Potlačení bezkolence modrého v subalpínských trávnících pomocí sečení

Článek se zabývá problematikou šíření bezkolence modrého do smilkových porostů nad horní hranicí lesa v Krkonoších. Expanze tohoto druhu probíhá v posledních padesáti letech a je dávána do souvislosti s ukončením tradičního hospodaření. Cílem studie je zjistit, zda obnovení tradičního managementu (sečení jednou ročně v červnu) může zvrátit šíření bezkolence a obnovit původní smilkové trávníky.
Za tímto účelem bylo v západních Krkonoších založeno osm experimentálních ploch. Čtyři plochy byly sečeny po dobu šesti let a čtyři byly kontrolní. Na plochách byly sledovány tyto charakteristiky: procentuální pokryvnost všech druhů cévnatých rostlin, hustota lat bezkolence, výška porostu bezkolence, hmotnost sušené biomasy a obsah N, P, K, Ca a Mg v nadzemní biomase a půdě.
Sečení po šesti letech vedlo k potlačení bezkolence. Tato doba ale nebyla dostatečně dlouhá, aby došlo ke zvýšení druhové bohatosti a obnově původních smilkových trávníků. Tento výsledek se shoduje s několika jinými studiemi, které ukazují, že obnovení cílových travních společenstev pomocí sečení je dlouhodobý proces. Snížení vitality bezkolence po šestiletém sečení dokazuje jeho vysokou citlivost k odlistění v drsných klimatických podmínkách studované lokality. Na druhou stranu absence smilky indikuje její nízkou schopnost kolonizovat holou půdu a malou produkci semen nad horní hranicí lesa.

Využitelné výstupy: 
  • Po šesti letech se v sečených plochách pokryvnost bezkolence průkazně snížila ze 79 na 7% a výška porostu ze 45 na 14cm (Graf 1 a 2). Zásah měl také průkazný vliv na snížení hustoty lat bezkolence, která klesla ze 129 na 18 ks/m2.
  • Produkce biomasy v sečených plochách klesla z 313 na 54g/m2 (Graf 2).
  • Během trvání experimentu se v sečených plochách neobjevily semenáčky smilky, přestože byla v okolí běžná. Po ustoupení bezkolence byla holá půda kolonizována metličkou křivolakou nebo zůstala bez vegetace.
  • Vliv na druhové bohatství nebyl průkazný. Sečení průkazně snížilo množství draslíku v půdě, přestože jeho celkové množství v odstraněné biomase bylo za dobu šesti let pouze 8g/m2 (Graf 3). Poměr N:P, N:K,a K:P v rostlinné biomase se mezi sečenými a kontrolními plochami nelišil.
Grafické přílohy: 
Graf 1. Vliv sečení (cut) a kontroly (control) na pokryvnost bezkolence modrého (a), metličky křivolaké (b), smilky tuhé (c), a tomky alpské (d)
Graf 2. Vliv sečení (cut) a kontroly (control) na výšku porostu bezkolence (a), produkci nadzemní biomasy (b) a hustotu lat bezkolence (c)
Graf 3. Vliv sečení (cut) a kontroly (control) na množství dusíku (a), fosforu (b) a draslíku (c) akumulovaného v nadzemní biomase
Graf 4. Vliv sečení (cut) a kontroly (control) na množství vápníku (a) a  hořčíku akumulovaného v nadzemní biomase
Zdroj: 
Hejcman M., et al. (2010). Control of Molinia caerulea by cutting management on sub-alpine grassland. Flora-Morphology, Distribution, Functional Ecology of Plants, 205(9), 577-582.
Zadal: 
Ondřej Popelka