Diferencovaná seč ve prospěch denních motýlů v NPP Babiččino údolí
Jaroslav Zámečník a Oldřich Čížek, Hutur o.s., Muzeum východních Čech v Hradci Králové; studii zaplatila AOPK ČR, Správa CHKO Broumovsko z finančních prostředků Programu péče o krajinu MŽP ČR.
NPP Babiččino údolí
2005 - 2011
V letech 2005 – 2011 probíhal v NPP Babiččino údolí různorodý management na 17 lučních plochách s různou intenzitou a načasováním seče. V letech 2005, 2006 a 2011 probíhal monitoring denních motýlů na liniových transektech na 11 plochách. Celkem bylo zaznamenáno 46 druhů denních motýlů. Z ochranářsky významných druhů se vyskytují otakárek fenyklový Papilio machaon, ohniváček černočárný Lycaena dispar, modrásek bahenní Maculinea nausithous, modrásek očkovaný Maculinea teleius, batolec duhový Apatura iris, perleťovec prostřední Argynnis adippe, bělopásek topolový Limenitis populi, bělopásek dvouřadý Limenitis camilla. Z výsledků je zřejmé, že došlo k průměrnému navýšení počtů druhů motýlů na jednotlivých plochách a zároveň k navýšení počtu druhů na loukách se všemi typy managementů. Je velmi pravděpodobné, že se jedná o reálné výsledky reakce druhů na uskutečněný management. Ukazuje se, že mozaika managementu (pruhy, bloky, celá seč na různých rozlohách ploch) je nastolena vhodně, protože jednotlivé druhy se dokážou šířit územím a mizí výrazné rozdíly v početnostech a druhových spektrech zjištěných v roce 2006 na jednotlivých plochách. Je žádoucí v nastoleném trendu pokračovat. Autoři nicméně navrhují upravit management ve prospěch modráska očkovaného na určitých dílčích plochách. Je potřeba alespoň na okrajích lučních porostů a podél zavlažovacích příkopů posunout seč do konce června, případně provést až druhou seč počátkem září. Díky tomuto kroku by mohlo dojít k navýšení populace tohoto silně ohroženého druhu.
Na celém území NPP bylo vybráno 17 managementových ploch, kde probíhá od roku 2005 různý typ sečení, popř. pastvy. Některé plochy jsou sečeny celoplošně, dvakrát ročně, s první sečí do 10.VI a druhou v srpnu až září, popř. později, některé jsou sečeny pásově s ponecháním neposečených pásů a posečením až v první seči v následujícím roce, u některých ploch je různě velká část sečena dvakrát ročně a část jednou v různých termínech. Níže je uveden přehled managementových opatření na jednotlivých plochách v roce 2009. V průběhu sledovaného období docházelo k mírným úpravám managementu v jednotlivých letech. A1 dvě celoplošné seče: 1. seč do 10.VI.; 2. seč VIII. - IX.; do plochy okrajově zasahují dva pásy celoročně nesečené vegetace (jsou pokoseny až při první seči) A2 dvě celoplošné seče: 1. seč do 10.VI.; 2. seč IX. a později.; v ploše jsou ponechány dva pásy celoročně nesečené vegetace (jsou pokeseny až při první seči) B1 dvě celoplošné seče: 1. seč do 10.VI.; 2. seč VIII. až IX.; v ploše jsou ponechány dva pásy celoročně nesečené vegetace (pokoseno při první seči následujícího roku) B2 dvě celoplošné seče: 1. seč do 10.VI.; 2. seč v IX a později.; v ploše jsou ponechány dva pásy celoročně nesečené vegetace C1 dvě celoplošné seče: 1. seč do 10.VI.; druhá seč v IX. C2 dvě celoplošné seče: 1. seč do 