Odstřel jako metoda redukce početnosti kormoránů
Populace kormorána velkého (Phalacrocorax carbo) prodělala v celé Evropě v posledních 30 letech velmi výrazný nárůst. To s sebou přirozeně přináší problémy tam, kde se kormoráni vydávají lovit ryby na obhospodařované rybníky. Na ochranu proti kormoránům bylo vyzkoušeno mnoho metod. Autoři článku hodnotí úspěšnost redukce početnosti jejich populace odstřelem. Podle jejich výsledků je úspěšnost akce závislá jak na časové, tak na prostorové koordinaci odstřelů.
Využitelné výstupy:
- V Dánsku je odstřel kormoránů povolen od roku 2002.
- V sezónách 2002/2003, 2003/2004 a 2004/2005 byly vybrány dva pobřežní fjordy (využívané pro odpočinek kormoránů) pro sledování dopadu odstřelů na růst populace.
- V jednotlivých sezónách bylo zastřeleno 308, 364 a 459 jedinců.
- Spolu s touto akcí byly hodnoceny výsledky náhodného odstřelu během delšího období.
- Podle autorů vedl intenzivní odstřel na místech odpočinku a nocování k významnému snížení početnosti v letech odstřelu ve srovnání s lety, v nichž odstřel prováděn nebyl.
- Naopak náhodný odstřel neměl na početnost kormoránů žádný zaznamenatelný vliv.
- Ani jeden z přístupů ale nevedl ke snížení početnosti populace v následujícím roce.
- Výsledky ukazují, že ani relativně intenzivní odstřel nemusí mít na početnost kormoránů velký vliv. Za nejdůležitější považují autoři koordinovat odstřel jedinců v čase i prostoru - na místech odpočinku a nocování.
Grafické přílohy:
Zdroj:
Bregnballe, T., Hyldgaard, A. M., Clausen, K. K., & Carss, D. N. (2015). What does three years of hunting great cormorants, Phalacrocorax carbo, tell us? Shooting autumn‐staging birds as a means of reducing numbers locally. Pest management science, 71(2), 173-179.
Zadal:
Michal Berec
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
