Populační trendy u ptáků na obou stranách železné opony: jde o velikost mozku
Jedním ze způsobů, jak se dá odhalit vliv lidské společnosti na populace živočichů je hledat korelace mezi ekologickými charakteristikami a dlouhodobými trendy v populacích. Zde bylo zkoumáno 57 nejběžnějších pěvců střední Evropy s ohledem na to, jak se jejich populační historie liší v závislosti na socioekonomické situaci v konkrétním regionu. Jmenovitě šlo o Českou republiku a bývalé východní a západní Německo. Byl testován efekt habitatu, potravy, klimatu, migrační strategie a kognitivních schopností, které byly měřeny jako relativní velikost mozku. Socioekonomické podmínky procházely prudšími změnami v postkomunistických zemích. Dle klimatické niky a migračních strategií byla abundance ptačích druhů ve všech třech regionech obdobná. V čem se ale regiony lišily, byla velikost mozku. Tento efekt byl v severozápadním Německu neprůkazný, lehce positivní ve východním Německu a silně positivní v Čechách, což napovídá, že druhy s dobrými kognitivními vlastnostmi se byly schopny lépe adaptovat na rychle se měnící socioekonomické podmínky v těchto oblastech, které jsou spojeny i s nově vzniklými příležitostmi po pádu komunistického zřízení. Vyplývá z toho také, že regionální rozdíly v populačních trendech jsou způsobeny měnícími se socioekonomickými podmínkami a kognitivními schopnostmi ptáků.
Socioekonomický stav se odráží do spousty rovin včetně využívání půdy a tedy bude ovlivňovat i zde žijící biotu, třeba ptáky. A dá se očekávat že právě v době překotných změn budou zvýhodněny druhy s větším mozkem. Oblast střední Evropy je pro takovéto studie ideálním místem. U sledovaných proměnných, které nějakým způsobem popisovaly niku druhu (podnebí, potrava) byla hodnocena na kategoriální škále jak jejich průměrná hodnota, tak i rozpětí.
Ze socioekonomických vlastností je třeba zmínit, že nejvíce zastavěné plochy mělo SZ Německo, více ale rostla jak ve V Německu, tak v Čechách. Východní Německo bylo jedinou oblastí kde rostlo množství obdělávané půdy, zatímco ve zbylých dvou oblastech klesalo. Ve stejném období se lednové teploty v jednotlivých oblastech nelišily, zatímco teploty v době hnízdění rostly ve všech regionech stejně. Během sledovaného období více druhů ubývalo než přibývalo ve všech regionech a jednalo se většinou i o ty samé druhy. Efekt klimatické niky byl nejvyšší v SZ Německu a nejnižší v Čechách. Opačný trend platil pro šíři potravní niky, migrační vzdálenost a právě velikost mozku. Ta byla jedinou proměnou jejíž interakce s danými regiony byla průkazná: v relativně stabilním SZ Německu byl její vliv neprůkazný, lehce positivní ve V Německu a silně positivní v České republice.
Můžeme tedy shrnout, že ačkoli měla teplotní i potravní nika a migrační vzdálenost vliv na dlouhodobé populační trendy ve všech třech regionech, pouze vliv velikosti mozku byl pro každou z oblastí specifický. Větší mozek totiž často znamená i lepší kognitivní vlastnosti a větší behaviorální plasticitu, která je v měnícím se prostředí postkomunistických zemí důležitá.
Vliv habitatu průkazný nebyl, nicméně ho do jisté míry supluje potravní nika, která bude i lépe odrážet intenzifikaci zemědělské produkce, která vždy vedla k poklesu potravní nabídky pro ptáky hledající potravu v zemědělské krajině, kam se slétají z různých habitatů. A skutečně bylo zjištěno, že semenožravé druhy, které hledají svou potravu na polích, jako je zvonohlík zahradní nebo skřivan polní, ubývaly. Zajímavý je i vliv klimatu: druhy množící se ve studenějším prostředí ubývaly, zatímco ty preferující teplejší klima přibývaly. Tyto trendy byly shodné pro všechny tři regiony a podobnější, než by vyplývalo z předchozích analýz.
Z toho tedy plyne, že zatímco změny klimatu a intenzifikace zemědělství působí na ptačí populace univerzálně, urbanizace je jev místně specifický, který tím, že dává větší šance druhům s větším mozkem vede k homogenizaci ptačích společenství. Říká nám to také, že druhy s větším mozkem jsou preadaptovány k tomu lépe zvládat soužití s člověkem, pokud k němu dojde a můžeme tedy očekávat jejich přibývání v místech, kde dochází k rychlé urbanizaci.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
