí poměrně hodnotné stanoviště pro volně žijící živočichy. V této lokalitě to jsou především ptáci vázaní na vodu a litorální porosty a to především v období tahu.
Při rybářském obhospodařování by bylo vhodné tento význam zohlednit. Rybník je od roku 2011 sportovním revírem, probíhá zde odlov ryb na udici.
V průběhu sezóny je možné dosazovat kapra tak, aby byl doplněn úbytek odlovem příp. mortalitou. Nasazovat je nejlépe dávkově, několikrát za sezónu. První nasazení je doporučeno v druhé polovině dubna. Cílem je zachování dostatečné průhlednosti vody a nabídky bezobratlých (zooplankton a bentos).
Vzhledem k nasazení drobných kaprovitých ryb v roce 2011 je vhodné nasazování dravců – candáta a štiky. V případě nasazování juvenilních dravců je vhodné následující sezónu vynechat, aby nedocházelo ke zvýšenému kanibalizmu. Další je možné nasadit až v době, kdy budou dravci buď odrostlí, nebo budou odlovováni jako mírové ryby. Dospělé dravce těchto druhů je taktéž možné nasazovat. Velikost násad dravců je třeba přizpůsobit aktuálnímu stavu potravy – drobných kaprovitých ryb.
Nasazovat drobné kaprovité ryby (cejn, cejnek, plotice) není vhodné. Může dojít k jejich masovému namnožení, které není žádoucí.
Jednou za 5-10 let je doporučeno provést podzimní výlov s odstraněním nežádoucích druhů ryb a nasazením obsádky odpovídající obsádce v tabulce.
Všechny nevhodné nepůvodní druhy by ulovené při sportovním rybolovu neměly být vraceny zpět do vody (karas stříbřitý, střevlička východní, sumeček americký).
 
HAMERSKÝ RYBNÍK (Záběhlice)
Nad rybníkem leží nádrže, odkud mohou pronikat drobné kaprovité ryby. Jejich zdrojem může být i sám Botič. V rybníce se tyto ryby hojně vyskytují.
Jsou vytvořeny tvrdé litorální porosty (např. rákos, orobinec, skřípinec). Tyto porosty poskytují útočiště některým v současnosti běžnějším druhům ptáků eutrofních vod (slípka zelenonohá, potápka malá), které zde vyvádějí mláďata. Rovněž tak poskytují patrně dostačující úkryt pro běžnější druhy obojživelníků. Jejich „ochranná“ funkce je však omezena strmými rybničními břehy a přístupností porostů ze všech stran, tj. i od břehu, pro ryby a kachny divoké. Příkré břehy v těchto místech neumožňují rozvoj mělkovodních stanovišť.
Rybník je obkroužen vycházkovou trasou – téměř po celé délce asfaltovou pěšinou – která je prakticky nepřetržitě využívána ke korzování včetně venčení psů. Jak naznačuje sešlap, běžný je pohyb i na březích v místech přítoku, kde je centrum litorálních porostů.
Voda je pravděpodobně velmi úživná. Vyskytují se zde vodní květy. Vliv sedimentů bude jen částečný vzhledem k poměrně velké průměrné hloubce rybníka.
Výše uvedená nepříznivá geomorfologie a vysoká návštěvnost tedy primárně omezují rozvoj významnějších společenstev potažmo druhů. Tyto nepříznivé vlivy podporuje zmíněná vysoká úživnost.
Omezení rybářského hospodaření tak nemůže významně zlepšit kvalitu vody či stanoviště volně žijících organizmů. Větší snížení obsádky by naopak mohlo vést k dalšímu rozvoji nežádoucích zelených organizmů (např. vodního květu či vláknitých řas). Cílem obhospodařování rybníka by měla být vazba části živin v rybí obsádce a omezování drobných druhů ryb.
Jednohorkový systém a komorování jsou možné. Je možný odchov juvenilních kaprů a doplňkových druhů.
 
