Pole řepky narušují vzájemné interakce mezi opylovači a rostlinami
Výrazný přechod evropských zemí na zemědělskou produkci energetických plodin se projevuje i proměnou vztahů v krajině, a degradací ekosystémových služeb. Žluté pole brukve řepky (Brassica napus) funguje na čmeláky jako maják, a nejen na ně.
Přítomnost pole řepky se sice pozitivně odráží v růstu početnosti a populační hustoty opylovačů, současně je však také pozorován efekt „posunu“ zájmu těchto hmyzích šiřitelů pylu, od luk a travinných společenstev, na snadno přístupné pole řepky.
V této studii autoři analyzovali vliv masově pěstovaných kvetoucích zemědělských plodin na početnost dlouho-jazyčných čmeláčích opylovačů, sběr nektaru krátko-jazyčnými čmeláky a množství semen na blízkém výsevu jetele lučního (Trifolium pratense), který pro dlouhou květní korunní trubku mohou opylovat pouze čmeláci s dlouhým jazykem (a motýli s dlouhým sosákem). Experimenty se odehrávaly na celkem dvanácti lokalitách, s rozdílným podílem vyseté řepky.
Hustota, respektive množství dlouho-jazyčných čmeláků navštěvujících rostliny s dlouhou květní trubkou, klesala úměrně tomu, jak se v okolí zvyšoval počet/podíl polí osetých brukví řepkou.
- Studie se odehrávala v regionu Nidda, v centrálním Hesensku. Celková experimentální plocha zahrnovala území o rozloze 1420 kilometrů čtverečních. Prakticky 50% zdejšího území patří do kategorie „zemědělská půda“, přibližně 30 % krajinného pokryvu tvoří lesy.
- Přítomnost, respektive návštěva čmeláků na dlouho-trubkových rostlinách v jednotlivých krajinných sektorech byla odhalována na základě metodiky pro určení fytometrických druhů rostlin SIIPS (self-incompatible insect pollinated phytometer species). Užitým druhem byl jetel luční (Trifolium pratense)
- Rozdělení čmeláků na dlouho a krátko-jazyčné proběhlo dle metodiky doporučené von Hagenem (1994). Mezi dlouho-jazyčné patří druhy: Bombus sylvarum (L.), B. pascuorum (Scopoli), B. pratorum (L.) a Bombus hortorum (L.). Mezi krátkojazyčné pak Bromus terrestris agg. [B. cryptarum (Fabricius), B. lucorum (L.), B. magnus (Vogt), B. terrestris (L.); a B. lapidarius agg. (B. lapidarius (L.), B. ruderarius, B. soroeensis (F.).
- Celkem byla zaznamenána na fytometrických rostlinách, jetelu lučním, přítomnost 164 exemplářů čmeláků Drtivá většina, 154 jedinců, patřilo mezi dlouho-jazyčné druhy Bombus sylvarum, B. pascuorum. Pouze deset zaznamenaných jedinců patřilo mezi krátko-jazyčné druhy,B. terrestris agg. a B. lapidarius agg., jelikož tyto druhy nektar vyčesávají.
- Početnost dlouho-jazyčných čmeláků klesá se zvyšujícím se podílem polí řepky v okolní zemědělské krajině. V krajině, kde je výsev brukve řepky relativně řídký, byla na fytometrických rostlinách zaznamenána přítomnost až 32 jedinců, tam, kde byl výsev řepky výraznější klesal počet pozorování čmeláků na jetelině na tři jedince.
- Dosud se předpokládalo, že vztahy mezi velkými poli masivně kvetoucích rostlin a přítomností opylovačů bude obecně pozitivní. Tato studie demonstruje, že sice dochází ke zvýšení početnosti některých druhů čmeláků, ale přidružují se tu i efekty, spojené s přechodem na snáze dostupnější zdroje nektaru, a opomíjení původních favorizovaných rostlin. V celé krajině se zvýšeným výsevem řepky snižuje početnost dlouho-jazyčných čmeláků, a zvyšuje se zastoupení čmeláků krátko-jazyčných.
- Pole řepky narušují vztah rostlina-opylovač, což může v dlouhodobém časovém měřítku vést k posunu celé diverzity zemědělských stanovišť, a proměně stávajících společenstev zemědělské krajiny, ať už hmyzu (opylovačů) či rostlin.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
