Optimalizace ochrany obojživelníků
Celosvětový úbytek obojživelníků, vedoucí v některých oblastech až k vyhynutí některých druhů, vyvolává potřebu zintenzivnit a zefektivnit ochranářská opatření, vedoucí k jeho zastavení. V evropských podmínkách je jednou z nejdůležitějších příčin úbytku diverzity i početnosti zhoršování kvality prostředí, v němž mohou obojživelníci žít a rozmnožovat se. Na tom se podílí řada faktorů, které jsou často prostorově specifické a mohou mít synergický efekt. Úbytek početnosti a diverzity na jednotlivých lokalitách tak může být výsledkem unikátní kombinace těchto faktorů. Skupina španělských a portugalských herpetologů vytvořila statistický postup, kterým po zadání potřebných dat o ekologických a biologických vlastnostech dokáže predikovat pravděpodobnost vymření druhu na zvoleném území.
- Modelovým podkladem bylo 15 druhů obojživelníků žijících v provincii Jaén v jižním Španělsku.
- Každý druh byl charakterizován deseti ekologickými a biologickými vlastnostmi (viz obrazová příloha).
- Na základě analýzy základních komponent (PCA) byly jako faktory pozitivně korelované s výskytem druhů identifikovány: výskyt druhu na území, šířka valence nadmořské výšky, počet vajíček, délka larválního vývoje a biotop dospělců.
- Pozitivně pak koreluje výskyt druhu ještě s reprodukční strategií druhu, negativně s rozmnožovacím biotopem.
- Obecně tedy mají vyšší pravděpodobnost přežívání druhy se širokou ekologickou valencí, schopností rozmnožovat se vícekrát za rok a nevyžadující specifické prostředí k rozmnožování.
- Model umožňuje identifikovat oblasti, v nichž jsou nutné ochranářské zásahy.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
