Poslouží dat o výskytu a druhové rozmanitosti vodních ptáků coby náhrady informací o velkých vodních bezobratlých?

Mohou data o výskytu vodních ptáků na mokřadech nahradit či doplnit chybějící informace o makro-bezobratlých? Autoři se soustředili na vztah mezi skladbou společenstev a druhovou bohatostí vodních ptáků a vodních bezobratlých na 36 lokalitách ve Španělsku.
Společenstva vodních ptáků byla více ovlivněna klimatickými proměnnými a faktorem „rozloha vodní hladiny“, zatímco konduktivita byl faktorem nejvíce ovlivňujícím společenstva bezobratlých. Autoři dále zjistili zaznamenatelný vztah mezi uspořádáním druhového bohatství, tj. na mokřadech s vyšší druhovou bohatostí vodních ptáků se vyskytuje prokazatelně méně zástupců skupin Hemiptera a není patrná žádná průkazná vazba s Coleoptera.

Využitelné výstupy: 
  • Celkem bylo zaznamenáno 59 vyšších taxonů makro-bezobratlých (56 čeledí + Aranei, Ostacoda, Oligochaeta), přičemž v průměru bylo zaznamenáváno (střední chyba 17 ± 6), zástupců Hemiptera (6 ± 3) a Coleoptera (13 ± 8).

 

  • Celkem 90 zaznamenaných vodních ptáků (23 ± 15) bylo vyhodnoceno jako druhy zimující, a 88 (24 ± 15) druhů příslušelo ke společenstvům vyskytujícím se na mokřadech v sezóně jaro/léto.

 

  • Neparametrický ukazatel druhového bohatství (chao2) předpokládá, že nejméně 74 % z dohromady zaznamenaných taxonů z každé taxonomické skupiny bylo zaznamenáno v daném vzorku (střední hodnota kompletnosti byla 86 %).

 

  • Společenstvo „zimních“ ptáků bylo silně spjato s faktory „nadmořská výška“ a „rozloha vodní plochy“ (r2 = 0.69 a 0.66, p = 0.0001), druhové složení společenstva „jarních a letních“ ptáků bylo převážně spjato s rozlohou vodní plochy a konduktivitou vody (r2 = 0.64  0.61, p=0.0001).

 

  • Důležitými faktory byly i „rozloha území zařazeného do Ramsarské úmluvy“, „nadmořská výška“ a zastoupení křemičité litologie (p < 0.001).

 

  • Společenstvo „jarních a letních“ ptáků vykazovalo menší ovlivnění klimatickými ukazateli než společenstvo zimní.

 

  • Jako nejvíce pravděpodobný důvod chybějící shody mezi společenstvy ptáků a makro-bezobratlými se jeví jejich kontrastní odpověď vůči environmentálním gradientům.

 

  • Výsledky napovídají, že společenstva vodních ptáků (zvláště těch „zimních“) se ukazují být především ovlivněna faktory na úrovni celé krajiny – klima, litologie, využití půdy, zatímco chemické vlastnosti vody (konduktivita) se má vliv spíše na jednotlivé taxony vodních makro-bezobratlých (s různou intenzitou pro jednotlivé čeledě). Například vodní ptáci nejsou zdaleka tak ovlivněni salinitou stanoviště než osmotickým stresem tlačení bezobratlí.
Grafické přílohy: 
Poslouží dat o výskytu a druhové rozmanitosti vodních ptáků coby náhrady informací o velkých vodních bezobratlých?
Poslouží dat o výskytu a druhové rozmanitosti vodních ptáků coby náhrady informací o velkých vodních bezobratlých?
Poslouží dat o výskytu a druhové rozmanitosti vodních ptáků coby náhrady informací o velkých vodních bezobratlých?
Zdroj: 
Guareschi, S.,Abellán, P.,Laini, A., Green, J. A., Sánchez-Zapata, A. J., Velasco, J., Millán, A., Cross-taxon congruence in wetlands: Assessing the value of waterbirds as surrogates of macroinvertebrate biodiversity in Mediterranean Ramsar sites, Ecological Indicators 49 (2015), pp. 204–215
Zadal: 
Radomír Dohnal