Ohrožený čáp černý a jeho potrava v době rozmnožování, studie z České republiky

Čáp černý je ohroženým druhem ptáka, který hnízdí v palearktické oblasti a částečně i v severní Africe. Ve střední Evropě hnízdí čáp černý nejčastěji ve starých lesích v blízkosti řek, zátok, jezírek či mokřadů. Počet hnízdících párů v České republice v průběhu let vzrostl z původních pouhých pěti párů v roce 1940 až po 320-330 párů v roce 1996. Dosud nebyla publikována žádná práce, která by se zabývala potravními nároky čapích mláďat, a vztah mezi věkem mláďat, počtem a velikostí kořisti a frekvencí krmení nebyl ani studován. Oba tyto faktory se staly cílem této práce.
            Studie byla provedena na šesti hnízdech čápa černého během let 1998-2006. Kořist přinesená rodiči mláďatům byla natáčena kamerou, která byla zamaskována a umístěna 1,5 m nad hnízdem. Z videozáznamu byl vyhodnocován čas příletu rodičů, věk ptáčat, typ a velikost kořisti. Věk mláďat byl posuzován na základě jejich velikosti. V roce 2003 bylo vyhodnocováno i složení potravy z vyvržených zbytků. Mláďata spontánně vyvrhují potravu, pokud jsou vyplašená člověkem. V prvních 5-20 dnech života mláďat vždy jeden z rodičů zůstával na hnízdě, aby mláďata hlídal. Frekvence krmení (počet krmení za den) byla měřena od východu do západu slunce. Ve dnech s vysokou teplotou (přes 30°C) přinášeli rodiče čápatům kromě kořisti i samotnou vodu.
            Celkem bylo z videozáznamu identifikováno 426 kousků kořisti a 28 z vyvržených zbytků potravy pocházející od mláďat. Nejvíce zastoupenou kořistí byly ryby, z druhů pak hrouzek (Gobio sp.), plotice obecná (Rutilus rutilus), karas obecný (Carassius carassius), vranka (Cottus sp.) a okoun říční (Perca fluviatilis). Dále byli pouze vzácně identifikováni brouci, žáby a hadi (nebylo možné je zařadit do druhů), rejsek obecný (Sorex araneus) a krtek (Talpa europea, toho ale mláďata nebyla schopná pozřít). Průměrná délka přinášených ryb se pohybovala od 4-28 cm (průměr 12,2 cm). V některých případech byly ryby na mláďata příliš veliké a ta je nebyla schopna pozřít. Zároveň byl nalezen pozitivní vztah mezi věkem mláděte a velikostí přinášené kořisti. Frekvence krmení se pohybovala průměrně okolo 4,5 krmení za den. Zde ovšem žádný vztah mezi věkem ptáčat a frekvencí nalezen nebyl. Jedno ptáče spotřebuje od vylíhnutí po vylétnutí z hnízda mezi 14-20 kg potravy a rodiče za celé starání se o mláďata přinesou až 82 kg potravy.
            Z výsledků vyplývá, že čáp černý v období hnízdění hledá potravu převážně v mělkých vodách a jen vzácně v mokřadech. Ačkoli z jiných studií vyplývá, že potravu čápa černého tvoří téměř z poloviny žáby, v této studii nebyl tento výsledek potvrzen. Ukázalo se, že čáp černý může být v době hnízdění významným predátorem ryb. Díky malé početnosti však nezpůsobuje významné škody .