Dlouhodobý boj s akátem na nelesním stanovišti Motýlího ráje u Ždánic (JV Morava)
Zuzana Veverková
údolí Šraňky, Ždánice, okres Hodonín
od r. 2008
Na plochách bývalých obecních pastvin a sadů u Ždánic na Moravě se dochovaly cenné xerotermní trávníky, na které je vázána široká paleta organismů. Vlajkovou skupinou jsou denní motýli, kterých se zde vyskytuje přes 80 druhů. Trávníky jsou pod tlakem invazního trnovníku akátu, který se zde nekontrolovaně šíří od 50.tých let. Od roku 2008 probíhají managementové zásahy s cílem akát zastavit, odstranit a akátem degradované plochy postupně převést zpět na cenné trávníky. Zásahy zahrnují kroužkování a kácení vzrostlých akátů, bodový postřik herbicidem na list u výmladků a semenáčků, následnou pastvu smíšeným stádem ovcí a koz a průběžné odstraňování biomasy. Kombinace těchto metod je pro danou plochu nejlepším možným řešením, i tak se jedná o časově a technicky náročnou práci na několik let. Na plochách, kde zásahy proběhly v roce 2008 a 2009, je již travní porost poměrně dobře vyvinutý a stabilní, plochy s pozdějším zásahem jsou degradované s pokračujícím tlakem akátových výmladků, semenáčků a nežádoucích nitrofilních druhů.
Od roku 2008 postupně odstraňujeme vzrostlé stromy trnovníků akátů a následně jejich obrůstající výmladky z pařezů, kořenů a semenáčky na stanovišti xerotermních trávníků bývalých obecních luk u města Ždánice (JV Morava). Postupujeme několika metodami.
- Vzrostlé akáty jsme kroužkovali, tj. odstraňovali pás kůry v šířce cca 3 – 5 cm dokola obvodu kmene ve výšce 120 cm nad zemí. Kroužkování jsme prováděli ve třech variantách – celý kroužek kolem dokola, částečný kroužek s ponecháním 10 cm kůry neokroužkované a kroužkování kolem dokola do spirály. Používáme motorovou pilu, sekeru, ruční pilku, mačetu. Zásah jsme prováděli v červenci a srpnu.
- Vzrostlé akáty kácíme, ponecháváme jen nízký pařez kousek nad zemí. Po kácení do 2 hodin celou plochu pařezu zatíráme neředěným totálním herbicidem (Roundup, Dominátor). Herbicid barvíme potravinářským barvivem, aby bylo vidět, který pařez již byl zatřen. Používíme motorovou pilu. Kácení jsme prováděli v červenci, srpnu a září.
- Na kořenové, pařezové výmladky a semenáčky jsme aplikovali postřik na list totálním herbicidem v ředění 200 ml na 5 l. Postřik jsme aplikovali v červenci, sprnu, září. Aplikace byla bodová, ruční konví na záda. Uschlé ščagele jsme odstranili na podzim křovinořezem a spálili.
- Plochy s výmladky a semenáčky vypásáme stádem ovcí a koz. Zvířata na pastu pouštíme rok po aplikaci totálního herbicidu na list akátových výmladků a semenáčků.
Po kroužkování celkovém a spirálovém vzrostlé stromy akátů rychle usychají, během týdne jsou všechny listy svěšené, u kroužkování částečného je usychání pomalejší. V následujícím roce je většina stromů již suchá, menší část se ještě v kuruně ozelení, ale nekvete a nevytváří semena. Pod místem kroužkování často rostou výmladky, které vyrůstají několik let po sobě. U malé části kmenů k obrůstání nedochází. Růst výmladků z kořenů je poměrně řídký.
U pokácených akátů dochází přibližně po třech týdnech k obrůstání pařezů výmladky. Výmladky z pařezů, které nebyly zatřeny herbicidem, jsou hustější a rychleji rostou, než u pařezů, které jsme zatírali. V následujícím roce pak navíc dochází k hustému růstu výmladků z kořenů. I zde je větší tlak výmladků na ploše, kde pařezy nebyly zatřeny, oproti ploše, kde byl aplikován na pařezy herbicid. Na ploše po vytěženém akátu také v mohutné míře vyrůstají semenáčky. Na místech, kde jsme káceli akáty naráz a ve velké ploše, chybí zapojený travní porost. Plochu pak kromě výmladků zarůstá černý bez a ostružiník.
Po aplikaci totálního herbicidu na list u výmladků a semenáčků dochází během několika málo dnů ke shození listů, zůstávají holé ščagele, které postupně usychají. V nepatrné míře ščagele obráží ještě během téhož roku, nové listy jsou ale často silně deformované a malé.
