Populační genetika želvy bahenní v Polsku
Želva bahenní obývá mokřadní biotopy od severní Afriky přes velkou část evropského kontinentu až po Malou Asii a Kaspické a Aralské moře. Na většině území se ale jedná o druh ohrožený vyhubením a jeho početní stavy nejsou příliš optimistické. Na řade lokalit se také vyskytují pouze starší jedinci, což dokládá, že snižování stavů je již dlouhodobější záležitostí. Situace želvy bahenní v Evropě je komplikována faktem, že zejména zde docházelo a dochází k opakované translokaci mnoha jedinců z původních lokalit na nová území. Následné promíchávání autochtonních populací s alochtonními jedinci může ohrožovat životaschopnost populací. Identifikace geneticky „čistých“ jedinců je tedy základem ochranářských aktivit vedoucích k posílení populačních stavů želv bahenních. Tým badatelů zjišťoval genetickou variabilitu a čistotu želv bahenních na území Polska. Podle jejich výsledků jsou polské populace dosud geneticky homogenní a vliv alochtonních jedinců je zanedbatelný.
- Byla zkoumána genetická diverzita 146 jedinců želvy bahenní z 28 lokalit pokrývajících většinu areálu druhu na polském území.
- Byly sledovány kompletní sekvence mitochondriálního cytochromu b a variabilita alel 13 mikrosatelitních lokusů.
- Výsledky ukazují nízkou haplotypovou diverzitu a vysokou úroveň diverzity mikrosatelitů ve všech zkoumaných populacích.
- Populace želvy bahenní v Polsku je možné rozdělit do dvou hlavních větví – západní a východní.
- Ve východní větvi jsou dále odlišitelné dvě linie.
- Polská populace želv bahenních má i přes zaznamenaný výskyt nepůvodních jedinců dosud homogenní strukturu, charakterizovanou nízkou populační výměnou.
- Genetická eroze nepůvodními jedinci má na zkoumaném území zanedbatelný dopad.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
