Management světlých lesů s výskytem okáče bělopásného v NPR Drbákov-Albertovy skály

Okáčem bělopásným byly hojně obývány plochy č. 1 – rozsáhlá otevřená plocha s výstavky dubů, tj. s velice nízkým zakmeněním, 4 – menší plocha s výraznějším snížením korunového zápoje a 7 – rozsáhlá plocha s převažující borovicí na mírném svahu, kde došlo k poměrně pravidelnému celoplošnému prosvětlení. Využívána byla zejména místa při okrajích managementových plošek a místa s výskytem ponechaných solitérních stromů. Plocha 5 je velikostně zanedbatelná a netvoří výrazně odlišný prvek od okolního lesa se slabou denzitou sledovaného druhu. Na ploše č. 6 se vyskytuje souvislý otevřený zapojený trávník, který motýl může využívat pouze jako místo při hledání nektaru. Nepatří však do trvale obyvatelného biotopu sledovaného druhu. Prosvětlení lesa na ploše 7 mělo pozitivní vliv na výskyt okáče bělopásného – v roce 2012 dosahoval velké početnosti oproti roku 2009, tj. před zásahem. Ukázalo se, že motýl trvale obývá takto vytvořený biotop v nejhojnějším měřítku a proto další managementové zásahy by se měly ubírat tímto směrem. V roce 2011 byl motýl zaznamenán pouze na plochách 0, 1 a 7, což svědčilo o jejich vhodnosti, a potvrdilo se to i v opačném případě, tj. při velké populační hustotě v roce 2012, kdy na těchto lokalitách motýl dosahoval nejvyšší hustoty výskytu. Zajímavý byl výskyt okáče na ploše č. 8, kde nebyl vhodný vegetační kryt, nicméně zde byl motýl pravidelně zaznamenáván. Stejně tak plocha č.2, která v minulých letech obývána takřka nebyla, při velké hustotě populace v roce 2012 zde bylo několik jedinců zaznamenáno. Byly vyzkoušeny různé typy zásahů a byly vytvořeny rozmanité managementové plochy, které se ukázaly různě vhodné z hlediska výskytu okáče. Jako nejúčinnější se ukázala mírnější opatření – tj. prosvětlení s ponecháním relativně vyššího zakmenění (okolo 0,7) na rozsáhlejší ploše s výskytem živné rostliny. Původní názor, že pro okáče je zapotřebí dramaticky snížit zakmenění, se nepotvrdil. Na velmi prosvětlených plochách se okáči vyskytovali, ale spíše při okrajích porostu. Vzhledem k výše uvedenému a k tomu, že snižování zakmenění pod 0,7 naráží na limity dané lesním zákonem, není žádoucí jít pod toto zakmenění. Managementová opatření nejsou vhodná tam, kde se nevyskytují kostřavy nebo, kde není vhodný potenciál pro jejich výskyt. Vytvoření strukturně podobných rozvolněných porostů s jinými převažujícími travami (metlička, lipnice), byť na svazích s obdobnou expozicí, se ukázala jako neúčinná. Rovněž zapojené trávníky s výskytem množství kvetoucích rostlin, kde sálo nektar mnoho druhu motýlů, se neukázaly jako atraktivní biotop pro okáče. Při vhodné kombinaci světelných, teplotních a půdních podmínek mohou být vhodné plochy vytvořeny i na více zahliněných svazích. Na živnějších stanovištích je zapotřebí si dát pozor na možnou expanzi třtiny křovištní. Vždy je potřeba dbát na jedinečnost mikrostanoviště a zásahy volit přiměřeně k jeho jedinečným podmínkám; univerzální postup neexistuje. Osvědčilo se ponechávání částí padlých kmenů na ploše, které slouží jako vhodné prvky pro teritoria samců okáče bělopásného. Opatření provedená v posledních čtyřech letech navýšila rozlohu vhodných biotopů pro okáče bělopásného, popř. zlepšila jejich kvalitu. Na většině managementových ploch byl zaznamenán výskyt druhu a na více plochách byla zaznamenána vyšší populační hustota než před zásahem. Na některých plochách se okáč objevil až po provedení managementu. Lze předpokládat, že na managementových plochách dochází k rozmnožování druhu a že byly vytvořeny předpoklady pro zvýšení početnosti populace druhu na lokalitě. Podle orientačního sledování došlo k mírnému navýšení v početnosti jedinců. Při vyšší populační hustotě se okáči vyskytovali i na suboptimálních biotopech. Z chování pozorovaných jedinců a charakteristik prostředí vyplývá, že míra zachytitelnosti okáče bělopásného je dosti nízká a že během pochůzky je zaznamenán pouze malý podíl vyskytujících se dospělců. Celková početnost populace tak může být významně vyšší než je počet zachycených jedinců. Skutečnost, že populace okáče bělopásného dosahuje zřejmě relativně vysoké početnosti může být dokumentována tím, že po velmi slabé početnosti v roce 2011, došlo v roce následujícím k řádově vyšší početnosti, celkově nejvyšší za sledované období. Celkově lze hodnotit realizovaná opatření jako úspěšná, včetně toho, že byly ukázány slepé uličky kde a jak management neprovádět. Vzhledem k našim nedostatečným znalostem fungování (meta)populace druhu ale není zřejmé, zda jsou provedená opatření dostatečná pro dlouhodobé přežívání druhu na lokalitě. Je pravděpodobné, že okáč bělopásný, obdobně u nás jako dobře studovaný okáč skalní, se vyznačuje metapopulační strukturou a vysokou mírou rozptylu. Vzhledem k tomu, že u samic dochází k časové prodlevě při zrání vaječníků, dochází ke zvýšené mortalitě samic ještě před tím, než stihnou naklást vajíčka. Vzhledem k tomu, že úspěšné reprodukce se účastní jen část samic, je zapotřebí pro dlouhodobé přežívání druhu vyšší počet jedinců a tedy i vyšší plochy vhodného biotopu než u jiných druhů. Úspěšné přežívání druhu proto může záviset na dostatečné výměně jedinců mezi lokálními populacemi a schopností osidlovat vhodná stanoviště. Přestože byla v dolním Povltaví v posledních letech zjištěna (oproti dřívějším předpokladům) řada lokalit s výskytem druhu, není známo, zda se jedná o dosud fungující metapopulaci, či jsou již jednotlivé lokální populace izolované. Proto je další úsilí směřováno ke zjištění velikosti populace druhu na lokalitě, jeho rozptylových schopností a podrobných stanovištních nároků. Je možné, že jedině vhodná opatření – prosvětlení lesních porostů v širším krajinném měřítku mohou zachovat populaci okáče bělopásného v dolním Povltaví. Z hlediska cévnatých rostlin lze nyní konstatovat, že managementové zásahy květeně prospěly. Druhová diverzita se zvýšila minimálně na dobu dvou let a na plochách se objevily i některé další vzácnější rostliny. Není proto důvod se obávat dalších podobných zásahů na vybraných místech, která mohou být i většího rozsahu a v kratších intervalech.