Hulišťata – bývalá pískovna - péče o druhy obnažených den a mělkých vod
Tomáš Berka, Jan Dvořák, Vojtěch Kodet a Václav Křivan, v letech 2009 – 2010 Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině, od roku 2012 o.s. Mokřady - ochrana a management
Hulišťata
2008 - 2012
Jedná se o lokalitu cca 5 km jihozápadně od města Telče v k. ú. Kostelní Myslová. Jde o bývalou pískovnu zvětralého granitu, nyní je to registrovaný významný krajinný prvek. Lokalita hostí zejména zajímavé a vzácné druhy organismů obnažených den a mělkých pobřežních vod. Konkrétně se zde vyskytuje například čolek velký (Triturus cristatus), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), šater zední (Gypsophila muralis), kalužník šruchovitý (Peplis portula), protěž bahenní (Filaginella uliginosa) a další. Obdobně jako jiné lokality je ohrožena postupným zarůstáním náletovými dřevinami, zavážením a přirozeným zazemňováním tůní vzniklých bývalou těžbou. Hlavní péče tak spočívá v prořezávkách, narušování vegetačního krytu a postupné obnově tůní.
Popis ploch:
- Sušší část území, kde nalezneme ještě relativně zachovalý smilkový trávník, který ze všech, kromě západní části, zarůstá postupně vysokými trávami jako je třtina křovištní (Calamagrostis epigejos) a ovsík vyvýšený (Arrhentatherum elatius).
- Degradovaná podmáčená i sušší louka. Mezi dominantní druhy zde patří kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), skřípina lesní (Scirpus sylvaticus) a psárka luční (Alopecurus pratensis). Ojediněle zde nalezneme orobinec širokolistý (Typha latifolia).
- Na území bývalé pískovny byla obnovena tůň a došlo k vyřezání náletových dřevin. V současné době zde kromě obnovené tůňky nalezneme vegetaci vysokých ostřic s ostřicí štíhlou (Carex acuta). Jako příměs zde roste zblochan vzplývavý (Glyceria fluitans), skřípina lesní (Scirpus sylvaticus) a orobinec širokolistý (Typha latifolia). Ze zajímavějších druhů zde roste vrbovka bahenní (Epilobium palustre).
V roce 2009 bylo provedeno ruční vykácení náletových dřevin (olše, osiky, vrby) na ploše cca 1500 m2. Dále byla provedena obnova tůně ručním odtěžením sedimentů na ploše cca 90 m2.
V roce 2010 byla dokončena obnova tůně ručním odtěžením sedimentů na ploše 40 m2 a provedena obnova další tůně na ploše 10 m2.
V roce 2012 bylo provedeno stržení drnu na části plochy pískovny na ploše 170 m2 a uložení zeminy na botanicky nevýznamných plochách. Rovněž bylo provedeno strojní prohloubení malé části centrální tůně v pískovně na hloubku 1,2 m a ploše 2 m2, rozhrnutí zeminy na botanicky nevýznamných plochách. Dále bylo provedeno strojní vyhloubení čtyř neprůtočných tůní na botanicky nevýznamných místech přilehlé neudržované louky o plochách 150, 60, 40 a 20 m2, průměrnou hloubkou 30 - 50 cm a množstvím odtěžené zeminy 127 m3 s jejím uložením v okolí tůní
Na lokalitě Hulišťata byl průzkumem v roce 2012 zjištěn výskyt 6 druhů obojživelníků a 2 druhů plazů. Hulišťata jsou velmi významnou batrachologickou lokalitou s výskytem čolka velkého, kuňky obecné a skokana ostronosého jako velmi ohrožených druhů v současné krajině Vysočiny. Aktuálně bylo v pískovně Hulišťata prokázáno rozmnožování jak čolka velkého, tak skokana ostronosého.
Z hmyzu byl aktuálně zjištěn výskyt spíše běžnějších druhů vodních a mokřadních biotopů, v případě vážek se jedná spíše o nálezy přeletujících jedinců. K zajímavějším nálezům patří ohrožený plavčík Haliplus fulvus, který je znám nejblíže ze zachovalejších mokřadních biotopů na Dačicku a Jindřichohradecku. Vyskytuje se častěji v hustě zarostlých tůních s písčitým podkladem.
