Odpověď říčního ekosystému na vypalování vegetace v povodí
Autoři srovnávali vliv vypalování na kvalitu vody (a další eko-charakteristiky) v 5 vypalovaných a nevypalovaných povodích, s důrazem na dopad na populace vodních makro-bezobratlých.
Na základě jednocestné analýzy podobnosti (ANOSIM) autoři vyhodnotili efekty vypalování v povodí na skladbu společenstev bezobratlých (R = 0,19, p = 0,001): obvykle došlo ke snížení početnosti a diverzity zástupců Ephemeroptera, a ke zvýšení početnosti Chironomidae a Nemouridae. Společenstva „spásačů“ a „sběračů“ byla následně prokazatelně méně početná v řekách ovlivněných vypalováním. Biotické změny byly převážně spojeny s nižším pH a vyšším zastoupením Si, Mn, Fe a Al.
Hustota makro-bezobratlých se pohybovala od 76 po skoro 2000 na m2 vzorku. Z celkem 300 vzorků bylo identifikováno 95 druhů.
Maximální druhová bohatost byla v průměru nejvyšší u vzorků pocházejících z povodí nezasaženého vypalováním (11 druhů na vzorek). Simpsonův index diverzity byl v průměru nejnižší a více proměnlivý (IQR) u řek, jejichž povodí bylo vypalováním ovlivněno.
MANOVA indikuje, že celkově je ve vzorcích prokazatelný efekt jak zvoleného managementu (Wilks’ Λ = 0.631, F = 10.96, P < 0.001, ηp2 = 0.37), tak i sezónní variability (Wilks’ Λ = 0.194, F=7.39, P<0.001, ηp2=0.28) a také vzájemné interakce společenstev bezobratlých (Wilks’ Λ = 0.514, F=2.69, P < 0.001, ηp2 = 0.13).
Na populační úrovni byly nejpočetnější zástupci Plecoptera a Chironomidae (ve všech vzorcích) přesto bylo patrné, že zástupci Ephemeroptera jsou nejčetnější v řekách s povodím neovlivněným vypalováním.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