RYBNÍK KANČÍK (Újezd u Průhonic)
Jedná se o vodní nádrž ležící pod Milíčovským rybníkem. Podle posledních průzkumů je rybník cenný z batrachologického pohledu. Z výše ležícího Miličovského rybníka mohou do Kančíku pronikat ryby.
Rybník byl vyhodnocen jako poměrně málo úživný se silným predačním tlakem drobných planktonofágů. Je třeba si uvědomit, že slovení a odstranění obsádky je těžko dosažitelné. Vzhledem k napjaté vodní bilanci a faktické rybniční soustavě lze rybník Kančík prakticky napustit pouze přepuštěním vody z Milíčovského rybníka, který je podle dostupných informací, včetně tohoto plánu péče, zdrojem nežádoucích drobných kaprovitých ryb. Tyto ryby se budou nejpravděpodobněji podílet na nepříznivém stavu zooplanktonu. Pokusy o potlačování drobných kaprovitých ryb prostřednictvím vypouštění a výlovů jsou zcela oprávněné. Ryby je však nutno odstraňovat i z vody, kterou je rybník napouštěn, a to např. odlovem pod hrází Milíčovského rybníka pomocí odchytové bedny, atp..
V případě, že by bylo třeba dlouhodoběji omezovat výskyt drobných ryb, je třeba znovu zvážit vysazení dravců. K tomuto však přistoupit až v případě, že dojde k rozvoji vodních rostlin, které budou úkrytem pro obojživelníky. Vzhledem k výskytu obojživelníků teoreticky přichází v úvahu štika a candát. Z pohledu obojživelníků vhodnější candát však patrně bude limitován parametry rybníka.
Před případným zavedením částečným letnění je vhodné zvážit, aby nebyly namísto vzácných druhů podporovány běžnější druhy tvrdé litorální vegetace (rákos, orobinec), nebo druhy ruderální. Je nutno mít na paměti, že jarní pokles vody je nepříznivý z pohledu obojživelníků. Vhodné je taktéž sledovat kvalitu vody vzhledem k přísunu živin prostřednictvím letnění.
 
HOMOLKA (Újezd u Průhonic)
Výskyt významných druhů submerzních makrofyt (Potamogeton trichoides, P. lucens) řadí tento rybník mezi nejcennější vodní plochy v Praze. Rybářské hospodaření by se tomuto mělo v souladu s plánem péče podřídit.
Jedná se o vodní nádrž ležící pod rybníkem Kančík. Nad ním leží Milíčovský rybník, odkud mohou pronikat ryby.
Pokud nedošlo ke slovení nebo ke zdecimování obsádky (úhyn, pytláctví, atp.), bylo by vhodné provést odlov. Zbytková obsádka, která by významně neovlivňovala rybník, by se pro odpovídající věkovou kategorii kaprů přeživších do současnosti pohybovala pouze v jedincích na zátopu rybníka.
Před případným zavedením částečným letnění je vhodné zvážit, aby nebyly namísto vzácných druhů podporovány běžnější druhy tvrdé litorální vegetace (rákos, orobinec), nebo druhy ruderální. Je nutno mít na paměti, že jarní pokles vody je nepříznivý z pohledu obojživelníků. Vhodné je taktéž sledovat kvalitu vody vzhledem k přísunu živin prostřednictvím letnění.
Slovení a odstranění obsádky je patrně těžko dosažitelné. Vzhledem k napjaté vodní bilanci a faktické rybniční soustavě lze rybník Homolku prakticky napustit pouze přepuštěním vody z rybníka Kančík a Milíčovského rybníka, který je podle dostupných informací, včetně tohoto plánu péče, zdrojem nežádoucích drobných kaprovitých ryb. Tyto ryby se budou nejpravděpodobněji podílet na nepříznivém stavu zooplanktonu. Pokusy o potlačování drobných kaprovitých ryb prostřednictvím vypouštění a výlovů jsou zcela oprávněné. Ryby je však nutno odstraňovat i z vody, kterou je rybník napouštěn, a to např. odlovem pod hrází Kančíku a Milíčovského rybníka pomocí odchytové bedny, atp.
Kapr ani cejn by neměli být nasazováni. Kapr ve starších kategoriích je úspěšný predátor a významně zhoršuje vodu a cejn se dokáže masově namnožit, a tím potlačovat ostatní organizmy.
 
