Dlouhodobě udržitelný management na podporu biodiverzity v nivě horní Lužnice

Zásady a pokyny pro obnovu trvale udržitelného managementu území PR Horní Lužnice a Krabonošská niva
 
Cílem trvale udržitelného managementu území je zachovat mozaikovitou strukturu krajiny, která se jeví jako optimální z hlediska zachování biodiversity i dalších ekosystémových služeb území, jako je například produkce píce, dřeva, rekreační a estetické hodnoty, potenciálu tlumit průběh povodní a sucha apod.
Pokud bude území ponecháno přirozené sukcesi, dojde k jeho kompletnímu zárůstu porosty keřovitých vrb. Zapojení porostu způsobí nepřístupnost území a povede k poklesu biodiversity vodních a mokřadních ekosystémů   v důsledku zastínění v horizontu desítek až stovek let.
 
Trvale udržitelný management musí být tedy zacílen na udržení bezlesí. Udržení bezlesí je možné dosahovat:

1. Částečným odstraněním (odstraňováním) dřevin
2. Obnovou zemědělského hospodaření na části ploch PR

Trvale udržitelným managementem rozumíme hospodaření buď zcela, nebo minimálně závislé na prostředcích ze státního rozpočtu. Musí proto využívat potenciálu potřeb místní komunity, které je třeba vhodně zkombinovat s potřebami ochrany přírody.
Odstraňování dřevin
Kácení vrbových porostů je finančně náročná činnost, kterou je třeba v několikaletém intervalu stále opakovat. Většina biomasy vrb nelze využít jako palivové dřevo; při současných cenách energií, obtížnosti těžby a nepřístupnosti terénu chybí motivace majitelů parcel vrbové porosty odstraňovat. Periodické odstraňování dřevin hrazené z prostředků státního rozpočtu a jejich následné pálení se jeví jako poměrně nehospodárná činnost a je také takto místní komunitou vnímána.  
Opětnému zmlazování (v rámci PR nelze počítat s odstraňováním kořenů vrb těžkou mechanizací) je možné zabránit buď kosením výhonů křovinořezem několik následujících let po těžbě (což vyžaduje dodatečné náklady), nebo obnovením pastvy.  
Zpracování vrbových porostů k výrobě štěpky se jeví jako perspektivní využití, není ale jasné, za jakých podmínek bude pro zpracovatele štěpky rentabilní. Rozhodovat bude přístupnost terénu pro mechanizaci a celkový rozsah ploch, určených pro těžbu. Rozhodně lze konstatovat, že i pokud nebude výroba štěpky finančně zcela soběstačná, bude z hlediska zadavatele odstranění dřevin levnější než dosavadní kácení a pálení.
V PR se vyskytují vzrostlé stromy -  zejména olše, topoly a vrba křehká. Některé z nich je možné nechat vytěžit na palivové dřevo (například všechny vzrostlé topoly, které nejsou v PR původní) na náklady majitele s podmínkou, že zároveň majitel odstraní určenou plochu keřovitých porostů vrb. Tento proces lze rozložit do několika let tak, aby bylo množství práce úměrné možnostem majitele, samovýrobce palivového dřeva. Předběžné jednání s majiteli pozemků prokázala, že tato strategie je proveditelná a perspektivní.  
Využití těchto způsobů zpracování a těžby dřevin vyžaduje průběžnou a dlouhodobou komunikaci orgánu ochrany přírody či jím pověřené osoby s majiteli pozemků a zpracovateli štěpky, založenou na vzájemné důvěře a respektu. Role orgánu ochrany přírody musí spočívat v rozhodování, co je třeba kácet co ponechat, kde případně dřeviny dosazovat a v jakém rozsahu a zajistit ke kácení potřebná povolení.
Z uvedených důvodů proto pravděpodobně nelze počítat s úplnou finanční nezávislostí odstraňování dřevin na prostředcích ze státního rozpočtu. Minimálně je třeba zajistit financování koordinátora procesu, obeznámaného s požadavky ochrany přírody.
Obnova zemědělského hospodaření    
 
