Odhalení míry efektu změn využití půdy, klimatu a CO2 na budoucnost evropských habitatů
Projekt se zabýval potenciálním rozložením sedmi v Evropě široce rozšířených habitatů (jehličnaté, listnaté, smíšené a středomořské lesy, pastviny/louky/traviny, města a orná půda) při působení efektu změny jejich využití (land-use), klimatických změn a zvyšující se koncentrace CO2 v atmosféře, a to do roku 2050.
Největší efekt má podle aplikovaného modelu na distribuci sedmi sledovaných habitatů změna využití. Opatření proti negativním změnám by proto měla být zaměřena především na land-use, než na klimatické změny.
- Aplikovaný model předpověděl v důsledku změny land-use pokles rozlohy orné půdy a travinných porostů. Ačkoliv klimatické změny negativně ovlivní jehličnaté lesy, ty si svou rozlohu udrží a možná i zvýší (v důsledku znovu-zalesňování), zatímco smíšené a listnaté svou rozlohu zvětší razantně.
- Koncentrace CO2 i klimatické změny budou mít významný vliv na rozlohu sedmi sledovaných habitatů, ale nejvýznamnější efekt budou mít změny land-use.
- Dle provedených simulací není výsledný efekt určitého tlaku vždy aditivní (koncentrace CO2, land-use, klimatických změn) a často se jedná o výsledky synergického působení více faktorů.
- Predikce změny areálu určitých živočichů je problematická v případě, kde existuje pravděpodobnost proměny habitatu v relativně krátkém čase.
- Například oteplení v horské oblasti může přinést zalesnění dříve volných ploch, ale tento nově vzniklý les bude potřebovat desítky let k vlastnímu usazení, než jej budou moci využívat například ptáci.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.