Luční vegetace je v horším stavu, významnější ohrožené druhy lučních motýlů chybí. V severní části území, které bylo ještě cca před 10 lety alespoň občasně koseno, lze předpokládat při obnově péče znovuosídlení dalšími lučními druhy motýlů z okolních biotopů.
Obnova tůní a vykácení náletových dřevin evidentně prospěly obojživelníkům. Obnovené biotopy hned následující roky využili k rozmnožování čolci velcí a obecní, objevili se i kuňky a skokani ostronosí. Na lokalitě Hulišťata lze do budoucna očekávat nárůst populací čolka velkého, kuňky obecné a skokana ostronosého. Současným průzkumem lokality Hulišťata nebyl potvrzen výskyt rosničky zelené a skokan zeleného. Oba tyto druhy byly prokázány v minulosti a jejich současný výskyt je zde velmi pravděpodobný, vzhledem k tomu, že podmínky na lokalitě jsou pro oba druhy zřejmě vhodné. Do budoucna je doporučeno část tůní pravidelně obnovovat, vždy však jen částečně. Většina by však měla být ponechána bez jakýchkoli zásahů k úplnému zazemnění. V intervalech cca jednou za 5-10 let by na lokalitě nebo v jejím okolí měly být zbudovány další tůně vhodných parametrů zejména pro kuňku obecnou (velké a velmi mělké tůně).
Lokalita představuje zajímavý biotop mokřadů na písčitém podkladu. I když z otevřených suchých či vlhkým písčin nezbylo prakticky nic, stále skýtá potenciál pro některé druhy oligotrofních písčitých biotopů, které v této oblasti mohou přežívat. Zajímavé bude sledovat lokalitu v dalších letech po vybudování tůní z hlediska možné kolonizace druhy preferujícími obnažené písčiny.
V pískovně i v navazujících biotopech by měly být prováděny pravidelné prořezávky dřevin s tím, že část dřevní hmoty by měla zůstávat na lokalitě v podobě hromad větví a klád pro podporu obojživelníků a plazů. Časem jde totiž o místa vhodná pro zimování, slunění i pro úkryt.
Mokřadní louky v okolí nových tůní by měly být občas pokoseny, optimálně jednou za 2 roky na podzim. Kosení by vždy mělo být prováděno tak, že plocha louky nebude pokosena celá naráz v jeden den, ale po částech s časovým odstupem alespoň týden. Jako velmi vhodné se jeví využít tyto louky s tůněmi pro extenzivní pastvu malého počtu skotu, ovcí či koz. Při pastvě by však měly mít zvířata přístup vždy pouze do jedné z tůní.
Plocha 1 vyžaduje pravidelné sečení, které bude omezovat šíření vysokých trav a stabilizuje
biotop. Není doporučeno zde budovat nové tůně.
Plocha 2
Lokalitu ponechat samovolnému vývoji nebo by bylo možné na podmáčené části lokality vytvořit několik tůní.
Plocha 3
Na lokalitě dále eliminovat šíření náletu. Vhodné by bylo občasné pokosení vysokých ostřic.
Zabránit úplnému zazemění obnovené tůně či ji ještě rozšířit.
V letech 2009 – 2012 byly provedeny na bývalé pískovně managementové zásahy spočívající ve vykácení náletových dřevin, obnově tůní a stržení drnu na písčitých sedimentech. Zásahy se projevily v úspěšné kolonizaci obojživelníky a plazy a jejich rozmnožování na lokalitě. Významný je zejména čolka velkého a skokana ostronosého. Z hmyzu byl aktuálně zjištěn výskyt spíše běžnějších druhů vodních a mokřadních biotopů, v případě vážek se jedná spíše o nálezy přeletujících jedinců. K zajímavějším nálezům patří ohrožený plavčík Haliplus fulvus, který je znám nejblíže ze zachovalejších mokřadních biotopů na Dačicku a Jindřichohradecku. Lokalita představuje potenciál pro druhy obnažených písčin. Pro zachování a zvýšení druhové rozmanitosti lokality je žádoucí pokračovat v nastoleném managementu, tj. občasně kosit nebo přepásat vlhké louky, odstraňovat náletové křoviny a pokračovat v obnově tůní.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