Praktické aspekty obnovy zemědělského hospodaření v nivě 
V rámci jednání se zemědělskými subjekty jsme zjistili, že obnova luk pro seč není v současné době perspektivní. Plochy jsou pro mechanizaci příliš podmáčené. Pastva však povrch půdy vysušuje, takže do budoucna nelze vyloučit, že by na pastevních plochách mohlo dojít i k obnově seče.  
Obnova pastvy je vhodná pro zemědělce v režimu ekologického zemědělství. Vhodná je celoroční pastva masného skotu (v zimě je dobytek přikrmován senem). Pro dobytek je nutné zajistit přístup na výše položené říční terasy, kam může ustoupit v době záplav. Pastva musí být extenzivní, aby nedocházelo k nadměrnému spásání vegetace, eutrofizaci podzemních a povrchových vod, nadměrné disturbanci břehů a litorárních porostů vodních biotopů. Zemědělec proto musí disponovat poměrně rozsáhlými pastvinami, k čemuž je nucen uzavírat nájemní smlouvy s řadou majitelů parcel, což představuje administrativně náročný proces (nicméně majitelé přistupují v důsledku dlouhodobého nezájmu o hospodaření v lokalitě na nízké ceny nájmu).  Obnova pastvy je v proto PR perspektivní pouze tehdy, provádí-li se v rozsahu řádově desítek hektarů. 
Zarůstání vrbovými porosty v současné míře je pro pastvu nepříznivé. Jednak zmenšuje plochu využitelnou pro pastvu a jednak ztěžuje majiteli v nepřehledném terénu přehánění dobytka. Zemědělci proto částečné odstranění dřevin vítají a jsou ochotni se na něm i aktivně na své náklady podílet. Je-li pastva  obnovena,  aniž by došlo k odstranění vrbových porostů, jejich vegetativní rozrůstání do plochy je utlumeno, dobytek spase olistění do výše, kam dosáhne, a částečně naruší porosty zdupáním.  
Pastviny pro dobytek v nivě jsou velmi příznivé zejména proto, že zajišťují díky své produktivitě (dané vodním režimem nivy) dostatek píce i v sušších obdobích. Dobytek má přístup k vodě, pokud je sjednána vyjímka s orgány ochrany přírody a má rovněž možnost úkrytu ve stínu.
Pastva je schopna účinně zregenerovat i velmi podmáčené mokřadní porosty, je možné ji proto aplikovat i tam, kde by nebylo možné obnovit seč. 
Administrativní aspekty obnovy zemědělského hospodaření v nivě
Registrace nových půdních bloků
Evidování zemědělské půdy v LPIS je základní podmínkou pro čerpání dotací z PRV. Vzhledem k tomu, že předmětné pozemky nejsou aktuálně obhospodařovány a tedy ani registrovány, je nezbytné jako první krok k zahájení hospodaření tuto registraci zajistit.
Pro umožnění registrace bloku je klíčový současný stav plochy, jež musí mít charakter zemědělsky obhospodařované půdy. To může být ve specifických podmínkách nivy, kde se prolínají porosty luk s různými typy mokřadních biotopů a dřevinnou vegetací, problematicky a nejednoznačně zhodnotitelné. Posouzení přijatelnosti může být učiněno distančně na základě existujících dat (leteckých snímků), v případě pochybností je však možná terénní inspekce. V každém případě lze očekávat individuální přístup AZV k řešení jednotlivých případů podle konkrétní situace.
Dotační podpora pro nově registrované půdní bloky
Nově registrované půdní bloky jsou obecně způsobilé pro čerpání všech typů zemědělských dotací, existuje však několik podmínek, jež způsobilost pro některé platby limitují. V případě dlouhodobě opuštěných pozemků v nivě Lužnice je nejvýznamnější podmínkou prokazatelnost obhospodařování pozemku v roce 2003, která, není-li splněna, vylučuje čerpání SAPS. V naprosté většině případů je tedy nezbytné počítat se snížením celkových plateb o tuto složku. Otázka možnosti vstupu do agroenvironmentálních opatření souvisí s individuálním termínem platnosti závazku. Jelikož posledních dvou letech trvání kontraktu není umožněno navyšování celkové výměry půdy v AEO, nelze v tomto období na nově vytvořené půdní bloky uvedené platby čerpat. Dotace na podporu hospodaření v méně příznivých oblastech (LFA) jsou přípustné v každém případě.
Vzhledem k nadcházející změně programovacího období nelze vyloučit, že dojde k určitým úpravám podmínek v souvislosti s novým PRV, a proto bude důležité revidovat uvedené postupy po zahájení platnosti nových předpisů.
Specifika pastvy v nivě z hlediska přístupu zvířat k řece
Jednou ze standardních povinností zemědělce je zabránit narušení vodních toků a jejich niv pasoucím se dobytkem. To obvykle vede k nutnosti vyplocování potoků a řek z pastvin. V případě nivy Lužnice je však zřejmé, že pastva spojená s přiměřenými disturbancemi, a to i břehových porostů podél vodních útvarů, má významně pozitivní dopad na pestrost biotopů a je tedy z hlediska ochrany přírody žádoucí. Správa CHKO Třeboňsko tuto skutečnost zohledňuje tím, že jakožto kompetentní orgán ochrany přírody může pastvu dobytka na březích toku povolit a umožnit tak zemědělci využít toku řeky jako přirozené hranice pastviny bez nutnosti instalace ohradníku.