Pastva ovcí a biodiverzita
V posledních několika letech se stále častěji objevují doklady o mizení biodiverzity v lučních společenstvech mírného pásma. K nejvýraznějším příčinám patří jednoznačně intenzifikace zemědělství. Mizí zejména některé skupiny opylovačů, které nedokážou reagovat na homogenizaci krajiny a vyšší dávky hnojiv. Jako možné refugium se jeví polopřirozené travní porosty, které jsou často obhospodařovány pastvou hospodářských zvířat. Pastva není neselektivní proces, navíc kromě mechanického narušování porostu spásáním mění i chemické poměry díky vylučování pasoucích se zvířat. V důsledku tohoto jevu je společenstvo pasených luk formováno jak strukturálně, tak i z hlediska diverzity.
Ovce při pastvě preferují bobovité rostliny a další kvetoucí dvouděložné byliny před jednoděložnými druhy. Luční porosty spásané ovcemi tak obvykle vykazují nižší diverzitu na nektaru závislých skupin hmyzu (například blanokřídlých a motýlů) než louky s hovězím dobytkem. Z toho důvodu nebývá pastva ovcemi považována za nejvhodnější nástroj ochrany biodiverzity takových lokalit, ačkoliv ve vyšších polohách se může jednat o jediný možný nástroj managementu ochrany přírody, který dokáže zamezit nadměrnému růstu náletových křovin a uchovat tak biologickou hodnotu území.
Pokud je ale pastva určitým způsobem řízená, může naopak diverzitu hmyzu navštěvujícího květy podporovat. Vhodná je například nízká intenzita pastvy nebo její posun do pozdějších měsíců vegetační sezóny. Také omezení pastvy v období vrcholného kvetení má jednoznačně pozitivní vliv na množství hmyzu.
Vliv omezení kontinuální pastvy ovcí v období vrcholu kvetení dvouděložných bylin zkoumala skupina francouzských ekologů pod vedením Alexandry Scohier v semikontinentálním klimatu střední Francie. Cílem bylo srovnat diverzitu motýlů a čmeláků na plochách s neomezenou pastvou a na plochách, na nichž byla pastva během tohoto období na 25% území přerušena. Motýli a čmeláci byli vybráni záměrně. Lze totiž očekávat poněkud jinou reakci obou skupin, neboť motýli jsou na struktuře biotopu výrazněji závislí v larvální i dospělé fázi života.
Zcela podle očekávání se během omezení pastvy na nepasené části zvýšila výška porostu i množství kvetoucích bylin. Na nepasené části se změna managementu projevila nejvýrazněji na zvýšení počtu i diverzity čmeláků (o tři až devět druhů). Tento vzrůst je jednoznačně odrazem vyššího množství několika druhů bylin, které jsou ovcemi preferovány. Jedná se zejména o tři druhy bobovitých (Trifolium repens, T. pratense, Lotus corniculatus) a dále druhů Helianthemum nummularium a Cirsium sp. Také na ploše s omezeným pasením se denzita i diverzita soustředila spíše do plochy s dočasně omezenou pastvou.
U motýlů nebyl vliv omezení pastvy příliš výrazný, pravděpodobně díky vazbě larev některých druhů na jednoděložné rostliny (Maniola jurtina, Melanargia galathea). Byla zjištěna pouze tendence k vyšší denzitě motýlů na nepasené části vůči vypásanému území na stejné ploše, denzitu však zkoumaný management neovlivňoval.
Výsledku ukazují, že dočasné omezení pastvy ovcí na některých lokalitách může pomoci k udržení diverzity některých skupin hmyzu navštěvujících kvetoucí byliny, přesto má pastva ovcí na snížení druhové diverzity silnější vliv než pastva hovězího dobytka. Navíc je třeba při hodnocení vlivu managementu hodnotit jednotlivé sledované skupiny bezobratlých odděleně, neboť jejich reakce na změnu managementu může být odlišná.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
