Posouzení dopadů klima-adaptačních protipovodňových opatření na ekologické služby
Adaptační opatření namířená na snižování dopadů klimatických změn, například specifické zákroky proti riziku povodní, mohou současně pozitivně spolu-působit na ekosystémové služby. K zapotřebí tomu ale je integrativního přístupu.
Autoři otestovali několik modelů synergického působení adaptačních opatření a jejich dopadu na ekosystémové služby. Snížení intenzity hospodaření v určitých částech povodí může vést ke zvýšení tlaku v sousedících regionech (trade-off). Současně i nahloučení opatření může vést k pozitivním, právě tak jako negativním důsledkům, což vede k potřebě detailněji zpracovaného posouzení, zaměřeného na bližší, lokální měřítko.
Autoři se soustředí na vyhodnocení trade-off/synergie u snižování rizika povodní, obnovení vodní rovnováhy (prevence proti suchu), ochranou trvalých travních porostů, ochranou mokřadů, ochranou půdy a prevencí eroze, nabízí přehled aktuálních opatření a jejich ambicióznější alternativy.
Makroekonomické studie dokáží dobře předpovědět vývoj situace a odrážet scénářové modely, s několika výjimkami. Problematické je zejména vyhodnocení možného odlesnění (modelování dopadů není náročné v Polsku, kde 80 % lesů vlastní stát, ale problematické je v zemích, které v padesátých letech prošly vyvlastněním a malé fragmentované plošky lesů se po roce 1990 dostaly zpět do rukou původních majitelů, vývoj je komplikované odhadnout). Model jinak předpokládá zvýšení rozlohy lesů v Polsku a baltských zemích.
Indikátor povodňového nebezpečí vykazuje ve scénářových modelech shodu/synergické působení, tj. opatření realizovaná za účelem snížení povodňového rizika jej skutečně snižují a současně podporují ekosystémové služby (scénář „bez opatření“ vede k 599 km2 zastavěné plochy v záplavových oblastech, scénář „s opatřeními“ snižuje jejich rozlohu na 34 km2).
Zatímco některé regiony vykazují synergické působení na úrovni sekvestrace uhlíku, jinde dochází k negativnímu působení a trade-off. Pozitivní efekt je patrný například na severu Německa (díky nařízení, že na mokřinách nesmějí vznikat pastviny), což ale vede k nižšímu podílu opuštěné obdělávatelné půdy na jihu Německa (a spolu s tím i s nižší sekvestrací uhlíku).
Zatímco některé regiony vykazují silné synergické působení adaptačních opatření a biodiverzity, v některých regionech dochází k negativnímu trade-off. Pozitivní efekt v mnoha případech vyplývá z omezení intenzity hospodaření na zemědělských půdách v záplavových zónách.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
