Potrava cejna velkého (Abramis brama) ve vodní nádrži ovlivněné biomanipulací

Cejn velký (Abramis brama)  je rybím druhem, který často tvoří významnou složku rybí obsádky u mnoha nádrží a jezer. Mnoho autorů se domnívá, že cejn má negativní vliv na kvalitu vody nádrží a spojuje ho s eutrofizací. Bentické a planktonožravé potravní návyky cejna způsobují biozákal a uvolnění živin ze dna nádrže. Intenzivní konzumací hrubého zooplanktonu může cejn též ovlivnit potravní řetězec – namnožením fytoplanktonu a „kvetením“ řas, což vážně ohrožuje kvalitu vody. Znalost potravy cejna na lokalitě může být proto důležitá pro stanovení příčin v poklesu vodní kvality.
Vodní nádrž Hamry (poblíž Hlinska), kde byla studie prováděna, byla předmětem biomanipulace. Vysoké počty kaprovitých ryb byly odstraněny spolu s nasazením dravých druhů ryb (okoun, candát, bolen), aby mohla být ovlivněna trofická kaskáda.
Cílem této studie bylo stanovení současnou potravu cejna, dva roky po biomanipulaci. 
Mezi dubnem a srpnem tvořily larvy dvoukřídlých (Diptera) nejvyšší podíl z makrozoobentosu, zatímco v říjnu převažovali máloštětinatci (Oligochaeta). V dubnu, v období před třením, byla analyzována potrava jen u velkých cejnů. Sestávala z detritu a fragmentů makrofytní vegetace. Perloočky byly subdominantními složkami a zbývající skupiny recedentními. Během léta dominoval detrit u malých cejnů, zatímco u velkých cejnů dominovaly zbytky vegetace. Larvy dvoukřídlých byly subdominantní složkou v červenci a ostatní složky byly vzácné. V říjnu dominoval detrit u obou velikostních skupin cejna. Fragmenty makrofyt se vyskytovaly doplňkově. Perloočky byly subdominantní pro malé cejny a dvoukřídlí pro velké. Celkem konzumovali velcí cejni významně více fragmentů makrofytní vegetace, jepice a chrostíky v porovnání s malými cejny. Malí cejni konzumovali vyšší množství detritu.
Na rozdíl od většiny publikovaných prací bylo zjištěno, že detrit a vodní makrofyta tvořily dominantní složky potravy pro obě velikostní kategorie cejna během celé sezóny. Autoři jsou přesvědčení, že zbytky makrofytní vegetace byly konzumovány záměrně a tvořily tak jednu z nejdůležitějších složek potravy v nádrži. Zooplankton představoval minoritní složku potravy, přestože obvykle tvoří dominantní zastoupení potravy u mladých cejnů. Makrozoobentos byl důležitou složkou potravy po detritu a makrofytní vegetaci.
Cejn je zjevně oportunistickým rybím druhem využívajícím různé podmínky vodního prostředí. V mělkých produktivních nádržích (jako je studovaná nádrž Hamry) tvoří zaplavená makrofytní vegetace a na ní navázaný perifyton bohatou potravní nabídku pro subadultní i dospělé cejny a zooplankton tudíž hraje mizivou úlohu. Biomanipulace rybí obsádky ve vodní nádrži, zdá se, neovlivnila složení potravy cejna a vztahy v hydrologickém potravním řetězci ve sledované vodní nádrži jsou komplexnější, než se myslelo. Specifické složení potravy cejna zde může být vysvětleno specifickými podmínkami nádrže a dostupnými potravními zdroji.