Posilování genetické diverzity křečka polního

V současnosti trpí řada populací mnoha druhů rostlin i živočichů úbytkem početnosti. V takové situaci se jako východiska nabízejí reintrodukce, translokace, nebo doplňování stavů jedinci pocházejícími z chovů v lidské péči. Velmi malé populace mají obvykle omezenou genetickou diverzitu, což ohrožuje jejich dlouhodobou životaschopnost. Imigrace či přesun jedinců z jiných populací, nebo doplňování stavů jedinci ze záchranných chovů může mít za následek zlepšení individuální zdatnosti u hybridního potomstva a zlepšení kondice populace. Výsledek těchto genetických záchranných akcí je ale nejistý, neboť může stejně dobře přivést lokální populaci k outbrední depresi. Konkrétní výsledek je závislý na genetické kvalitě a konstituci imigrantů a odezvě místní populace. Proto jsou velmi důležité experimenty, které objasňují genetické mechanizmy při setkání dvou či více populací. Jeden takový publikovali holandští biologové. Na příkladu křečka polního (Cricetus cricetus) zjistili, že doplňování malých populací jedinci z chovných programů může zvýšit úspěšnost reintrodukce a dlouhodobé přetrvávání těchto populací.

Využitelné výstupy: 
  • Od roku 2003 chovají v holandském záchranném programu tři genetické linie křečka polního: čistou holandskou linii, linii vzniklou křížením dvou samců belgické populace a samic holandské populace a linii vzniklou křížením jednoho samce německé populace a samic holandské populace.
  • V dalších letech byli jedinci z čisté holandské genetické linie kříženi s ostatními dvěma liniemi, od roku 2007 navíc se skupinou jedinců vytvořenou křížením všech tří původních linií.
  • Data pocházela z plemenné knihy, která zahrnovala historii 969 jedinců.
  • Průměrná velikost vrhu u čisté holandské linie byla 5,3 ± 2,0 mláděte na samici (rozsah 1-10).
  • Průměrná velikost vrhu u jedinců F1 generace belgicko-holandské linie nebyl statisticky prokazatelně nižší, další křížení těchto jedinců mezi sebou přineslo zvýšení průměrné velikosti vrhu na 5,7 ± 2,2 mláděte na samici.
  • Průměrná velikost vrhu u jedinců F1 generace německo-holandské linie byla vyšší než u čisté holandské linie, ne ale statisticky průkazně (5,9 ± 1,6 mláděte na samici), další křížení těchto jedinců mezi sebou přineslo výrazné zvýšení průměrné velikosti vrhu na 7,1 ± 1,8 mláděte na samici, což je nejvyšší hodnota ze všech linií.
  • Nebyl zjištěn vliv věku samce, jeho původu, ani roku páření na počet mláďat, byl ale prokázán negativní vliv počtu páření na počet mláďat, přičemž nejvíce mláďat mají samice při prvním porodu a s každým dalším porodem se počet mláďat snižuje.
  • Výsledky tedy ukazují pozitivní efekt introdukce dvou nepůvodních linií na reprodukční úspěšnost křečka polního.
Grafické přílohy: 
Posilování genetické diverzity křečka polního
Posilování genetické diverzity křečka polního
Posilování genetické diverzity křečka polního
Zdroj: 
La Haye, M. J. J., Koelewijn, H. P., Siepel, H., Verwimp, N., & Windig, J. J. (2012). Genetic rescue and the increase of litter size in the recovery breeding program of the common hamster (Cricetus cricetus) in the Netherlands. Relatedness, inbreeding and heritability of litter size in a breeding program of an endangered rodent. Hereditas, 149(6), 207-216.
Zadal: 
Kateřina Kucírková