10.VI.; druhá seč v IX. a později D 1/2 plochy dvě seče: 1. seč do 10.VI.; druhá seč. IX a později; 1/2 plochy sečena poze u druhé seče v IX. a později E 1/2 plochy dvě seče: 1. seč do 10.VI.; druhá seč. IX a později; 1/2 plochy sečena poze u druhé seče IX a později F 2/3 plochy dvě seče: 1. seč do 10.VI.; druhá seč IX a později; 1/3 plochy sečena poze u druhé seče IX a později; 1/3 plochy posečena pouze při první seči do 10.VI., při druhé seči ponechána do následujícícho roku G 1/3 plochy dvě seče: 1. seč do 10.VI.; druhá seč v IX. a později; 1/3 posečena pouze při první seči, při druhé seči ponechána do následujícího roku; 1/3 plochy sečena pouze při druhé seči v IX. a později. Z dvě celoplošné seče: 1. seč do 10.VI.; druhá seč VIII. až X. H ??? Hx dvě celoplošné seče: 1. seč do 10.VI.; druhá seč v IX. a později J dvě celoplošné seče: 1. seč do 15.VI.; druhá seč v VIII. až X. K1 1/3 plochy dvě seče: 1. seč do 15.VI.; druhá seči v IX. a později; 1/3 sečena pouze při druhé seši v IX. a později; 1/3 plochy pokosena pouze při první seči a ponechána nepokosená do následujícího roku K2 2/3 plochy dvě seče: 1. seč do 15.VI., druhá seč v IX. a později; 1/3 plochy sečena pouze při druhé seči v IX. a později L 1/2 plochy dvě seče: 1. seč do 15.VI., druhá seč v IX. a později; 1/2 plochy v pásech nesečených po celý rok. Pro srovnání meziročního dopadu lučního managementu byla z důvodu vyváženého designu použita data získaná na 11 plochách z celkových 17. Jednalo se o dílčí plochy označené následujícími symboly - B1, B2, D, E, F, G, H, HX, J, L a Z. Pro studium vlivu lučního managementu na imaga denních motýlů byla ve všech letech – 2005, 2006 a 2011 použita metodu transektů. Na každé ploše byly po oba roky vytyčeny pevné transekty. Každý transekt začínal a končil 30m od okraje vytyčené plochy. Byl tak minimalizován vliv sousedních ploch. Transekty, vzhledem k charakteru ploch, neměly jednotnou délku a pohybovaly se v rozmezí od 153 m do 580 m. Z důvodu různých termínů zadání studie byl v jednotlivých letech zahájen sběr dat v různých dnech. Z tohoto důvodu byla pro analýzy využita data jen se shodnými daty (±3 dny) ve všech třech letech. Celkem se jednalo o 7 termínů sběru dat - 5.6, 12.6, 28.6, 10.7, 24.7, 7.8 a 20.8. Data v transektech byla získána mezi 10 a 16 hodinou. Do transektu byla zahrnuta imaga všech druhů denních motýlů pozorovaná do vzdálenosti 20m od transektu. Byl zaznamenáván počet jedinců, typ seče – pruhy, bloky a zcela pokosená plocha. Management, kdy louka nebyla pokosena zcela, nebylo možné pro vyváženost analýz použít vůbec.
Celkem bylo zaznamenáno 46 druhů denních motýlů. Z ochranářsky významných druhů se vyskytují otakárek fenyklový Papilio machaon, ohniváček černočárný Lycaena dispar, modrásek bahenní Maculinea nausithous, modrásek očkovaný Maculinea teleius, batolec duhový Apatura iris, perleťovec prostřední Argynnis adippe, bělopásek topolový Limenitis populi, bělopásek dvouřadý Limenitis camilla. Srovnání změn v celkovém počtu dospělců na plochách mezi roky nevyšel signifikantně. Oproti tomu došlo k průkaznému nárůstu v počtu luk, kde byly zaznamenány jednotlivé druhy.
