Postreprodukční migrační aktivita čolků velkých
V případě obojživelníků je většina znalostí o jejich biologii soustředěna na období rozmnožování, kdy se mnoho evropských druhů shromažďuje ve velkých počtech na dobře známých rozmnožovacích lokalitách. Stejně důležitou součástí životního cyklu je ale i terestrická fáze, odehrávající se v období od konce rozmnožovací aktivity až do jejího nástupu po dalším zimování. Znalosti požadavků na terestrický biotop tak mohou limitovat úspěšnost ochranářských opatření. Autoři publikace monitorovali migrační aktivitu čolka velkého a čolka mramorovaného právě v terestrické části cyklu. U obou druhů byla zjištěna mimo jiné důležitost křovinné a stromové vegetace a nor drobných hlodavců.
Využitelné výstupy:
- Pohyb 30 jedinců byl sledován pomocí miniaturních vysílaček celkem po 491 dnů.
- Během první noci po rozmnožování se migrace odehrává v přímém směru k úkrytům až do vzdálenosti 137 metrů.
- Nejčastějšími úkryty v terestrické fázi jsou nory drobných hlodavců.
- Pohybová aktivita v dalších nocích výrazně klesá (průměr pod 6,8 m za noc) a odehrává se převážně pod zemí.
- 64 % sledovaných jedinců zůstalo v terestrické fázi ve vzdálenosti do 20 metrů od okraje vodní plochy, v níž se rozmnožovalo.
- Nejdelší migrační vzdálenost byla 146 m.
- Oba druhy se vyhýbají otevřeným biotopům pastvin a luk, naopak preferují lokality s vyvinutým keřovým a stromovým patrem. Směrem k těmto biotopům také migrace nejčastěji probíhají.
Grafické přílohy:
Zdroj:
Jehle, R., & Arntzen, J. W. (2000). Post‐breeding migrations of newts (Triturus cristatus and T. marmoratus) with contrasting ecological requirements. Journal of Zoology, 251(3), 297-306.
Zadal:
Michal Berec
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
