Podporují nepůvodní invazivní druhy místní populace mihule říční?
Severo-irské jezero Lough Neagh hostí významnou původní populaci mihule říční (Lampetra fluviatilis) a také síha severního Wartmanova (Coregonus autumnalis). Otázkou, kterou musel řešit stávající management, je zda se na rybích dospělcích paraziticky přiživující mihule bude i nadále soustředit na původní místní druhy ryb, anebo se zaměří spíše na nepůvodní a invazní druhy, které se do jezera dostaly.
Jako hlavní zástupci z řady nepůvodních druhů, které by mohly sloužit jako nový potravní zdroj mihulí, byly určeny druhy pstruh obecný (Salmo trutta) a cejn velký (Abramis brama). K identifikaci zastoupení těchto druhů ve výživě mihulí bylo zvoleno několik přístupů a metodik (odchyty do tažených sítí, metoda zpětného odchytu, sledování jizev od přísavek mihulí na šupinách ryb), z nichž nejpodstatnější roli při sestavování závěru sehrála analýza stabilních izotopů, která napomáhala současně s určením pohybového patternu mihulí, právě tak jako s jejich trofickými interakcemi na úrovni celé rybí obsádky v jezeře.
Přítomnost nepůvodních druhů, které se mohou stát z hlediska příjmu potravy pro mihule atraktivní, může „odlehčit“ tlak na populaci ohroženého síha, přesto nasvědčuje přítomnost náhradního zdroje potravy pro rostoucí populaci mihulí tendenci k hyperpredaci původního druhu. Cíl dlouhodobé udržitelnosti obou provázaných populací, síha severního Wartmanova i mihule říční, může být dosažen pouze v případě managementového zásahu z vnějšku.
Výzkum vycházel z problematické implikace: Pokud by se prokázalo, že hlavním potravou mihulí tvoří síh severní, představovalo by to poměrně vážné dilema pro celkový management. Chránit ohroženou mihuli, anebo ohroženého síha?
- K prvotnímu výběru klíčových skupin byly nejprve na základě přítomnosti jizev od přísavek selektovány druhy, které jsou potravně atraktivní pro mihule. Celkem bylo prohlédnuto 4089 exemplářů ryb různých druhů, přičemž 196 jedinců (4,7 % vzorku) neslo stopy „jizev“ od přísavek mihulí. Některé druhy nesly prokazatelně více stop po přísavkách, než jiné.
- Odchyty v jednotlivých měsících, celkem tuctu mezi květnem a říjnem, se rovněž projevily rozdílnou frekvencí zastoupení výskytu/nálezu čerstvých stop po přísavkách.
- V průběhu výzkumu bylo odchyceno celkem 5211 ryb. Mezi nejběžnější, nejhojněji zastoupené druhy ve vzorku, byla plotice obecná (Rutillus rutillus) a síh severní Wartmanův (Coregonus autumnalis), následované úhořem říčním (Anguilla anguilla) a okounem říčním (Perca fluviatilis) a nezanedbatelným množstvím exemplářů koljušky tříostné (Gasterosteus aculeatus).
- Celkem bylo odchyceno 148 exemplářů mihule říční, přičemž nebyl zaznamenám žádný významný statistický rozdíl mezi poměrem zastoupených pohlaví, délce těla, hmotnosti nebo místa odchytu.
- 64 exemplářů sedmi potenciálních hostitelských druhů byly odebrány vzorky potřebné pro analýzu stabilních izotopů.
- Původní druh predátora, mihule říční, je schopen napadat jak původní tak nepůvodní druhy ryb. A to jak těch, ke kterým je směrováno ochranářské úsilí (síh severní Wartmanův), tak i k druhům zavlečeným.
- Významný podíl kořisti mihule říční tvořila jedinci druhu pstruha říčního a rovněž i nepůvodního cejna velkého. Mihule se dle statistických analýz tedy projevuje výraznou potravní preferencí, zaměřenou na druhy obecně početnější, se sledovatelnou preferencí kořisti určité velikosti.
- Ačkoliv je síh severní Wartmanův druhou nejpočetnější rybou v jezeře Lough Neagh, tvořil proporčně jen malou část z potravy, konzumované mihulemi (1,2%).
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
