Odstraší norka amerického pach konkurentů?

Zjištění sympatrických (obývající stejné území) kompetitorů může zabránit agresivním střetům, které by mohly vést ke ztrátě teritoria, zranění či dokonce úmrtí jedince. Mnoho savců se těmto střetům vyhýbá právě na základě pachových značek. Většina studií se zabývala reakcemi na pach mezi jedinci téhož druhu, ale velmi málo je známo o tom, jak tento typ komunikace funguje mezidruhově, ačkoli se dá předpokládat, že v případě sympatrických konkurentů bude mít značný vliv. Norek americký se začal šířit po Velké Británii od 30. let minulého století díky únikům z kožešinových farem. Naproti tomu vydra a tchoř byli v době šíření norka díky nadměrnému lovu a ničení habitatu na většině území téměř vyhubeni. V současné době se jejich populace opět obnovují, a tudíž musí logicky docházet ke kontaktu mezi nimi a norkem. Tchoř a norek jsou velikostně podobní, a ačkoli je tchoř mnohem více terestrický, často se v okolí řek vyskytuje, a tak si zde může s norkem potravně konkurovat. Vydra je naproti tomu mnohem větší a je pravděpodobné, že na místech společného výskytu je vydra schopná agresivním chováním norka vykompetovat. Experiment byl prováděn ve dvou sezónách (2005 a 2007/2008) na řece Temži ve Velké Británii na místech, kde se norek americký prokazatelně vyskytoval. Pachové značky byly umístěny na plovoucí vory, jejichž povrch tvořil jíl, na kterém byly sledovány stopy norků. Pach z análních žláz byl získáván ze sražených vyder a tchořů, pach norka byl získán z odstřelených zvířat. Na několika vorech byly umístěny kamery, které chování norků natáčely. Z výsledků vyplývá, že pach cizího norka a tchoře ostatní norky přitahoval (větší počet stop). Na pach vydry norek částečně reagoval, ale tyto reakce se lišily podle místa (na některých místech nebyla zaznamenána žádná reakce). Počet stop pozitivně koreloval s časem, který norek strávil prozkoumáváním pachu. Zvýšený zájem o pach cizího norka či tchoře lze vysvětlovat tím, že norci tak zjišťovali sociální status a další informace o konkurentovi na území domácího norka. Důvod, proč se reakce norků na pach vydry lokálně lišila, může být ten, že zde byl rozdíl ve zkušenosti s vydrou. Norci, kteří se s vydrou prozatím nesetkali, nemuseli vykazovat žádné vyhýbání se vorům, naproti tomu norci, kteří se již s vydrou střetli, se pravděpodobně jejím pachovým značkám vyhýbali. Z těchto výsledků je patrné, že spoléhat se v boji proti invazi norka amerického na pach konkurentů, nebude to pravé ořechové.