Posun asymetrie listové čepele topolu černého rostoucího na skládce odpadů

Studie poukazuje na změny asymetrie listové čepele (báze a špičky) u topolu černého (Populus nigra) rostoucího na dvou odlišných skládkách: výsypce uhelného dolu a skrývce kamenité zeminy. Koeficient tvarové asymetrie listové báze se ukázal být jako nejvíce informativní indikátor, poskytující orientační přehled o míře stresu topolů rostoucích v méně či více degradovaných ekosystémech.

Využitelné výstupy: 
  • Koeficient tvarové asymetrie špičky listu se pohyboval od 0,000 do 0,253, v pořadí lokalit městský park, výsypka uhelného dolu, skrývka kamenité zeminy. Koeficient 0,050 byl charakteristický pro většinu analyzovaných vzorků.

 

  • Koeficient asymetrie listové báze se pohyboval od 0,000 do 0,152. Tyto hodnoty byly prokazatelně statisticky vyšší u vzorků listů odebraných na skrývce kamenité zeminy.

 

  • Index pseudosymetrie (udávající míru invariance) většiny tvarů listů P. nigra odebraných na uhelné výsypce se pohyboval od 0,5485 do 0,9796.

 

  • Koeficient tvarové asymetrie špiček listů P. nigra na uhelné výsypce se pohyboval od 0,000 do 0,154, s variací 91,7 % a střední hodnotou 0,043±0,00037 (P = 0,05). V analyzovaných vzorcích tvořily listy s koeficientem tvarové asymetrie špiček listů méně než 0,050 67,1 % (včetně 16,4 % vzorku, s hodnotou 0,000). Koeficient tvarové asymetrie špiček listů od 0,050 do 0,099 tvořil 21 % podíl vzorků, a pro rozmezí 0,100 až 0,149 činil podíl ve vzorku 11,2 %. Analyzované vzorky s koeficientem tvarové asymetrie špiček listů nad 0,150 činily 0,7 % vzorku.

 

  • Koeficient tvarové asymetrie vzorku listů P. nigra odebraných na kamenité skrývce se pohyboval od 0,000 do 0,253, variace 85,1 % /střední hodnota 0.055 ± 0.0050. Listové čepele s koeficientem tvarové asymetrie špiček listů méně než 0,050 činily 56,9 %, pro rozmezí 0,050 – 0,099 pak 30,1 % a pro 0,100-0,149 podíl 8,1 %. Analyzované vzorky s koeficientem tvarové asymetrie špiček listů nad 0,150 činily 4,9 % vzorku.

 

  • Analyzované listy P. nigra pocházející ze tří prostředí s různým stupněm ekosystémového narušení  - výsypce uhelného dolu/skrývce kamenité zeminy (+ městský park jako kontrolní vzorek), a indikátorů tvarové asymetrie listové čepele (asymetrie špičky, listu, pseudosymetrie a asymetrie báze), zůstává nejprokazatelnějším indikátorem stavu životního prostředí koeficient asymetrie listové báze. Tento parametr nejlépe odděluje vzorky listů nasbírané v částečně transformovaných a méně degradovaných lokalitách, až po vzorky pocházející s ekosystémů se silným stupněm antropogenního narušení.
Grafické přílohy: 
Posun asymetrie listové čepele topolu černého rostoucího na skládce odpadů
Posun asymetrie listové čepele topolu černého rostoucího na skládce odpadů
Posun asymetrie listové čepele topolu černého rostoucího na skládce odpadů
Posun asymetrie listové čepele topolu černého rostoucího na skládce odpadů
Posun asymetrie listové čepele topolu černého rostoucího na skládce odpadů
Zdroj: 
Glukhov, A. Z., Shtirts, YU. A., Characteristics of the shape asymmetry of leaf tip and base in Populus nigra L. under industrial dump conditions, 2015, Applied Ecology and Environmental Research, 13 (3), pp.: 819-831
Zadal: 
Radomír Dohnal