Podchody silnic pro obojživelníky a plazy
Fragmentace krajiny stále hustější sítí silničních komunikací představuje vážný problém pro dlouhodobé fungování přirozené metapopulační dynamiky mnoha druhů živočichů a přináší zvýšené riziko vymírání jednotlivých izolovaných subpopulací. Řada technických řešení je navrhována od stolů architektů a technologů, kteří mají jen nepatrné povědomí o konkrétních požadavcích dotčených druhů. Studie amerických autorů přináší výsledky výzkumu využívání různých druhů podchodů u dvou druhů želv a dvou druhů žab. Z českého pohledu jsou využitelné výsledky dvou druhů skokanů, jež se svou biologií velmi podobají našim druhům.
Využitelné výstupy:
- Sledovány byly želvy druhů kajmanka dravá (Chelydra serpentina) a želva ozdobná (Pseudemys picta) a žáby skokan křiklavý (Rana clamitans) a skokan levhartí (Rana pipiens).
- Experiment spočíval v umístění jedinců do arény, ze které vedlo několik typů tunelů, a sledování preferencí jednotlivých druhů.
- Oba druhy skokanů využívaly přednostně tunely s průměrem větším než 50 cm.
- Skokani křiklaví preferovali tunely se dnem pokrytým hlínou nebo štěrkem před tunely s betonovým dnem nebo zhotovené z PVC
- Žádný druh se nevyhýbal ani nejdelšímu tunelu (9,1 m), i když jej ani nepreferoval.
- Skokani kříklaví preferovali tunely s největším množstvím světla.
- Bariéry navádějící skokany k podchodům musí být alespoň 60 cm vysoké, nižší bariéry dokážou žáby překonat.
Grafické přílohy:
Zdroj:
Woltz, H. W., Gibbs, J. P., & Ducey, P. K. (2008). Road crossing structures for amphibians and reptiles: informing design through behavioral analysis. Biological Conservation, 141(11), 2745-2750.
Zadal:
Michal Berec
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
