Ochrana městské biodiverztiy? Zelená infrastruktura je jen začátek

Začlenění a výstavba zelené infrastruktury vyžaduje, aby správní orgány sehrávaly roli facilitátorů, zprostředkovatelů vzdělání a posílily vůli k pozitivním změnám mezi developery,staviteli a občany.
 
Klíčovou úlohu tu sehrávají už sami plánovači, kteří mohou do existujícího způsobu správy a řízení přenést popud k zavedení nové praxe.
 
Důležitá je práce na úrovni návrhu a managementu opatření/výstavby v blízkosti existující zelené infrastruktury.
 
Důležité je začlenit systémové myšlení – raději než se koncentrovat na ochranu konkrétních zelených prostor a vymezovat je vůči svému okolí je lepší zacílit na společenské a ekologické uspořádání v jejich okolí. Z opakované „léčby symptomů“ se tak přejde na diagnostiku a řešení konkrétního problému.
 
Nutné je odstranění stávajících regulačních bariér – agentury a pověřené orgány často při ochraně biodiverzity nepracují s novými informacemi a postupy, a nedochází ke spolupráci mezi jednotlivými orgány návrhu, vývoje, či stavby.
 
Důsledná plošná ochrana zelených prvků a zelené infrastruktury může povzbudit místní obyvatele k vyšší péči o okolní životní prostředí více, než razantní opatření zavedená k ochraně konkrétních lokalit.
 
Důležité je prosazovat minimalizaci škod na životním prostředí během výstavby (ochrana stojících stromů, zelených ploch). Udržitelné konstrukční techniky podpoří rozvoj nového sektoru stavitelství, zvýší profesionalitu práce a vytvoří prostor pro uplatnění specialistů.
 
Úroveň ochrany městské biodiverzity a funkčnost zelené infrastruktury je neoddělitelně provázána s tím, jak dobře je ošetřena biodiverzita v rezidenčních a komerčně využívaných lokalitách daného města.