HORNOMLÝNSKÝ RYBNÍK (Kunratice)
Nad rybníkem leží množství vodních ploch, ze kterých mohou imigrovat ryby. Vzhledem k morfologii rybníka nelze předpokládat významný rozvoj vodních společenstev ani po případném omezení rybářského hospodaření. Výskyt zelených skokanů je přizpůsoben současné situaci. Změna hospodaření by tak patrně nepřinesla významnější výsledek, proto se jeví přijatelným ponechat stávající rybářské hospodaření, které je rámcově popsáno níže.
Pouze je doporučeno nahradit vysazovaného okouna říčního staršími kategoriemi, aby docházelo k efektivnějšímu omezování střevličky.
Jako ideální forma hospodaření se jeví jednohorkový systém spojený s podzimním výlovem a nasazením nových ryb vždy na jaře či na podzim (s možností komorovat).
 
DOLNOMLÝNSKÝ RYBNÍK (Kunratice)
Nad rybníkem leží množství vodních ploch, z nichž pravděpodobně imigrují ryby. Vzhledem k charakteru rybníka a spektru zjištěných volně žijících živočichů se nejeví významné omezovat stávající způsob hospodaření. Pouze je doporučeno nahradit vysazovaného okouna říčního staršími kategoriemi, aby docházelo k efektivnějšímu omezování střevličky. Jako ideální způsob hospodaření se jeví jednohorkový systém spojený s podzimním výlovem a nasazením buď na jaře či na podzim (tzn. komorování by bylo možné).
 
ZÁTIŠSKÝ RYBNÍK (Hodkovičky)
Jedná se o vodní nádrž ležící pod třemi většími vodními plochami. Hrozí zde tedy přísun ryb z výše položených nádrží. Zjištěné rozmnožování několika druhů obojživelníků v níže položené retenční nádrži Hodkovičky a asi 200 m vzdálené tůni a zároveň blízkému člověkem poměrně extenzivně využívanému okolí nasvědčuje, že se jedná o lokalitu s velkým potenciálem pro volně žijící živočichy, zejména obojživelníky. Rozvoj tímto směrem je vhodné do budoucna podporovat. K tomuto lze směřovat především omezováním výskytu většiny druhů ryb. Omezovat je třeba druhy rybářsky atraktivní, druhy geograficky nepůvodní a druhy, které se v uzavřených vodních plochách dokážou masově namnožit a tím omezovat volně žijící živočichy. Vzhledem k charakteru a velikosti nádrže nelze předpokládat, že by mohla být nasazena účinná biomeliorační obsádka dravých ryb, aniž by byly významněji potlačeny volně žijící druhy živočichů. Proto vysazování jejich násad v účinných velikostech není doporučeno. Dravce, zejména okouna, je doporučeno nenasazovat i z důvodu rizika možného průniku do po proudu ležící RN Hodkovičky.
Podpora volně žijících organizmů by mohla být omezována sníženou kvalitou vody. V případě, že by se toto riziko potvrdilo a kvalita vody by neumožňovala příznivý vývoj nádrže, bylo by vhodné tento rybník pojmout jako ochranný pro RN Hodkovičky, kde je předpoklad rozvoje přírodě blízkých společenstev. Hlavním úkolem Zátišského rybníka by se tak stalo nadlepšování kvality vody a případné zadržování nežádoucích druhů ryb uniklých z výše položených nádrží. Pokud by docházelo k nadměrnému přísunu živin, je možné k jejich částečnému vázání využít kapra. Vzhledem k velikosti a zastínění rybníka však pravděpodobně nelze předpokládat velkou efektivitu čištění prostřednictvím primární produkce a potravního řetězce zakončeného kaprem. Aby nedocházelo k zvýšenému karbování dna těžším kaprem, jeví se vhodným odchov mladších věkových kategorií.
 