Při pastvě kozy ožírají listy akátových výmladků a koncové tenké větvičky velmi ochotně. Také ovce žerou akát, ale ne tak nadšeně, jako kozy. Účinně také ožírají výmladky černého bezu. Pokud je pastvina dobře ohrazená a malá, spasou dokonale všechny listy. Dřevnaté části nežerou, zůstávají
holé ščagele. Brzy je však akát přestává bavit a hledají možnost, jak utéct u ohradníku za lepší trávou vedle, protože na ploše po akátech není kvalitní (pestrý, hustý a chutný) travní porost.
Našim záměrem je postupně odstranit porost invazního trnovníku akátu, který se bez omezení šíří od 50.tých let na cenných xerotermních trávnících bývalých obecních pastvin a sadů u města Ždánice na Moravě. Akát obsazuje cenné plochy, ze kterých vytlačuje původní druhy bylin a trav, navíc ukládá dusík do půdy a mění tím stanovištní podmínky. Zvolili jsme několik metod, z nichž každá má své výhody a nevýhody. Kroužkování vede k postupnému uschnutí celého stromu a hodí se na plochy, kde je vhodné zachovat stromové patro, kde je vhodné vytvořit osluněné kmeny odumřelých stromů a výhodné je také tím, že dochází k mnohem menšímu růstu kořenových výmladků. Nevýhoda spočívá v tom, že mrtvé dřevo může například u cesty ohrožovat lidi, případně u kolemjdoucích vyvolává negativní emoce. Nutné je také opakovaně kontrolovat a odstraňovat obrůstající kmen pod místem kroužkování.
Kácení akátů vede k plošnému odstranění porostu, je tedy vhodné tam, kde se chceme stromů rychle zbavit a plochu otevřít. My jsme tak učinili, abychom vytvořili široký migrační koridor pro živočichy mezi dvěmi stanovišti, která byla do té doby od sebe oddělena hustým akátovým lesíkem. Nevýhoda spočívá v tom, že po celoplošném kácení zůstává obnažený povrch plochy, na které je travní porost velmi řídký a dochází zde k rychlému nárůstu různých plevelů, expanzivních rostlin, černého bezu, apod. Také na kácení akáty reagují prudkým růstem výmladků, především z kořenů, které sahají pod zemí i několik metrů od pařezů, tak se výmladky objevulí i na plochách, které předtím byly bez porostu akátu s poměrně zachovalým travním porostem. A otevírá se prostor pro silné klíčení semenáčků akátů ze semenné banky. Nutné je tedy tuto plochu velmi pečlivě sledovat, následně ošetřit bodovým postřikem totálním herbicidem a suché ščagele odstraňovat.
U pastvy je koza ideálním pomocníkem v potlačování obrůstajících akátů, protože jim mladé lístky a konce větviček velmi chutnají. Kozy rychle a dokonale výmladky ožerou. Nevýhodou je, že pokud stádo není každý den po ožírání akátů odehnáno na jinou plochu, tak zvířata kálí na plochu a udržují již tak vysoký dusík v půdě, po pastvě pak opět plocha rychle zarůstá nitrofilními nežádoucími druhy. A pokud není ohradník dostatečně vysoký a neprostupný, začnou kozy brzy prchat na vedlejší travnaté plochy, aby se napásly dobré trávy. Po pastvě je tedy nutné okamžitě odstranit nedopasky a v odklízení biomasy opakovaně pokračovat.
Naše zkušenosti můžeme shrnout do několika základních poznatků: Boj s akátem je na několik let. Každý rok je nutné se plochám dostatečně věnovat. Bez herbicidů to jde těžce. Vhodná je kombinace kroužkování/kácení, následného bodového postřiku na list a poté na plochu nasadit zvířata. Nejlepší jsou kozy, ale musí se počítat s tím, že tam dlouho nevydrží. Ideální by bylo stádo každý den po napasení odvést, aby se snižoval dusík v půdě. Po pastvě je nutné plochu dál čistit od suchých ščagelů, séct nežádoucí nitrofilní druhy, odstraňovat výmladky a semenáčky. Tam, kde to jde, raději akáty kroužkovat a stromy pokácet, až jsou úplně suché. Na plochách s nezapojeným travním porostem je možné zvážit jeho obnovu výsevem. A především je nutné si vyřídit potřebná povolení - ke kácení od orgánu ŽP, kroužkování pak se zdá být zcela legálně neprůchodné. V případě potíží např. ze strany ČIŽP je možné ale použít promlčecí lhůtu, pokud kroužkování proběhlo před rokem a více a prováděly ho fyzické osoby, pak je zásah už promlčený. A pozor na včelaře, velmi nelibě nesou odstranění akátů, takže je nutné s nimi zásah pečlivě diskutovat. Vhodné je například jim vysvětlit, že místo jednorázově kvetoucích akátů vznikne na ploše časem květnatá louka, kde včely budou moci sbírat nektar celé léto. A tam, kde je možné vysadit jiné stromy, se s včelaři domuvit na výsadbě medonosných druhů jako je třeba lípa, líska apod.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
