Plánování ochrany druhů s proměnlivou distribucí v prostoru: případ velkých kopytníků

Úsilí o ochranu druhů, které se vyznačují výraznými migračními tendencemi, představuje obrovskou výzvu v globálním měřítku. Podstatné je, že kriticky ohrožený druh, jako je například sajga tatarská, se nevyskytuje na stejných místech, jako v minulosti, a jeho budoucí výskyt bude velmi pravděpodobně zaznamenán rovněž na jiných lokalitách, než na jakých se vyskytuje dnes. Jak tedy ochránit „pohyblivý cíl“, jehož areál se proměňuje v čase?
V této studii je rozebrán pohled na proměnlivou distribuci a hustotu populace migrujícího druhu, sajgy tatarské (Saiga tatarica tatarica), s ohledem na to, že budoucí distribuce jedinců bude doznávat výrazných změn v prostorovém a časovém měřítku. Situování chráněné oblasti pouze do lokality současného výskytu druhu může přinášet v budoucnosti rizika spojená s promarněním šance na efektivní ochranu. Autoři se rozhodli pro využití modelů HSM (Habitat suitability models), ve kterých využili principy limiujících faktorů ekologické niky sajgy, a vytvořili dynamický model, který predikuje budoucí výskyt sajgy za různých podmínek.

Využitelné výstupy: 

Délka trasy roční migrace sajg, vedoucích za novými zelenými pastvinami, měří v průměru 600-1200 kilometrů. To, v jakém období se na tuto cestu vydají, a jakou trasu zvolí, závisí na řadě podmínek (dostupnost potravy na stávající pastvině, množství napajedel, klimatické podmínky, množství disturbancí). Z odhadovaného počtu jedinců v roce 1980 (375 000 kusů) poklesla v důsledku pytláctví populace na 1800 kusů (v roce 2003)
Mapování probíhalo podle metodiky, nezměněné od roku 1980, s využitím leteckého snímkování (s rozlišením 500 m), na transektech o délce 10x1 kilometrů. Pozice a směr jednotlivých stád byl zaznamenán do topografické mapy. V osmdesátých letech mělo jedno tažné stádo ve 40% pozorování více než 500 jedinců. V devadesátých leetch pak méně než 50.
Mezi jednotlivé proměnné patřila například maximální teplota v jarních měsících (spuštění tání sněhu ovlivňuje začátek tahu), ale i v pozdějcích měsících hraje teplota podstatnou roli, v čase kdy na svět přicházejí mláďata (proměnná „minimální teplota“). Meteorologická data o teplotě byla přenesena na síťovou mapu regionu, se čtverci o velikosti 1 km2.
Proměnná „srážky“ byla v analýzách nahrazena údajem o produktivitě vegetace, z důvodu, že v podmínkách stepí Kazachstánu jsou tyto proměnné vzájemně provázané.
Jarní distribuce sajgy byla vyhodnocena v optimu průměrných teplot, střední vzdálenosti od vody a lidského osídlení, s průměrnou vegetační produktivitou. Jednotlivé roční modely vyazují velkou variabilitu proměnných, ale jako nejpodstatnější se stále jeví faktor teploty.
Jednotlivé scénáře pomohli stanovit budoucí možné lokality pravděpodobného výskytu, v závislosti na různých podmínkách, včetně hustotně-závislých modelů (pro zdravou a početnou populaci, nebo naopak pro popualci vymírající, málo početnou).

Grafické přílohy: 
Plánování ochrany druhů s proměnlivou distribucí v prostoru: případ velkých kopytníků
Plánování ochrany druhů s proměnlivou distribucí v prostoru: případ velkých kopytníků
Zdroj: 
Singh N.J., Milner-Gulland E.J. 2011: Conserving a moving target: planning protection for a migratory species as its distribution changes. Journal of Applied Ecology 48: 35-46.
Zadal: 
Radomír Dohnal