Z výsledků je zřejmé, že došlo k průměrnému navýšení počtů druhů motýlů na jednotlivých plochách a zároveň k navýšení počtu druhů na loukách se všemi typy managementů. Nicméně, u studijních ploch Z, H, Hx a J, kde probíhala celoplošná seč, je nárůst početnosti a druhového spektra nejmenší. Navýšení početností se týká nejen více pohyblivých druhů, ale i druhů méně mobilních a typicky lučních. Je zřejmé, že došlo k navýšení počtů druhů motýlů inklinujících k celoplošně sečeným loukám. Důvodem je s největší pravděpodobností skutečnost, že motýli mají možnost získávat potravu, úkryt, místo k rozmnožování, odpočinku apod. na nejblíže sousedících plochách, kde vegetace zůstala částečně nepokosená, a na tyto plochy zalétávají. Tvrzení podporují například druhy, jako ohniváček černoskvrnný či perleťovec nejmenší. Jde o motýly preferující víceméně xerotermní trávníky, které celoplošně posečené plochy svojí strukturou částečně napodobují. Přitom však došlo k navýšení početností těchto druhů i na okolních plochách. Z dalších druhů za zmínku rozhodně stojí silně ohrožený modrásek očkovaný, který jednoznačně inklinuje k zcela posečeným lučním porostům. To je patrné z plochy Hx - jedná se o zcela sečenou plochu, která je však v těsném sousedství nivy Úpy a je jedinou „otevřenou“ plochou v této části. Je možné, že druh se ze své zdrojové populace v jižní části sadu snaží kolonizovat nová místa a šíří se právě podél řeky. Stálo by proto za zvážení upravit management na plochách Hx, K a K2 s ohledem na modráska očkovaného. Z výsledků je zřejmá podobnost lokalit B1, B2, D, E, G a Z. Druhové složení motýlů je na těchto plochách podobné. Znamená to tedy, že není rozdíl mezi loukami sekanými v bloku, pruzích nebo zcela. Zde je však nutné se vyhnout mylné interpretaci, že celoplošná seč těmto organismům nevadí! Jde spíše o důkaz toho, že jednotlivé louky mají ideální rozlohu a druhy zde žijící dokážou plochy s nevhodným managementem (celoplošná seč) překonat. Nastolený management se tedy na základě studie jeví jako vhodný a je žádoucí v něm pokračovat i nadále. Stálo by však za zvážení upravit management na plochách HX, K a K2 (a podle průzkumů i L) ve prospěch modrásků rodu Maculinea. Je pravděpodobné, že zvláště modrásek očkovaný má tendenci migrovat z jižní části sadu na okolní plochy, kde je přítomna živná rostlina housenek krvavec toten. Proto by bylo potřeba alespoň na okrajích lučních porostů a podél zavlažovacích příkopů posunout seč do konce června, případně provést až druhou seč počátkem září. Díky tomuto kroku by mohlo dojít k navýšení populace tohoto silně ohroženého druhu.
Je zřejmé, že v roce 2011 došlo k navýšení jak počtu druhů motýlů na jednotlivých loukách, tak i jejich početnosti a k jejich rozšíření v rámci lučních porostů v NPP. Tato skutečnost může být samozřejmě ovlivněna klimatickými vlivy (charakter zimních měsíců, jara či léta), nicméně tyto faktory by se vší pravděpodobností ovlivnily početnost jednoho či jen několika druhů motýlů. Došlo však k navýšení početností a k rozšíření u větší části druhů vyskytujících se v NPP. Je proto velmi pravděpodobné, že se jedná o reálné výsledky reakce druhů na uskutečněný management. Dále se ukazuje, že mozaika managementu (pruhy, bloky, celá seč na různých rozlohách ploch) je nastolena vhodně, protože jednotlivé druhy se dokážou šířit územím a mizí výrazné rozdíly v početnostech a druhových spektrech zjištěných v roce 2006 na jednotlivých plochách. Vše je samozřejmě umocněno skutečností, že došlo ke zvýšení početností druhů, které zalétávají i do zcela posečených částí. Nastolený management se tedy na základě studie jeví jako vhodný a je žádoucí v něm pokračovat i nadále. Stálo by však za zvážení upravit management na určitých plochách ve prospěch modrásků rodu Maculinea.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
