Katalog potenciálních lokalit pro sysla obecného na jihozápadní Moravě
Pavel Marhoul, Jan Dušek, Juliana Vondrušková
Jihozápadní Morava
2010
Schválený „Záchranný program sysla obecného (Spermophilus citellus) v České republice“ (Matějů et al. 2007) obsahuje mimo jiné opatření 3.6.2 – Vytvoření katalogu lokalit potenciálně vhodných pro sysla. Jeho smyslem je zmapovat okolí vybraných stávajících kolonií sysla a identifikovat zde plochy, kde se sysel v současnosti nevyskytuje, ale po zavedení vhodného managementu by mohly představovat potenciální lokality pro tohoto hlodavce. Vhodná území by měla tvořit komplex ploch distribuovaných v krajině ve vzájemných vzdálenostech odpovídajících migrační schopnosti syslů. Tímto způsobem by mohlo dojít k rozšíření stávajícího rozšíření sysla pouhou úpravou hospodaření v krajině bez nutnosti umělých odchovů, odchytů a dalších manipulací. Vytvoření komplexu vzájemně propojených a komunikujících lokalit za pomoci managementových nástrojů je nejjednodušší a pravděpodobně nejefektivnější cestou ke zvýšení populace syslů na našem území. Realizace tohoto postupu je však možná pouze v oblastech s relativně velkou nabídkou potenciálně vhodných ploch, kde se současně nenachází příliš migračních bariér. Jednou z vytipovaných oblastí je území jižního okraje okresu Třebíč (kraj Vysočina) a severní část okresu Znojmo (Jihomoravský kraj). V této oblasti je v současnosti evidováno pět syslích kolonií mezi obcemi Mohelno a Ivančice (severní část zájmového území) a jedna u Miroslavi (jižní část zájmového území).
Sestavení katalogu potenciálních lokalit bylo realizováno v několika krocích. V první fázi byly z vrstvy mapování biotopů spravované Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR a z vrstvy LPIS spravované Ministerstvem zemědělství vytipovány travnaté polygony s rozlohou větší než 2 ha, které se nacházely do 2 km vzdušnou čarou od existující kolonie syslů nebo od jiné potenciální lokality. Ve výjimečných případech, kdy se jednalo o rozsáhlou plochu schopnou hostit dostatečně velkou kolonii, byly zařazeny i lokality ve vzdálenosti vyšší než 2 km. V dalším kroku byly všechny vytipované lokality prověřeny v terénu. Terénní průzkumy proběhly v září 2010. V poslední fázi byly lokality bodovány podle předem stanovených kritérií a na základě součtu získaných bodů byl sestaven žebříček lokalit. Bodovány byly: rozloha plochy, izolovanost plochy (v tomto parametru byly zjišťovány tři charakteristiky: vzdálenost lokality od nejbližší ze stávajících kolonií sysla obecného, poloha lokality vzhledem k ostatním lokalitám celé sítě a existence migračních bariér v okolí), náročnost potřebného managementu (posuzovány byly rozsah prvotních managementových zásahů potřebných k úpravě porostu na vytipovaných plochách - tj. vstupní management a možnosti následné údržby krátkostébelných porostů - tj. následný management, při kterém byly bodově zvýhodněny lokality s možností méně nákladného strojového kosení), majetkoprávní poměry (byl posuzován poměr počtu vlastníků k velikosti plochy lokality, současně byly bodově zvýhodněny lokality, kde je vlastníkem stát a naopak znevýhodněny lokality, které zahrnují lesní pozemky - tj. pozemky určené k plnění funkce lesa, které lze legislativně jen obtížně převést na pastviny či jiné nízkostébelné travní porosty) a vhodnost plochy (pokud bylo kontrolou v terénu zjištěno, že vhodnost lokality je nějakým faktorem limitována, byla tato skutečnost zohledněním minusových bodů).
