Optimalizace hospodaření: land sharing vs. land sparing a alternativní přístup
Umožnit produkci potravin nebo raději upřednostnit ochranu přírody? Z hlediska zemědělské produkce dosud bylo možné využít dvou protichůdných modelů. Proti modelu land-sparing, tj. maximalizace zemědělského výnosu intenzifikací způsobu hospodaření na menší ploše, je postaven koncept land-sharing, tj. rozvolnění zemědělského hospodaření, snížení jeho intenzity, ale zvýšení rozlohy obdělávané plochy (čímž se snižuje podíl nezasažené krajiny). Autoři předkládají metodu, která oba přístupy kombinuje a doplňuje.
- Optimalizační modely navržené autory představují dvou-koncové kontinuum land-sharing vs. land-sparing. Zatímco křivky všech druhů v rámci land-sharing modelu využívaly plně rozlohu celé krajiny, výnos zemědělství na jednotku plochy (parcely) byl redukován spolu se zvyšováním početnosti cílových druhů.
- Většina kvantitativních studií je založena na srovnání dvou kontrastních způsobu využití krajiny a následném vyhodnocením optimálního přístupu z uvedených pro zachování druhů. Autoři soudí, že tento černo-bílý přístup nutně vede k „méně-než-optimálním“ řešením, zejména v situacích, kde krajina obsahuje druhy s rozdílnou odpovědí vůči intenzitě hospodaření.
- Autoři připouštějí, že jejich model má určité limity. Nepočítá například s konektivitou a fragmentací, přičemž oba tyto faktory ovlivňují přežití druhů. Model také nepracuje s prostorovou heterogenitou z hlediska biodiverzity i úrody.
- Autoři vypočítali počet druhů nad stanoveným populačním počtem (cíl) v optimalizované krajině, v rámci land-sharing a land-sparing modelů. Zachovány mohou být všechny druhy, přičemž by bylo produkováno 50 % maxima úrody. Spolu s tím, jak by rostla úroda (výnos), početnost cílových druhů by klesala až do stavu, kdy pouze 6 z 9 cílových druhů udržuje své počty 10 % nad vytýčenou hranicí, zatímco se výnos blíží 85 %.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.