Organizace chránící městskou zeleň pod drobnohledem
Autoři se poněkud netradičně soustředili na problematiku občanských iniciativ v roli ochranářů městské zeleně v „rozvojových“ zemích, konkrétně organizace Green Life v indickém Bangalore. Využili přístupu kvalitativních – anket a rozhovorů, a také analýzy sociální sítě organizace.
Rozvolněná struktura organizace zvyšuje množství členů a míru jejich zapojení, ale redukuje efektivitu organizace. Organizace je sice limitována v kapacitě „jednat kolektivně v případě kontroverzních rozhodnutí“, ale na druhé straně vytváří efektivní přemostění mezi heterogenními zájmy zbytku dynamické městské populace.
Ačkoliv se v tomto konkrétním případě jednalo o komunitu s cca 850 členy, a bylo na ní patrné centralistické rozdělení funkcí (jádro/periferie), přesto zde nevystupovali „vůdci“ (jen lidé, kteří se aktivitám věnovali více a na profesionální bázi, než ostatní členové). Organizace vynikala transparentností.
Členové disponovali řadou vazeb na externí hráče, především další skupiny z oblasti životního prostředí a lokální komunitní organizace. Mezi klíčové aktivity organizace patří monitoring městských ekosystémů a monitoring práce úředníků (ve smyslu kontroly rozhodnutí týkající se životního prostředí).
V rámci dotazníkové kampaně byli členové skupiny kategorizováni podle věku, pohlaví, zaměstnání, vzdělání, míry začlenění do aktivit (aktivní/pasivní). Ve skupině byla mírná převaha mužů, obvykle mladších čtyřiceti let, žijících ve městě 10 a více let, převážná část z nich se řadila mezi inaktivní/pasivní členy.
Respondenti pomocí dotazníků popisovali svůj subjektivní dojem z aktivit organizace, vyjadřovali se k jejímu charakteru a identifikovali její nedostatky.
Interní legitimita je v Green Life upřednostňována před centrálním způsobem vedení a externími aliancemi.
Green Life byla založena v roce 2005, v roce 2009 dosáhla mezního počtu členů (cca 850) a profesionalizovala se. Z původních aktivit – většinou kampaně a protesty proti kácení stromů či omezování městské zeleně – se posunula spíše k širšímu vzdělávání veřejnosti, a přejala roli konzultační (tj. zástupci města zvou zástupce Green Life k vyjádření).
Členové organizace klasifikují jako problém nedostatečné vzdělání a informovanost úředníků (vydávajících rozhodnutí) a také obecně veřejnosti.
Z hlediska sociální komunikace je Green Life tvořena padesátkou komunikačních uzlů. 48 z nich je napojeno jen v jednom bodě, dva jsou izolované. Teoreticky je možné vytvořit 2450 přímých spojení, ale přítomno jich je jen 165 (nízká hustota, resp. 0,0673). Žádný pár uzlů „hlavního vedení“ nemá více než 5 napojení (průměr=2,30, SD=0,80).
Jádro organizace je představováno několika komunikačně velmi dobře napojenými lidmi (hustota sítě zde dosahuje desetinásobku průměru periferií).
Rychle se rozvíjející města mohou vyžadovat rozdílné funkce komunitních a občanských iniciativ.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
