Plošné nástrahy proti hlodavcům a jejich dopad na populace lišek

V první sérii preventivních opatření proti zemědělským škůdcům (2003-2005), převážně hrabošům polním (Microtus arvalis) bylo položeno 207 tun nástrah na ploše 23 811 ha.  V letech 2006-2008 bylo využito 143 tun nástrah na větší ploše (27 755 ha). Nejmasivněji bylo k užití chemických nástrah přistoupeno v roce 2003, kdy jejich množství trojnásobně přesáhlo užití za léta 2004-2008.Za předpokladu, že odstřely lišek ovlivňují hustotu liščí populace, měla by početnost liščí populace klesat se zvyšujícím se odstřelem. Protože však byl počet lišek slabě pozitivně korelován s indexem KiKAI (Kilometric Abundance Index, tj. počet lišek na kilometr) = 0,004, P < 1*10-3 nebyl do dalších analýz početnosti odstřel lišek zahrnut.Komunální KiKAI byl slabě průkazný a negativně vztažený k užití rodenticidu v roce n-1 (koeficient = 0,068 ± 5*10-3, P<1*10-3). Liščí populace tedy byly negativně ovlivněny působením bromadiolonu, a tento efekt byl pozorovatelný více než jeden rok po aplikaci.Autoři předložili korelativní doklad toho, že ošetření polí chemickými nástrahami na bázi bromadiolonu snižují hustotu liščích populací. Autoři připouštějí, že korelativní povaha jejich analýz omezuje naši míru porozumění a identifikace možných fluktuací celého procesu: není zcela vyloučené, že chemické nástrahy úspěšně redukují populace hrabošů, a tudíž snižují potravní nabídku lišek, jejichž početnost následně klesá (nepřímé ovlivnění bottom-up).