Odhad hustoty populace na základě radio-telemetrických ůdajů a doplňkových dat: případová studie vydry říční (Lutra lutra)
Studie prezentuje výsledky odhadu hustoty populace vydry říční na jihu Portugalska. Základ práce tvoří radio-telemetrické ůdaje z označených jedinců, nálezů uhynulých jedinců, odchytů z pastí, pozorování neoznačených a označených jedinců v přírodě a dat ze studií genetické příbuznosti místních zvířat. Autoři v závěru práce diskutují potenciální vnější faktory ovlivňující výsledný odhad a dále uvádí doporučení, jak metodu využít při studiu jiných organismů žijících v podobných habitatech.
Využitelné výstupy:
-
na základě nepřesných odhadů hustot populací divoké fauny vzniká méně intenzivní management druhové péče. V praxi to znamená, že jsou zřizována chráněná území příliš malá na to, aby danou populaci udržela, a může pak docházet k lokálním extinkcím. Znalost co nejpřesnějších počtů divoký zvířat je proto základem všech ochranářských snah.
- velkou výzvu představuje odhad hustoty populací šelem - obecně platí, že šelmy žijí skrytě, vyhýbají se kontaktu, mají nízké populační hustoty a rozlehlé domovské okrsky. Odhad počtu zvířat na jednotku rozlohy území bývá tak téměř vždy nadhodnocen, často také nelze rozlišit mezi trvalými residenty a potulujícími se jedinci.
- vydra říční (Lutra lutra) splňuje všechny výše zmíněné charakteristiky šelem, zároveň je to predátor s noční aktivitou a je takřka nemožné bez bližší prohlídky rozlišit jednotlivá zvířata. Běžně užívanými prostředky při sledování vydřích populací je radio-telemetrie či capture-mark-recapture metoda, případně jejich kombinace.
-
autoři zkombinovali údaje z radio-telemetrie, počítání uhynulých jedinců, odchytů z pastí a terénních pozorování reflektující současný stav původní vydřích populací v jižním Portugalsku (viz Příloha 1). Ty byly dále doplněny poznatky z molekulárních studii tak, aby byl získán první ucelený odhad hustoty původní populace vyder v celém Portugalsku.
- rozloha území, dle kterého byl odhad vytvořen, byla 161 km2, což je minimální velikost konvexního polygonu vytyčeného kolem rozmístění pěti radio-telemetricky sledovaných samic.
- autoři dále srovnali dva odhady hustoty se dvěma různými měřítky rozlohy povodí, aby porovnáním rozdílů odhalili případný vliv územního měřítka na odhad hustoty. Nadto byla odhadnuta hustota jedinců v každém domovském okrsku sledovaných samic.
- zjištěné odhady populační hustoty se pohybovaly mezi 1 vydrou na 3,71 km vodního toku na hrubé územní škále, do 1 vydry na 7,52 km vodního toku na škále přesnější v závislosti na použitém měřítku povodí (viz Příloha 2).
- odhady hustoty počtu jedinců uvnitř domovského okrsku radio-telemetricky sledovaných samic byly vždy vyšší než celkové odhady populace, což je v souladu s předpokládaným nadhodnocováním populací ve slepých ramenech toků, která tvoří vesměs celý domovský okrsek dospělé vydry. Vydří samci se navíc často potulují po okrscích více samic.
- autoři apelují na to, aby pro sjednocení a možnost porovnání, obsahovaly budoucí zprávy z odhadu populací vyder a jiných organismů žijících v lineárních habitatech podrobnosti o zkoumané hydromorfologické škále (viz např. Strahlerova stupnice), územním měřítku a pokud možno celkové charakteristice toků (hloubka, šířka, aj.).
- autoři dále apelují na opatrné použití hrubšího územního měřítka v odhadech - tyto počty bývají téměř vždy optimističtější, než odpovídá skutečnosti. Zároveň ale doporučují, aby území použité pro odhad hustoty populace nebylo menší než 70-100 km2, což je mezní hodnota odvozená od rozlohy největšího zaznamenaného domovského okrsku (66 km2) vydry říční.
Grafické přílohy:
Zdroj:
Quaglietta L., Hájková P., Mira A., Boitani L. (2015): Eurasian otter (Lutra lutra) density estimated on radio tracking and other data sources. Mamm Res 60: 127-137
Zadal:
Zuzana Blažková
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