Analýzou GIS bylo z vrstvy mapování biotopů vytipováno 42 ploch, z toho 35 v severní části zájmového území (severně od řeky Rokytné) a 7 v jižní části (širší okolí Miroslavi). Tento výběr zahrnoval i území, která nesplňovala některá stanovená kritéria (zejména izolovanost), avšak byla by do Katalogu zařazena v případě, že by byla potenciálně vysoce kvalitní a mohla hostit početně velkou kolonii sysla obecného. Při terénním šetření bylo dvacet z těchto ploch v severní části a všechny území v jižní části vyloučeny, protože tento předpoklad nebyl naplněn. Z veřejného registru půdy LPIS bylo dále vytipováno 15 ploch s trvalým travním porostem s rozlohou nejméně 2 ha. Všechny tyto plochy se nacházely v severní části zájmového území. Čtyři území nesplňovala kritéria izolovanosti, ani se nejednalo o zvláště perspektivní lokality, proto byly z dalšího uvažování vypuštěny.
Celkově bylo do katalogu zařazeno 26 ploch. Všechny se nacházejí v severní části zájmového území, přibližně v prostoru Moravský Krumlov, Ivančice, Oslavany, Mohelno a Dukovany.
Jižní část zájmového území (jižně od řeky Rokytné) je pro účely Katalogu potenciálních lokalit sysla nevyhovující. Vysoký stupeň zornění a nedostatek travnatých ploch, jejich rozdrobenost do malých izolovaných plošek i nedostatek neprodukčních ploch (křovinatých porostů apod.) znemožňuje hlavní smysl Katalogu – vytvoření migračně propojené sítě dostatečně velkých lokalit s vhodným biotopem zavedením adekvátního managementu na těchto plochách. Případný pokus o vytvoření této sítě by zde musel být řešen jiným způsobem, např. zatravněním vhodně rozmístěných výseků orné půdy a jejich dalším managementem.
V rámci studie bylo na jihozápadní Moravě na pomezí krajů Vysočina a Jihomoravského identifikováno 26 potenciálních lokalit, které by mohly být po zavedení vhodného managementu samovolně obsazeny migrujícími sysly. Všechny se nacházejí v severní části zájmového území v oblasti přibližně vymezené obcemi Mohelno, Ivančice a Moravský Krumlov a přilehlými úseky řek Oslavy a Rokytné. Lokality byly hodnoceny podle osmi parametrů a prioritizovány podle celkového počtu dosažených bodů. Klíčovou oblastí, kde je doporučeno tento koncept realizovat, je okolí obce Jamolice a syslí kolonie na místním záložním letišti. Poblíž kolonie se nachází více ploch potenciálně velmi vhodných pro vytvoření sítě migračně dostupných lokalit. Na jedné z vytipovaných lokalit byl výskyt sysla v průběhu terénního mapování již zaznamenán. Druhou vhodnou oblastí pro realizaci záměru je okolí obce Mohelno. Zde má však tento koncept z důvodu nepřekonatelných migračních překážek v širším okolí spíše lokální význam.
Zcela neperspektivní se jeví celá jižní část zájmového území (jižně od řeky Rokytné), kde dominuje intenzivně využívaná zemědělská krajina bez výraznějšího zastoupení travních porostů a neprodukčních prvků. Případné snahy o rozšiřování výskytu sysla samovolnými migracemi z kolonie nacházející se na letišti u obce Miroslav by měly spíše uvažovat o převádění dostatečně velkých ploch orné půdy na trvalé travní porosty a jejich následný management.
Jihozápadní Morava je spolu s lounskou částí Českého Středohoří perspektivní oblastí pro pilotní realizaci nového konceptu ochrany sysla obecného na našem území, který spočívá v postupném „roztahování“ existujících kolonií na vhodné lokality v jejich dostupném okolí. V prostoru mezi Mohelnem a Ivančicemi bylo vytipováno několik lokalit, které mohou být po zavedení vhodného managementu samovolně obsazeny migrujícími sysly.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