RETENČNÍ NÁDRŽ HODKOVIČKY (Hodkovičky)
Jedná se o vodní nádrž ležící pod čtyřmi většími vodními plochami. Hrozí zde tedy přísun ryb z výše položených nádrží. Zjištěné rozmnožování několika druhů obojživelníků a blízké člověkem poměrně extenzivně využívané okolí nasvědčuje, že se v rámci pražské aglomerace jedná o významnější stanoviště volně žijících živočichů. Tento stav je vhodné podporovat. K tomuto lze směřovat především omezováním výskytu většiny druhů ryb. Omezovat je třeba druhy rybářsky atraktivní, druhy geograficky nepůvodní a druhy, které se v uzavřených vodních plochách dokážou masově namnožit a tím omezovat volně žijící živočichy. Vzhledem k charakteru a velikosti nádrže nelze předpokládat, že by mohla být nasazena účinná biomeliorační obsádka dravých ryb, aniž by byly významněji potlačeny volně žijící druhy. Proto vysazování násad dravců není doporučeno.
Obhospodařování je vhodné zkoordinovat s obhospodařováním na výše ležícím Zátišském rybníce.
 
MOTOLSKÝ RYBNÍK R1 (Motol)
Tato vodní plocha je první v soustavě tří obtočných nádrží. Nad rybníkem (resp. nad celou soustavou) leží několik drobnějších vodních ploch. Z některých mohou unikat drobné kaprovité ryby. Obhospodařování tohoto rybníka by tedy mělo směřovat hlavně k nadlepšování kvality vody pro rybník R2, který je koupalištěm. Jakékoliv rybářské využití, které není v rozporu s tímto cílem, je tedy přijatelné. Cílem je maximální spotřeba živin a prevence proti masovému rozmnožení drobných planktonofágů. To by však nemělo snižovat průhlednost vody např. kalením nadměrného množství kapra. Pokusy o omezování růstu nežádoucích zelených organizmů (např. vláknitých řas) je možné, efektivní biomeliorační obsádky (amur), však budou pravděpodobně kolidovat s udržením dostatečné průhlednosti vody. Hranici mezi dostatečnou kvalitou vody a co největším odběrem živin lze hledat okolo níže doporučené hodnoty pro kapra. Preventivně lze nasazovat štiku a okouna. U štiky se jedná o orientační horní mez. Konkrétní obsádku je nutno stanovit na základě reálného výskytu drobných kaprovitých ryb – nežádoucích planktonofágů a zároveň potravy dravců. Záměrné přisazování drobných druhů je nežádoucí.
Jedinou výjimkou z drobných planktonofágů je slunka obecná. V případě potvrzení deklarovaného výskytu této dnes prakticky vzácné ryby v tomto rybníce, je vhodné omezit nasazování dravců, tzn. zcela vyloučit okouna. Štiku je možné nasadit pouze v případě, že se vyskytují ve větším množství nežádoucí druhy ryb (střevlička východní, plotice obecná, cejn velký, cejnek malý).
Jako ideální způsob hospodaření se jeví jednohorkový systém spojený s podzimním výlovem.
 
MOTOLSKÝ RYBNÍK R2 (Motol)
Rybník je druhý v soustavě tří obtočných nádrží. Z některých výše položených vodních ploch mohou pronikat drobné kaprovité ryby. Rybník je po přírodovědné stránce srovnatelný s výše ležícím R1 a z tohoto pohledu nevykazuje velký význam. Přesněji řečeno, tohoto ekologicky stabilizačního prvku nevyužívá coby stanoviště žádný významný druh. Zejména pro ptáky je potenciální význam omezován rozlohou, využíváním jakožto koupaliště i polohou v lidmi navštěvovaném území. Obhospodařování tohoto rybníka by tedy mělo směřovat k zachování popř. dalšímu zlepšení kvality přitékající vody pro potřeby rekreačního vyžití obyvatel. Jakékoliv rybářské využití, které není v rozporu s tímto cílem, je tedy přijatelné. Cílem je maximální spotřeba živin a prevence proti masovému rozmnožení drobných planktonofágů. To by však nemělo snižovat průhlednost vody např. kalením nadměrného množství kapra. Pokusy o omezování růstu nežádoucích zelených organizmů (např. vláknitých řas) je možné, efektivní biomeliorační obsádky (amur), však budou pravděpodobně kolidovat s udržením dostatečné průhlednosti vody. Hranici mezi dostatečnou kvalitou vody a co největším odběrem živin lze hledat okolo níže doporučené hodnoty pro kapra. Preventivně lze nasazovat štiku a okouna. U štiky se jedná o orientační horní mez. Konkrétní obsádku je nutno stanovit na základě reálného výskytu drobných kaprovitých ryb – nežádoucích planktonofágů, které jsou potravou dravců. Záměrné přisazování drobných druhů je nežádoucí.
Jedinou výjimkou z drobných planktonofágů je slunka obecná. V případě potvrzení deklarovaného výskytu této dnes vzácné ryby v tomto rybníce, je vhodné omezit nasazování dravců, zejména zcela vyloučit okouna. Štiku nasadit pouze v případě, že se vyskytují ve větším množství nežádoucí druhy ryb (střevlička východní, plotice obecná, cejn velký, cejnek malý). Jako ideální způsob hospodaření se jeví jednohorkový systém spojený s podzimním výlovem.
               
