Analýza vybraných hodnocení vlivů záměrů na evropsky významné lokality a ptačí oblasti, zpracovaných v rámci EIA

Autoři: 

Lenka Vokasová, Jan Dušek, Pavel Marhoul

Lokalita: 

ČR

Období sledování: 

2008

Souhrn: 

Novela č. 218/2004 Sb. zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, zavedla do tohoto zákona v § 45i proces hodnocení důsledků koncepcí a záměrů na evropsky významné lokality a ptačí oblasti a na stav jejich ochrany (dále jen „naturové hodnocení“). Od roku 2004 je udělována autorizace osobám oprávněným zpracovávat naturová hodnocení. V současné době vlastní akreditaci 41 osob.
Od roku 2007 je v platnosti Metodika hodnocení významnosti vlivů při posuzování podle       § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů“ (Věstník MŽP 11/2007) (dále jen „metodika“).
Na žádost Ministerstva životního prostředí zpracovala DAPHNE ČR – Institut aplikované ekologie analýzu, jejímž úkolem bylo vyhodnotit, jak vybraná naturová hodnocení respektují základní zásady posuzování vlivů na území Natury 2000, uvedené v metodice.
Ministerstvo životního prostředí poskytlo k posouzení hodnocení 27 autorizovaných osob.

Metodika: 

Původním záměrem zadavatele bylo, že „analýze budou podrobeny pouze dokumenty zpracované v rámci oznámení nebo dokumentace EIA, ve kterých bylo provedeno hodnocení vlivů záměrů na území evropsky významných lokalit“. Mezi analyzovanými naturovými hodnoceními je však i 6 hodnocení, kde byly dotčenými lokalitami výhradně ptačí oblasti. V analýze je proto vyhodnocováno zdůvodnění výběru dotčených území Natury 2000 jak s ohledem na evropsky významné lokality (dále jen „EVL“), tak s ohledem na ptačí oblasti (dále jen „PO“).
Analýzu hodnocení vlivu na ptáky provedl v samostatné studii v poměrně početném vzorku 14 posouzení vlivů záměru na ptačí oblasti dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb. (a jednoho biologického hodnocení, jedné dokumentace a tří posudků dokumentace) Jan Hora. V některých případech na jeho analýzu odkazujeme.
Základním cílem této analýzy má být dle zadavatele vyhodnocení, jak jednotlivá hodnocení respektují základní zásady metodiky. Metodika byla v pracovní verzi (téměř shodné s výslednou publikovanou verzí) poskytnuta autorizovaným osobám na podzim roku 2006, podrobně prezentována na setkání autorizovaných osob v březnu 2007. Zásady platné v metodice byly tedy známy již s nejméně ročním předstihem před jejím publikováním ve Věstníku MŽP (listopad 2007). Na hodnocení, která byla zpracována v roce 2006 a dříve, by tak měly být kladeny v tomto směru nižší nároky.
Vybraná naturová hodnocení byla vyhodnocena v následujících kategoriích:

  1. Dodržení doporučené stuktury hodnocení

V této kategorii bylo hodnoceno:

  • zda hodnocení obsahuje jednotlivé části doporučené metodikou,
  • zda je popis jednotlivých částí dostatečný,
  • zda je hodnocení celkověpřehledné a srozumitelné,
  • zda jsou v hodnocení uváděny pouze relevantní informace.

 

  1. Dostatečnost výchozích podkladů pro posouzení

V této kategorii bylo hodnoceno:

  • zda proběhlo zhodnocení úplnosti podkladů pro posouzení,
  • zda naturové hodnocení obsahuje odborně kvalitní a aktuální data (včetně zahraničních studií) a dostupné zdroje byly dostatečně využity (literatura, internet,…),
  • zda proběhlo terénní šetření,
  • zda proběhla konzultace se specialisty a regionálními odborníky.

 

  1. Zdůvodnění výběru dotčených území Natury 2000 a dotčených předmětů ochrany

V této kategorii bylo hodnoceno:

  • zda byly dotčené lokality a předměty ochrany správně identifikovány (včetně přeshraničních vlivů),
  • zda byl výběr dotčených lokalit a předmětů ochrany k hodnocení dostatečně zdůvodněn.

 

  1. Úplnost posouzení

V této kategorii bylo hodnoceno:

  • zda bylo provedeno zhodnocení kvality výskytu předmětu ochrany,
  • zda byla hodnocena všechna stádia záměru (tam, kde je to relevantní),
  • zda byly hodnoceny přímé i nepřímé vlivy záměru,
  • zda byl hodnocen běžný provoz i možnost havárie (tam, kde je to relevantní),
  • zda byl hodnocen i stav bez provedení záměru (tam, kde je to relevantní),
  • zda bylo provedeno hodnocení kumulativních vlivů,
  • zda byl hodnocen vliv na celistvost dotčených lokalit.

 

  1. Správnost, odůvodnění a srozumitelnost závěrů

V této kategorii bylo hodnoceno:

  • věcná správnost závěrů,
  • vhodnost forem výstupů,
  • dostatečnost argumentace pro tvrzení a závěry.

 

  1. Navrhovaná zmírňující opatření

V této kategorii bylo hodnoceno:

  • zda byla navržena (vhodná) zmírňující/kompenzační opatření (tam, kde je to relevantní),
  • zda jsou navržená zmírňující/kompenzační opatření vhodná a proveditelná.
Výsledky: 

Závěry studie:

  • Výsledek analýzy 48 poskytnutých hodnocení nevyzněl v žádném případě optimisticky. Pouze v menšině případů (čtrnácti) lze konstatovat dostačující kvalitu, ve zbytku se vyskytly metodické i věcné chyby, z toho ve 23 případech významné.
  • Zhotovitel navrhl pravidelně opakovat kontroly kvality práce jednotlivých hodnotitelů a vyvozovat z nich důsledky, aby byla dlouhodobě udržena dostatečná kvalita naturových hodnocení, a tím i smysluplnost celého institutu hodnocení vlivů na Naturu 2000.
  • Dle zjištění studie metodika nevykazuje závažnější nedostatky a není příčinou špatné kvality analyzovaných hodnocení, přesto je však doporučeno tento dokument v blízké době aktualizovat, a to zejména s ohledem na upřesnění některých postupů.
Diskuze: 

Ve studii nebyla hodnocena věcná správnost závěrů hodnocení, a to jak z důvodu časových omezení, tak z důvodu (ne)dostupnosti relevantních materiálů.

Závěr: 

Analýza zpracovaná na žádost Ministerstva životního prostředí ukázala, že většina vybraných naturových hodnocení porušuje zásady posuzování vlivů na území Natury 2000, uvdené v metodice.

Zadal: 
Lenka Vokasová