Omezený počet hostitelů u velevruba tupého: jedna z příčin ohrožení ubývajícího druhu?

Ochrana živočichů, jejichž výskyt je závislý na přítomnosti jiného druhu, je často ztěžována naší neznalostí přesných vazeb mezi těmito druhy. Parazitické stadium ohrožených velevrubovitých mlžů představuje těsný vztah parazit – hostitel mezi mlžem a hostitelskou rybou. Ohrožení spočívající v úzkém rozmezí hostitelských druhů je ale zřídkakdy dostatečně vyčísleno a včleněno do ochranářské strategie. V této studii se autoři zaměřili na analýzu kvality a dostupnosti hostitelských druhů ryb u velevruba tupého (Unio crassus). Dospělé samice velevruba pocházely ze dvou lokalit z povodí Vltavy (Lužnice, Chumava). Experiment spočívající v určení kompatibility glochidií s potenciálními hostitelskými rybami odhalil střední úroveň  specializace. Alespoň některé glochidie se úspěšně vyvinuly na 14 z 27 hodnocených potenciálních hostitelských druhů ryb. Nicméně, pouze tři druhy ryb (perlín ostrobřichý, střevle potoční a vranka obecná) umožnily úspěšnou přeměnu většiny glochidií. Autoři proto navrhují rozlišovat druhy ryb podle úspěšnosti vývinu glochidií na primární hostitele, okrajové hostitele a nevhodné hostitele. Rozdíl mezi hostitelskými a nehostitelskými druhy je spíše kontinuální než kategorický.         
Následná analýza dostupnosti hostitelských druhů na lokalitách se současným a nedávným výskytem velevruba tupého ukázala, že vymizení místních populací velevruba tupého je pravděpodobně spjato s ochuzeným rybím společenstvem a absencí primárních hostitelů. Na 59% lokalit s výskytem velevruba tupého se vyskytoval alespoň jeden ze tří primárních hostitelů, zatímco na lokalitách, kde velevrub vymizel, se vyskytovali pouze ve 25% případů. Na lokalitách s nízkou početností primárních hostitelských druhů se velevrubi vyskytovali dosti zřídka. A na lokalitách s vysokou početností byli buď přítomni, nebo absentovali. Z toho vyplývá, že přítomnost hostitelských druhů je pravděpodobně nutným, nikoli však dostačujícím činitelem a že výskyt velevruba ovlivňují pravděpodobně i další faktory.  Výsledky ukazují, že rozšíření a početnost hostitelských druhů ryb může být alespoň přídatným faktorem podílejícím se na celoevropském poklesu velevruba tupého a že pro určení ohrožujících vlivů je třeba znát údaje o výskytu hostitelských druhů v prostředí. Z výsledků vyplývá potřeba pro zakomponování omezení vyplývajících ze specializace na hostitelské druhy ryb do ochranářských strategií pro velevruba tupého, a pravděpodobně též i pro ostatní druhy velkých mlžů. Orgány ochrany přírody by se proto při ochraně velkých mlžů měly zaměřit zároveň i na ochranu hostitelských druhů ryb, zvláště tehdy, pokud se jedná o ohrožené druhy, jako je tomu v případě velevruba tupého.