LIBOCKÝ RYBNÍK (Liboc)
Rybník není přírodovědně nijak zvlášť významný, a to i přes výskyt zelených skokanů. Okolí, morfologie rybníka a zatížení organickými látkami omezuje jeho potenciální rozvoj směrem ke kvalitnějšímu biotopu do budoucna. Jediným cílem je tak udržování průhlednosti vody v hodnotách oscilujících kolem prahového 0,5 m hloubky vody. Snahy o významné zvyšování průhlednosti vody překračující 1/2 m by mohly spíše vést k nepříznivým jevům, jakým může být např. nadměrný rozvoj nežádoucích zelených organizmů. K tomuto by mělo přispět rozdělení roční návrhové násady alespoň do dvou ideálně do tří dávek nasazení. Vzhledem k výše položeným nádržím, kde se vyskytují další druhy kaprovitých ryb je vhodné nasazování dravců – candáta a štiky. Určit aktuální velikost obsádky štiky je vhodné podle potravní nabídky, tzn. velikosti výskytu drobných kaprovitých ryb. Níže uvedené hodnoty tak jsou spíše orientační. Přínos navyšování obsádek štiky však bude vzhledem k malé úkrytové kapacitě rybníka silně omezen.

Diskuze: 

Většina rybníků na území Prahy je obhospodařována Magistrátem hl.m. Prahy, ale samotný výkon rybářského hospodaření často náleží podřízené organizace nebo nájemci. Část z nich obstarávají Lesy Praha, příspěvková organizace, o další část se stará Český rybářský svaz, územní svaz hlavního města Prahy včetně jeho místních organizací, který také vede veškerou zarybňovací dokumentaci. Menšinovou část obstarávají úřady jednotlivých městských částí. V minulých letech na mnohých z nich proběhly rozsáhlé revitalizace spojené s odbahňováním a v současné době se jednotlivé ekosystémy stabilizují.
Pražské rybniční hospodaření z pohledu hospodářů negativně ovlivňuje predační tlak (vč. pytláctví). Významným negativním činitelem zejména v roli kompetitora jsou na dotčených lokalitách také nepůvodní a invazní druhy ryb – zejména střevlička východní (Pseudorasbora parva) a karas stříbřitý (Carassius gibelio).
Nadměrné přikrmování ryb může na druhou stranu na lokalitách zvyšovat obsah živin ve vodě a prostředí pro ostatní vodní živočichy se tak stává suboptimálním. Nadto viditelnost vody znatelně klesá zejména v letních měsících a dochází často k pomnožení vodního květu. Mnoho ze sledovaných lokalit se v současné době potýká právě s vysokou eutrofizací a nízkou viditelností v průběhu letních měsíců (± 30 cm).

Závěr: 

V rámci posouzení vhodnosti rybničního hospodaření bylo studováno 18 rybníků. Většina lokalit hodnotných pro populace obojživelníků nemá obzvláštní význam pro rybniční hospodaření a drobné úpravy hospodaření zjevně nebudou mít na rybí obsádku dramatický dopad. Ke střetu zájmů dochází zejména na lokalitách významných jako reprodukční biotopy a migrační zastávky pro ptáky, u nichž je rybí obsádka vyšší. Projekt ukázal na možnost zohlednění mnoha zájmů při určování možného hospodaření na lokalitách, a to i v silně zatíženém prostředí hlavního města.

Zadal: 
Jan Dušek