Ovlivňuje hlasová nahrávka odhady početnosti koroptve polní?

Metody odhadující početnost ptáků se liší podle požadovaného časového úsilí a očekávaných výsledků. Obvyklou metodou zjišťující početnost koroptve polní (Perdix perdix) je sčítání volajících samců v období jejich nejvyšší hlasové aktivity. V této studii bylo zjišťováno, 1) zda koroptví samci reagují na nahrávku teritoriálního samčího hlasu, 2) zda použití playbacku zvyšuje zachytitelnost koroptvích samců v porovnání se zaznamenáním spontánní hlasové aktivity. Studie byla provedena v extenzivní zemědělské krajině ve středovýchodním Polsku. Bylo vybráno 57 lokalit, kde byla zjišťována hlasová aktivita koroptví.
Průměrný počet samců na lokalitu bez použití nahrávky byl 1,5 (+- 1,4) a 2,0 po použití playbacku. Počet zjištěných samců poklesl po použití nahrávky u pěti sčítacích bodů, zůstal stejný u 25 bodů a vzrost u 27 sčítacích bodů. Průměrný počet volajících samců po použití nahrávky byl 2,4 na místech, kde se nevyskytovaly liščí nory, ale pouze 1,2 na lokalitách s výskytem liščích nor. Rozdíl byl statisticky významný. Hlasová aktivita se neměnila v průběhu sezony.
Stimulace nahrávkou zvýšila zachytitelnost koroptvích samců o 33%. Zvýšení zachytitelnosti a početnosti po použití nahrávky bylo zjištěno u mnoha ptačích druhů. V této studii bylo zjištěno, že účinek nahrávky byl ovlivněn přítomností lišek. Nižší výskyt koroptví na místech, kde se vyskytovaly lišky, může být způsoben vyhýbáním se jejich přítomnosti nebo predací. Většina ztrát na mláďatech koroptví v západním Polsku je způsobena liškou a experimentální snížení počtu predátorů vedlo ke zvýšené hnízdní úspěšnosti a zvýšeným populačním hustotám koroptví. Použití nahrávky zvyšuje zachytitelnost koroptví v prostředí a může být použito i pro analýzu biotopových preferencí.