Potenciál ochranných opatření podzemních vodních rezervoárů ve vztahu k uspořádání vegetace v povodí při změnách klimatu
Budoucí suchá léta a deštivé zimy v evropském mírném pásmu ovlivní uspořádání a skladbu vegetace, především u rostlin závislých na zdrojích podzemní vody. V krajině mohou tyto procesy ovlivnit konektivitu ekologických sítí.
Autoři předkládají robustní model, který dokládá značné prostorové rozdíly v dopadu ochrany zdrojů podzemních vod (ať už na úrovni objemu odtoku z povodí, průsaku či snížení dostupnosti živin v podpovrchových vodách). Splývavé a vodní rostliny ze zvýšené ochrany podzemních zdrojů vody v případě klimatických změn těží, zatímco ostatní typy vegetace reagují odlišnými, druhově specifickými způsoby. Je zapotřebí dále zvážit komplexní prostorově-explicitní hydrologicko-vegetační model opatření.
V rámci scénáře II (W) se nejnižší hladina podzemní vody zvýšila v průměru o 9 cm prakticky na úrovni celého povodí, ve srovnání s referenčním scénářem (kdy došlo ke zvýšení o 26 cm).
Průměrná nejvyšší hladina podzemní vody se zvýšila o 15 cm ve srovnání se stávajícím klimatickým scénářem (medián 14 cm, 98 % zvýšení mezi 0 až + 38 cm). Průsak se zvýšil o (+) 0,11 mm za den a průsaková plocha se v rámci povodí zvýšila o 4,6 %.
V rámci scénáře III (W+), který modeloval snížení poklesu letních srážek, došlo k přesně opačnému efektu. Nejnižší hladina podzemní vody poklesla na úrovni celého povodí o 12 cm (medián 11 cm, 99 % hodnot mezi 2 až 36 cm), nejvyšší hladina podzemní vody pak medián 1 cm, respektive 99 % mezi +5 až –25 cm. Průsak poklesl o (-) 0,16 mm za den a průsaková plocha se v rámci celého povodí snížila o 2,2 %
V důsledku opatření ochrany podzemních zdrojů vody se zvýšila hladina podzemní vody, ale značná část horních toků přešla z režimu průsaku na infiltraci. Přítoky v povodí přispěly k průsaku jen minimálně (0,4 %) a v součtu došlo ke zmenšení rozlohy průsakové plochy v rámci celého povodí.
V rámci referenčního scénáře (I.) byla klimatická a hydrologická data zkombinována, aby doplnila data a charakterizovala rozdělení a distribuci 64 % vegetace. V tomto aktuálním (reálném) modelu ve sledovaná oblasti převládají ze 45 % suchozemskými bylinami a z 55 % lesními porosty. Podíl vodních a obojživelných rostlin (splývavá vegetace) činí méně než 0,1 %.
Scénář II. (W) prakticky nezachytil žádné významné změny v zastoupení či distribuci vegetace (největší změnou bylo zvýšení o 0,4 % bylinné vegetace na suchých, oligotrofních a kyselých půdách).
Scénář III. (W+) zobrazil také jen nepatrné změny – v případě lesních porostů došlo ke změně rozlohy v průměru o 1 % (ve srovnání se změnou rozlohy bylinných společenstev o 0,1 %).
Dle očekávání autorů opatření k ochraně zdrojů podzemní vody za stávajícího klimatu (scénář IV.) vyústilo k zvýšení proporčního zastoupení obojživelné vegetace (z 0,01 na 3,1 %), přičemž nejvýraznější se zvýšilo zastoupení mezotrofních neutrálních mokřin (2,1 %). Za takového stavu pak lesní porosty snižují svou rozlohu o 2,2 % a bylinná vegetace o 0,9 %.
Autoři na základě prezentovaných modelů upozorňují, že jen integrovaný přístup může poskytnout plné porozumění tomu, jaké efekty mohou změny vodního režimu přinést v případě změn klimatu na vegetaci.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
